Zákon o odpadech

čas 15:17:21 – 15:23:52:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, přestože můj kolega, předseda našeho výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Ivo Bárek tady podal řekl bych velmi věrnou a zevrubnou zprávu o tom, jakým způsobem náš výbor tento zákon projednává, dovolím si přidat ještě osobní pohled, protože možná trošku i ozřejmí výsledek hlasování, který je nakonec takový, že výbor se na žádném usnesení, které by bylo platné, neusnesl.

Pan ministr už tady řekl, že novela zákona problémy neprohlubuje, z čehož vyplývá, že skutečně je to novela, která se snaží řekl bych nějakým rozumným způsobem transponovat evropskou směrnici do našeho právního řádu, ale zároveň z ní také vyplývá, že tam problémy existují, a byť podle mého názoru novela tyto problémy neprohlubuje, tak to neznamená, že nejsou hluboké. Jsou hluboké.

Druhá zpráva, kterou nám pan ministr řekl, je, že ministerstvo životního prostředí intenzivně pracuje. Co já jsem v Senátu, a dokonce i v době, kdy jsem byl hejtmanem kraje Vysočina, tak vždycky ministerstvo životního prostředí intenzivně pracuje. Doufám, že to bude mít také nějaké výsledky, protože problém, který v sobě skrývá tento zákon, je starý devět let.

A já se vám nyní pokusím zkráceně podat mé vnímání toho, v čem tento problém spočívá a jak vlastně byl v rámci projednávání této novely obnažen.

Jak tady bylo řečeno panem senátorem Bárkem, my při projednávání této novely jsme dostali jak stanoviska pro to, aby tento zákon byl přijat a aby se neměnil, protože je bezvadný. Ta stanoviska, aby byl přijat a aby se neměnil, protože je bezvadný např. zastávala Asociace spotřební elektroniky, což jsou takové firmy, jako je Panasonic, Sony, Philips, Mascom, Samsung apod., čili velcí výrobci elektrozařízení, buď místní nebo ze zahraničí.

Svaz měst a obcí to udělal kvůli tomu, že tam má zákon, že vždycky všude potom bude nějaké místo, kde občané mohou své elektrozařízení, domácí elektrozařízení, které už je pro ně odpadem, odevzdat. A potom Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, který zřejmě chce, aby tady nevznikaly černé skládky nebo jich bylo co možná nejméně.

Na druhé straně jsme dostali zase vyjádření Nadačního fondu proti korupci, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, sdružení zpracovatelů odpadních, elektrických a elektronických zařízení, že ten zákon není dobrý, že takhle to dál nejde, protože je v podstatě diskriminační.

A teď se dostávám k tomu problému a když ho popíši, tak bude možná i zřejmé, proč se někteří vyjadřovali tak a jiní onak. Ten problém spočívá v tom, že ten, kdo může odebírat elektrická či elektronická zařízení a zpracovávat je potom jako odpad, se nazývá zpracovatel elektroodpadu. Zpracoval elektrodpadu vzniká tak, že to, že je někdo zpracovatelem elektroodpadu, je to velmi zjednodušuje, a omlouvám se některým z vás, kteří máte, řekněme, vyšší právní erudici, tak o tom rozhoduje krajský úřad. Jestli se můžete nebo nemůžete stát zpracovatelem elektroodpadu. Do této chvíle je to dobré. Ale v § 37 l) toho zákona je napsána ještě věta, že výrobce elektrozařízení vytvoří systém pro zpracování elektroodpadu za použití nejlepších dostupných technik, jeho zpracování, využívání a materiálové využívání. To znamená, pokud vy se stanete na základě rozhodnutí krajského úřadu zpracovatelem elektroodpadu, tak tento odstavec 1 § 37 l) říká, že abyste to skutečně reálně mohli dělat, tak byste měli být součástí systému, který vytvoří výrobce elektrozařízení. To znamená, vy můžete mít od krajského úřadu povolení, ale pokud nejste součástí systému, který nevyrábí ten, kdo má to povolení ke zpracování odpadů, nevytváří, ale vytváří ho výrobce elektrozařízení, tak to nemůžete dělat. Čili vy jako máte povolení a nemůžete to dělat. A teď některým to vyhovuje, to jsou ty velké firmy, které vyrábí elektrozařízení, a některým to nevyhovuje, to jsou ty, co by chtěly jen to elektrozařízení zpracovávat, ale zase mají problém se dostat do nějakého toho systému, které stanovuje ten výrobce, nikoli ten zpracovatel.

Problém celý je v interpretaci, neboť Ministerstvo životního prostředí říká, že ono si myslí, že k tomu, abyste mohli být zpracovatelem elektroodpadu a elektroodpad případně, pokud je vám odevzdán, zpracovávat, už nemusíte být členem nějakého systému, který vytváří výrobce elektrozařízení, a zase někdo říká, že musíte být. Teď je to různé v různých místech. A tady je ten základní problém, který tato novela neřeší, resp. tento problém není prohlubován, ale existuje a je naprosto zásadní. A my jsme potom ve výboru se dostali do situace, že pro někoho bylo přijatelné hlasovat pro ty změny, přestože ví, že zároveň hlasuje i pro ten zásadní problém, který v tom zákoně je obsažen, a pro někoho to přijatelné nebylo. A proto nebylo přijato žádné usnesení.

Závěrem mého projevu je to, že vás chci upozornit, že i na úrovni pléna Senátu máme stejnou možnost.