Zákon o platu představitelů státní moci

čas 16:15:59 – 16:19:50:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Z těch věcí, které tady zazněly, byla velká část pravdivých a evidentně z nich vyplývá, že ten zákon, který dnes posuzujeme, vyjadřujeme se k němu, potom o něm budeme hlasovat, prostě není dobrý. Jsou tam věci, které nám vadí.

Zároveň je to ale také tak, že skoro každý říká: Já už nechci nikdy o svých platech rozhodovat! Mně to vlastně je velmi nepříjemné! Ale ta situace je taková, že někdo tu odpovědnost na sebe vzít musí. V nějakém okamžiku by mělo dojít k tomu, že se politici dokážou dohodnout a následně schválí zákon, který bude přijatelný, bude srozumitelný, a nebude třeba používán i jako nástroj volební kampaně.

Pokud tedy to myslíme vážně, kromě toho, že říkáme různé výhrady, měli bychom taky hledat řešení. Když se podíváme na ten zákon, který máme dnes před sebou, ta ustanovení, která nejvíce vadí, kterých se nejvíce obáváme, nastoupí v účinnost až od 1. 1. 2026. To znamená, je tady nějaký prostor pro to, abychom se ještě zamysleli nad tím, zda se nedá něco s tím zákonem udělat.

Dovolím si tady jeden návrh, který vím, že je odvážný, a nevím, jestli uspěji. Ale já si dovolím vyzvat jednotlivé politické kluby tady v Senátu, aby se zamyslely nad tím, jestli bychom nebyli schopni společně se soudci, státním zastupitelstvím, případně i samosprávami připravit návrh senátního návrhu zákona o tom, jak to bude vypadat se všemi těmi platy, aby mohl být předložen nové sněmovně, aby nová sněmovna někdy na konci tohoto roku měla možnost hlasovat o věcech, které budou mít logiku, které budou srozumitelné, budou navázány na fungování této země, zároveň na nich bude panovat shoda. Když to dokážeme do konce tohoto roku, spoustě věcí, o kterých tady bylo řečeno, se vyhneme. Spoustu věcí, byť na poslední chvíli, můžeme napravit, protože my víme, jaké výhrady bude mít Ústavní soud, pokud případně se k němu někdo odvolá, víme, co nás zhruba, pokud schválíme tento zákon v té podobě, jak je navržen, čeká. Dávám tuto nabídku a tuto výzvu českému Senátu, aby se pokusil této role zhostit a do konce tohoto roku připravil návrh senátního návrhu zákona s tím, že v tom případě je možné, a podle mě je správné, ten současný návrh zákona schválit, protože v tom případě my jsme schopni, pokud se toho ujmeme, všichni k tomu přistoupí v tom duchu, jak tady mluví, ještě spoustu věcí následně narovnat, samozřejmě bude záležet na budoucí sněmovně, co by případně s naším návrhem udělala. Děkuji vám za pozornost.

čas 16:32:03 – 16:34:41:

Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího ke ctěnému kolegovi Michaelu Canovovi. Tak prvé, váš návrh, pane senátore, to je ten návrh A1, už to tady říkal pan ministr, znamená, že by se platy poslanců a senátorů navýšily o 13 %. Tak to tam je. Vy jste to takhle nikdy neřekl, ale tak to je. To znamená, pokud někdo bude hlasovat pro návrh pana senátora Canova a bude ho vracet do Poslanecké sněmovny, že je pro to, aby senátoři a poslanci si navýšili své platy o 13 %. Abychom to všichni takhle věděli. Můžete, ale nemusíte, ale aby to bylo jasné, skrývat to do nějaké hromady vět, ze které to nevyplyne, nevím, jestli je korektní. Věc č. 2. Od 1. 1. 2026 také kromě jiného nastupuje koeficient 3. Bylo tady několik dotazů na to, jestli někdo má mít tři, někdo dva a půl, někdo 2,8. Buď s tím něco uděláme nebo s tím něco neuděláme. My tu šanci s tím udělat něco máme. Když něco navrhuji, tak to nedělám pro to, abych někoho znejistil. Dělám to pro to, že si myslím, že naším úkolem kromě toho, že budeme říkat, jak je všechno špatně a jak se všechno má zmrazit, také budeme hledat řešení. A pokud nějaké řešení může nastat, tak v době, kdy začíná nová Sněmovna. V době, kdy lidé se usazují a ještě si nezvykli na některé pořádky, které jsou potom zavedeny a je velmi obtížné s tím něco udělat. A tady všichni ze všech stran vykládají, jak by se rádi dohodli, jak by si rádi vyjasnili, kdo má jaký koeficient, jak by si rádi řekli, kdo je ve střetu zájmů a kdo už není ve střetu zájmů, jestli to mají být jenom uvolnění a neuvolnění, a to všechno my můžeme říci a navrhnout, jak si myslíme, že by bylo být. Jestli potom s tím uspějeme nebo ne, to je jiná věc. Ale myslím si, že říkat někomu, že to dělá jenom proto, aby někoho uchlácholil, resp. aby někoho přiměl k tomu, aby udělal něco, co udělat nechtěl, že to není fér. Není to fér. Protože to byste musel umět číst myšlenky. A to neumíš. Takhle to prostě je prostřednictvím pana předsedajícího. A velmi se omlouvám. Když něco říkám, tak je to proto, protože hledám řešení. Pokud to někomu připadá nějak jinak, já mu do hlavy nevidím a on nevidí do hlavy mně. Takže tolik ode mě. Ještě jednou. Tu nabídku myslím vážně, a to není tak, že to řešení neexistuje a nemuselo by být úplně jednoduché. Ale pokud řekneme, že to není možné a budeme pořád říkat, že žádná dohoda nikdy není možná, tak nikdy žádná dohoda nebude. To je celé.