Zákon o evidenci obyvatel

čas 12:32:33 – 12:40:06:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Abych tady dneska vládu a ministry této vlády jenom nechválil, vystoupím i jako senátor, člen výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí také s určitými zmínkami, které se týkají tohoto zákona, který, jak jsem říkal ve zpravodajské zprávě, je technickou novelou a některé věci řeší řekl bych uspokojivým způsobem a na druhé straně některé věci zůstávají nedořešené. A dovolím si tady říci, že téměř většinový názor výboru byl takový, abychom zákon schválili, resp. doporučili jeho schválení na plénu Senátu a zároveň, abychom nějakým způsobem vyzvali pana ministra k tomu, aby nadále v těch věcech, které dneska ještě řešeny nejsou a přesto by si je evidence obyvatel a věci s tím spojené zasloužily, do budoucna zapracoval do novely, která se připravuje, a předpokládám, že to tady pan ministr potvrdí. Mimochodem i v tomto směru věřím, že o tom bude i pan senátor Čunek mluvit, je napsán jeho pozměňovací návrh, ke kterému já dnes sice zastávám kladné stanovisko, ale nemyslím si, že by bylo vhodné prodlužovat přijetí tohoto zákona tím, že dnes budeme přijímat tyto pozměňovací návrhy, ale spíše bych si také myslel, že by to mohlo být souhrnně řešeno v novele zákona o evidenci obyvatel, která se údajně připravuje.

Nyní k problémům, které tam vidím. Vypsal jsem si tři. První problém, který existuje, je přihlašování k trvalému pobytu. Dneska situace vypadá tak, že v podstatě člověk, který vlastní byt v bytovém domě a nevlastní zároveň celý bytový dům, nemá schopnost a možnost zjistit, zda v jeho bytě, který nějakým způsobem získal – nechci to rozvádět – je někdo k trvalému pobytu přihlášen nebo není, protože nemá právo si tuto informaci vyžádat. To je první věc, která dneska existuje, je faktem a problematičnost zjišťování toho, zda někoho máte nebo nemáte přihlášeného ve svém bytě, pokud nevlastníte celý bytový dům, existuje a je to problém.

S tím souvisí ještě jedna drobnost, která v tomto zákoně existuje. Také jsme na ni upozorňovali, ale nakonec jsme se rozhodli ji v rámci hlasování výboru tolerovat. A to je to, že z důvodů, kterým já rozumím, je zaveden poplatek 100 Kč za odhlášení občana z trvalého pobytu. Zdůvodnění, proč tam byl poplatek 100 Kč zaveden, bylo takové, že někteří občané České republiky vycestují do zahraničí a tím pádem se odhlásí z trvalého pobytu a následně se za den nebo za dva vrátí a již jsou potom přihlášeni na ohlašovně, a tím, že nebudou muset platit 100 Kč za odhlášení, se tak už dít nebude. To mi připadá jako zdůvodnění hodně přitažené za vlasy. Ale negativní dopad už ve zdůvodnění nebo v důvodové zprávě vlády zmíněn nebyl, a spočívá v tom, že pokud někdo například koupí celý bytový dům a následně zjistí, že v jednotlivých bytech nebo v bytovém domě má přihlášeno např. třicet, čtyřicet lidí k trvalému pobytu, aniž by o tom věděl, musí jako majitel bytového domu jít a třicet lidí odhlašovat, to se standardně děje, a zaplatit třicetkrát sto korun, protože to je poplatek, který tam je stanoven za odhlášení trvalého pobytu. A toto odhlášení samozřejmě nemusí dělat jenom ten, kdo tam trvale bydlí nebo je tam trvale přihlášen, ale i ten, kdo je majitelem např. bytového domu.

To je první výhrada.

Druhá výhrada se týká toho, jakým způsobem a kdy se člověk může přihlásit na ohlašovnu. Tady se pořád řeší otázka, jestli to má být povoleno i lidem, kteří vlastní nějakou nemovitost, která je obyvatelná. Toto tento zákon neřeší. Můj názor je, že pokud by tomu bylo tak, že by občan, který se chce hlásit na ohlašovnu k trvalému pobytu, zároveň vlastnil nějakou nemovitost, možná i spoluvlastnil, je to na nějakou debatu, tak by mu to nemělo být povoleno a měl by být automaticky přihlášen ke své nemovitosti, kde trvale bydlí a neměl by zatěžovat stát nějakým přihlášením na ohlašovnu. Na to mohou být samozřejmě různé názory, ale problém narůstajícího počtu lidí přihlášených na ohlašovně tady existuje. Přiznávám, že do jisté míry možná bude tento problém omezen nebo oslaben tím, že konečně je zavedena v tomto zákoně fikce doručení, to znamená, je možné i v případě toho, že člověk je přihlášen na ohlašovně, už mu doručovat různé obsílky, upomínky atd., atd., což dříve možné nebylo, protože ohlašovny tyto dopisy nebo tyto věci, které byly lidem přihlášeným na ohlašovně, v podstatě nepřijímaly, a tím pádem nemohla být zavedena i fikce doručení.

Třetí věc, která je rozporuplná, a přesto si myslím, že by se stát o nějaké jejich řešení měl pokusit, je opatrovnictví a nesvéprávnost, resp. omezenost k právním úkonům. Jsem toho názoru, že mělo být možné, otázkou je, zda povinné, aby v občanském průkazu mohla být nebo měla být vyznačena nějaká omezení svéprávnosti. Neříkám, že tam má být přímo definováno o co se jedná, ale mělo by to být tak, aby ten, kdo si prohlédne občanský průkaz, se aspoň dozvěděl, zda tam nějaký takovýto problém existuje nebo ne. Je to důležité při uzavírání různých smluv, úvěrů atd., atd. Pokud se tak nestane, vznikají pak velké komplikace, soudní spory, které jenom otravují a řekněme znovu zaměstnávají dalším a dalším způsobem naše soudy, případně jiné správní orgány.

Přes tyto tři výhrady jako příklady, které jsem tady dnes uvedl, si myslím, stejně jako náš výbor, že by bylo dobré novelu zákona schválit, neboť obsahuje i věci pozitivní, jako je možnost si na kterékoliv obci s rozšířenou působností podat žádost o vyhotovení občanského průkazu nebo pasu a zase na kterékoliv obci s rozšířenou působností, kterou si vyberu, si potom průkaz nebo pas vyzvednu. Rovněž tak vítám tu věc, která dříve v daleké minulosti také fungovala, že pokud někomu je 70 a více let, tak vlastně svůj občanský průkaz už si nemusí po deseti letech měnit, ale je tam navržena doba 35 let, kterou považuji za dostatečnou, protože pokud se někdo dožije 105 let, pak by znovu si musel jít si vyřídit občanský průkaz, ale to rozhodně není většina tohoto národa.

O fikci doručení už jsem mluvil, také ji považuji za pozitivní.

Tolik moje vyjádření jako senátora, nikoliv jako zpravodaje výboru k tomuto zákonu. Na závěr chci říci, že podporuji jeho schválení, na druhé straně velmi rád si poslechnu pana ministra, jakým způsobem a zda do budoucna problémy, které jsem nastínil, chce ministerstvo vnitra řešit a případně v jakém časovém horizontu.

Děkuji za pozornost.

čas 12:49:12 – 12:50:23:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. V rámci projednávání tohoto bodu zazněla tři stanoviska výborů. Všechna tři stanoviska, jak výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí, tak výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak ústavně-právního výboru, doporučila plénu Senátu schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V diskusi vystoupili celkem čtyři senátoři, kteří jednak oceňovali některé technické změny zpracované v zákoně. Ať to byl pan senátor Grulich ohledně vydávání dokladů v zahraničí, nebo já z hlediska například zavedení fikce. Byli tady senátoři, kteří upozorňovali na některé nedostatky, jako byly nedostatečné využívání čipů v občanských průkazech – pan senátor Kunčar nebo pan senátor Čunek, který upozorňoval na některé věci. V závěru svého vystoupení potom stáhl svůj pozměňovací návrh.

To znamená, že máme tedy před sebou hlasování, ve kterém bychom měli hlasovat o schválení tohoto zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.