Zákon o regulaci cen pohonných hmot vládou

čas 09:54:58 – 10:03:20:

Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já jsem včera obdržel hned dvě prosby od dvou renomovaných ekonomů, abych tady upozornil na jednu důležitou věc, která je ve veřejném prostoru dneska nesprávně popisována. Já se o to pokusím, byť si uvědomuji, že sám nejsem ekonom, ale věřím, že to dokážu srozumitelně. Neuvěřitelně často tady je opakováno a dnes to znovu zaznělo v souvislosti se zákonem o regulaci cen energií a v souvislosti se zákonem o regulaci cen pohonných hmot, že ty zákony jsou vlastně stejné. A nějak málo se vysvětluje a říká, že ony možná jsou skoro stejné, ale týkají se různých oblastí. A stejné zákony se týkají různých oblastí, tak nejsou stejné, protože když ty oblasti nejsou stejné, tak pokud budete někomu regulovat příjem potravy a on má velkou spotřebu, a budete to dělat u někoho, kdo nemá takovou spotřebu, tak ten samý zákon má úplně jiný dopad. A přesně v té situaci se nacházíme. Trh s energiemi je regulovaný. Co to znamená? Když všichni jezdíme, skoro všichni jezdíme autem a známe silniční provoz – silniční provoz je regulovaný. Jsou ten, abychom semafory, je tam omezení rychlosti, objevují se tam objížďky. Když tam chcete vstoupit, tak musíte mít odpovídající automobil, řidičský průkaz. A když tam dojde k objížďce nebo když se někde změní rychlost, tak to bere jako normální věc. A ani vás nenapadne nějak si stěžovat nebo říkat, že byste něco chtěli, atd. To je trh s energiemi. A v okamžiku, kdy dojde k těžké situaci, někde v zácpě, tak samozřejmě policie, dopravní policie atd. ten trh reguluje. Prostě má ten trh regulátora. V případě energií je to Energetický regulační úřad. A samozřejmě pro ten trh potom platí obecné zákony, jako je, já nevím, hygienické předpisy a tak dále a tak dále. A potom můžete mít třeba prodej oblečení. A to je trh neregulovaný. Tam vy si zvolíte, v jakém obchodě budete prodávat, co budete prodávat, kdy budete mít otevřeno. A tak dále. Ten trh samozřejmě taky je omezen nějakými obecnými zákony, hygienou atd., ale je neregulovaný. Jinými slovy tam, kdybyste někomu řekli, za kolik má prodávat tričko, tak ho zásadním způsobem poškodíte. Protože ten trh není regulovaný a nepočítá se s tím, že vám někdo bude regulovat ceny a říkat, v jakém obchodě máte prodávat, kdy máte mít otevřeno apod. A to je přesně ten rozdíl mezi trhem s energiemi a trhem s pohonnými hmotami. Tam jsou ti prodejci toho oblečení. Velkoobchody, maloobchody atd. A pokud stejném zákony a stejná pravidla, která používáte při regulaci silničního provozu, začnete používat při regulaci prodeje oblečení, tak minimálně část těch lidí, kteří prodávají to oblečení v nevyhovujících podmínkách podle těch pravidel, která určíte, začnete likvidovat. A v tom okamžiku je potřeba, aby ten stát řekl: ?Dobře, já to musím udělat, protože potřebuji v tuto chvíli prodávat to teplé oblečení a zvýhodnit to, ale vám to budu kompenzovat. A udělám to jenom za nějakých podmínek.?

A to v tom zákoně o té regulaci cen pohonných hmot chybí. Nejsou zohledněni ti prodejci toho oblečení, těch pohonných hmot, kde ten trh není regulovaný. A to, co je pravdou, a my se k tomu ještě dostaneme, je, že to neznamená, že ten nástroj ta vláda nemá mít. Má ho mít. Ale má si ho promyslet. A hlavně – a to tady paní ministryně řekla – má to být předvídatelné, kdy to použije. To bylo to třetí – předvídatelné. Jinými slovy v tom zákoně mají být přesně stanovena pravidla a podmínky, kdy to ten stát udělá.

Aby i ten účastník toho neregulovaného trhu věděl, kdy ho to může postihnout. Že když přijdou velké mrazy, tak se může stát, že najednou stát upřednostní dlouhodobě týden minus dvacet nebo minus třicet – říkám, prosím vás, příklad – že se může stát, že najednou tam dojde k zvýhodnění těch, co prodávají teplé oblečení. Ale ten člověk to bude vědět dopředu a bude vědět, za jakých podmínek to probíhá. Ten zákon, který máme dneska k dispozici, tohle neobsahuje. Neříká těm prodejcům pohonných hmot, kdy se tak může stát. A hlavně je uvádí do nejistoty, protože ta vláda to vlastně může udělat téměř kdykoliv. Na dlouhou dobu. U neregulovaného trhu. A to je ten zásadní problém. A proto já si myslím, že ten zákon bychom měli zamítnout. Ale zároveň bychom měli vyzvat tu vládu, aby ten nástroj připravila tak, že jeho použití bude předvídatelné. A budeme ho mít k dispozici, tahle vláda a další vlády. Ale budeme vědět, kdy ho bude používat. A to je ten hlavní problém, o kterém se dnes bavíme. A my si, myslím nebo jsem přesvědčen, si můžeme dovolit ten zákon zamítnout a přinutit tu vládu, aby postupovala tímhle tím způsobem. Protože ten nástroj, abychom dneska tu regulaci prováděli, abychom dneska stanovili stropy cen pohonných hmot, máme. Jsou to opatření obecné povahy, které ale umožňují, aby ten, kdo tím byl nejvíce postižen, tak si stěžoval, podal správní žalobu a zkoušel tu újmu, která mu nastala, následně vymoci od toho státu, který oprávněně dělá zásahy pro to, abychom neměli vysoké ceny pohonných hmot. A my tohle to chcete těm lidem, kteří jsou postižení z různých důvodů, odejmout a říkat jim: ?Vy jste s tím měli počítat!?

Jak s tím měli počítat? Oni s tím nemohli počítat. A chtějí se bránit. A my jsme v zemi, kde by měli mít právo, ti, co svobodně podnikají, se bránit. Tak jim to proboha umožněme. A pokud chceme mít silnější a pevnější regulaci, tak ji učiňme předvídatelnou. A řekněme, kdy to bude možné použít. A nedělejme to tímhle tím způsobem, který není fér vůči občanům této země, vůči těm, kteří spousta z nás má v ústech, když mluví o tom, koho nejvíce je potřeba podporovat. Ty, které zaměstnávají další lidi, ty, kteří vlastně vytvářejí hodnoty, ze kterých ostatní, kteří jsou v různých úřadech, žijí, tak my dneska jim řekneme: „Ne, ne, ne, jedině ústavní žalobě. Sežeňte si 10 senátorů?“.

To je přístup k těm, co jsou solí téhle té země a co se odvážili podnikat a zaměstnávat lidi? To si myslím, že my nemůžeme připustit. A měli bychom ten zákon zamítnout a vyzvat vládu, aby ho připravila pořádně. Tak, aby byl předvídatelný a aby byl využitelný pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné. Děkuji za pozornost.