Zákon o rozpočtových pravidlech

čas 09:22:40 – 09:32:09:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, VUZP poměrně podrobně projednával návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V rámci rozpravy identifikoval tři problémové okruhy. Pan ministr se problémových okruhů také dotkl. S tím, že v případě jednoho toho okruhu navrhl přijetí usnesení, které modifikuje text zákona.

První problémový okruh se týkal toho, že dle našeho názoru, myslím tím názoru VUZP, dochází k zbytečnému navýšení administrace z hlediska evidence plateb a převodů, které realizuje stát územním samosprávným celkům. Nebylo nám vysvětleno, aby si územní samosprávné celky zřizovaly účty u ČNB, přestože prostředky těmto územním samosprávným celkům jsou již zasílán z účtů ČNB, ať jsou to účty finančních úřadů nebo celních úřadů. Jinými slovy, nebylo nám vysvětleno, proč není možno provádět evidenci při odesílání těchto peněz a proč je nutné provádět evidenci při přijímání těchto peněz na účty ČNB, které si tam pak územní samosprávné celky musí zřizovat.

Nakonec jsme akceptovali to, že dle vysvětlení zástupců ČNB a MF to prostě jinak v rámci integrovaného informačního systému není možné. Nepřijímali jsme pozměňovací návrh k tomuto problému.

Přesto si dovolím – za výbor – na tuto věc upozornit, protože skutečně není jasné, proč z důvodu této evidence, když skutečně jde jenom o evidenci, neboť tyto účty patří do druhé skupiny, o které pan ministr mluvil; do té skupiny – jak jsem slyšel – to si budu pamatovat, že je to v jedné vteřině, je možné peníze převést i na svůj účet u Komerční banky. Proč je nutné, aby účet u ČNB povinně byl zřízen. Nemluvím o volitelnosti, tu vítám, a myslím, že i z důvodů, které říkal pan ministr, je dobře, aby si územní samosprávný celek mohl, pokud bude chtít, účet u ČNB zřídit.

To je první věc. Prosím pana ministra, aby to bral jako upozornění výboru. Výbor, aby zbytečně věci nekomplikoval, pozměňovací návrh k tomuto problémovému okruhu nepřijal.

Druhý problémový okruh, který výbor projednával, se týkal rovnoprávnosti postavení komerčních bank a ČNB. Problém se týká toho, že pokud subjekty, které jsou vyjmenovány v § 3 písm. h) pod body 10 až 15, musí zřizovat účty u ČNB, tak pokud je to z důvodu evidenčních, tak není důvodem, aby ČNB tam byla v jiném postavení, než v postavení platební agentury.

Dle našeho názoru, i názoru právníků, a nakonec se to potvrdilo i při diskusi na výboru, současné postavení ČNB, tak jak je definováno v zákoně, se blíží postavení z hlediska provádění možnosti plateb, vydávání karet, zřizování bankomatů atd. – komerčním bankám, přičemž je zřejmé např. z Ústavy ČR a zákona o ČNB, že ČNB nebyla zřízena pro to, aby suplovala činnosti komerční banky. V tomto případě, byť ne zcela, tak minimálně z větší části je to možné, což by mohlo způsobit, že by potom tyto organizace a orgány, jako jsou územní samosprávné celky, už neměly důvod převádět prostředky z účtu ČNB na komerční banky, a tím by komerční sektor se vlastně dostal do nerovnoprávného postavení, neboť územní samosprávné celky tam peníze musí poslat – vůči České národní bance, a mohlo by být výsadní postavení ČNB vůči komerčním subjektům zneužíváno v tom smyslu, že by vlastně menší míra prostředků byla k dispozici těmto komerčním bankám pro jejich další činnost.

To je druhý problém. K tomuto problému výbor přijal návrh usnesení. Návrh usnesení nedělá nic jiného, než běžně specifikuje možnosti operací, které může provádět ČNB s prostředky, které přijdou ČNB pro subjekty, které jsou specifikovány v § 3 písm. h) v bodech 10 až 15. Znovu opakuji, že by ČNB skutečně potom byla pouze v roli platební agentury, která přijme a případně pošle. Neměla by jiné možnosti, nedělala by jiné činností. Nakonec by se potom ČNB činnost zjednodušila, a mohla by se více věnovat např. péči o stabilitu naší měny.

Třetí problém, který jsme identifikovali, a neřešili jsme ho, protože si myslíme, že je věcí státu. A věcí MF bylo, že není jasné, podle reakcí od různých fondů a dalších orgánů, zda je možné, aby do účinnosti zákona např. příspěvkové organizace, které jsou zřizovány organizačními složkami státu, což jsou např. fakultní nemocnice, stihly vypořádat všechny věci tak, aby dokázaly převést se všemi závazky např. své účty u České spořitelny do 3 měsíců do centrální banky.

Protože ony jsou povinny, neboť patří do té první skupiny, to znamená § 3 písm. h) 1 až 9, všechny své transakce už potom provádět u České národní banky. A je otázkou, jestli lhůta tří měsíců, která je tam poskytnuta těmto příspěvkovým organizacím, které zřizují organizační složky státu – mimochodem podle mých informací se to týká například i Státního fondu pro rozvoj bydlení, který má několik tisíc úvěrových smluv rozjednaných u České spořitelny, není jasné, zda je možné, aby to všichni stihli do těch tří měsíců, které jim ten zákon dává jako lhůtu na převody a vypořádání těchto věcí u komerčních bank a převodu těchto věcí do ČNB. Znovu tedy říkám, že ani tento třetí problém jsme jako výbor neřešili, neboť jsme se dohodli se zástupci ministerstva financí, že oni tyto věci znovu prodiskutují s ministerstvy a příslušnými organizačními složkami státu a předpokládám, že dneska nás pan ministr ve svém vystoupení bude informovat, zda se tak stalo a zda skutečně to vypořádání s těmi příslušnými ministerstvy, například ministerstvem pro místní rozvoj, dopadlo tak, že je to v případě těch tří měsíců možné udělat. Pokud by tomu tak nebylo, tak předběžně můžu slíbit za výbor, nebo za sebe, že jsme ochotni tady navrhnout prodloužení lhůty tří měsíců například na pět, šest či jiný počet měsíců.

Takže tolik moje zpráva z jednání výboru. Omlouvám se, že jsem byl tak obšírný, ale myslím si, že si to práce výboru zaslouží.

Nyní k návrhu usnesení. Vy ho všichni máte před sebou, takže vlastní návrh změny paragrafu číst nebudu, ale přečtu pouze to základní. Výbor doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Výbor určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Miloše Vystrčila. Výbor pověřuje předsedu výboru Senátu Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

čas 09:40:32 – 09:42:41:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, jen aby nedošlo k nedorozumění, budu reagovat na vystoupení pana senátora Čunka. Pokud jsem mluvil o pozměňovacím návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, tak jsem mluvil o tom, že tady díky stávající podobě zákona může nastat situace, kdy jsou subjekty, které jsou specifikovány v § 3, písmeno h), 10 – 15, kam patří například územně samosprávné celky nebo státní organizace Správa železniční dopravní cesty atd. v situaci, kdy jim budou prostředky poskytovány prostřednictvím účtu, který si musí zřídit u ČNB – abych byl přesný u územně samosprávného celku je to tak v případě dotací, v případě poskytování daňových příjmů mohou požádat, aby tomu tak nebylo a bude jim vyhověno, a tyto organizace pod čísly 10 – 15 mohou v jedné vteřině si prostředky převést jinam. Pokud je to děláno kvůli tomu, aby docházelo k evidenci a nikoli aby se zlepšila likvidita, v tom případě by to nemělo být tak, že ČNB bude něčím více než platební agenturou. V ostatních případech s tím souhlasím a je to tak, jak říkal pan senátor Čunek. Není s tím žádný problém a je to naprosto v pořádku. Vysvětluji to tady ještě jednou, abychom si rozuměli.

čas 09:56:50 – 10:00:19:

Vážený pane předsedající, pane ministře, do podrobné rozpravy máme k dispozici dva pozměňovací návrhy s tím, že jeden návrh je pozměňovacím návrhem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a druhý je návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí je pod množinou pozměňovacího návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Z tohoto důvodu bych si dovolil dopředu navrhnout, aby bylo hlasováno, pokud se bude hlasovat o pozměňovacím návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu odděleně o bodu 1) pozměňovacího návrhu a následně o bodech 2) a 3) a potom o bodu 4). Čili bod 1) zvlášť, body 2) a 3) zvlášť a bod 4), aby to mělo logiku a abychom se mohli co nejsvobodněji vyjádřit.

Druhá věc je můj komentář k pozměňovacímu návrhu, který podal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Není pravda, že tento pozměňovací návrh znamená, že starosta musí po jedné vteřině, případně později převést prostředky z účtu ČNB do komerční banky. Může to dělat postupně, jak prostředky potřebuje. Co nemůže dělat starosta, je zavést inkaso nebo vyfasovat platební kartu nebo žádat po ČNB, aby někde zřídila bankomat. Opakuji – není pravda, že si nemůže starosta většinu prostředků ČNB nechat a část si elektronicky postupně převádět na svůj účet u komerční banky. Je to možné. Není ale možné, aby ČNB vydávala karty, aby platila inkasní příkazy, aby zřizovala bankomaty. ČNB je dle ústavy zřízena k tomu, aby se starala o stabilitu měny. To je má reakce na komentář pana ministra. Prosím, abychom nepokřivovali prostředí v jakémkoli oboru. Bankovnictví je podnikání jako kterékoli jiné. Je normální, aby existovala státní stavební firmy, které by se nejdříve každý musel zeptat, zda nechce realizovat stavební zakázku, případně by ji mohla realizovat, a teprve potom by se případně přecházelo k nějaké jiné stavební firmě. To přece není možné.

Toto výsadní postavení je tady z jiného důvodu, než aby někdo přednostně dostal peníze na účet a pak se přemýšlelo o tom, zda je schopen dělat všechny transakce či nikoli.

čas 10:02:05 – 10:02:14:

Jen jednu větu: Pokud představa je nepředstavitelná, nic nám nebrání pozměňovací návrh přijmout.