Praha, 20. schůze Senátu
Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 248)
čas 15:04:33 – 15:28:39:
Vážená paní předsedající, vážený předkladateli, kolegyně, kolegové, vždycky když je nějaký zákon, který, řekněme, chce páchat dobro, tak je hrozně těžké proti němu vystupovat, protože pokud tak někdo učiní, potom může být pokládán za toho, kdo v tomto případě například je proti omezení výdajů na volby nebo proti omezení transparentnosti. Já vás chci ubezpečit, že tomu tak není, a troufnu si říci, že moje politická historie je taková, že je z toho vidět, že rozhodně jsem proti tomu, aby se volby staly více volbami o lidech a o tom, co oni si myslí, než o tom, co dokáží mediální agentury a další organizace, které případně volby kolikrát za nás dělají.
Přesto v duchu toho, co tady zaznělo, např. i v případě debaty o obecném referendu, musím k tomu zákonu přednést větší množství připomínek, a pokusím se vysvětlit, proč si myslím, že by ten zákon, byť se tak už vlastně jednou stalo, měl být navrácen k projednání všem výborům, které ho projednaly, protože si nemyslím, že bude sloužit ke cti Senátu, pokud nás takto budou cupovat v Poslanecké sněmovně, a věřím tomu, že by se tak minimálně v některých případech, které budu uvádět, stalo.
Pokud začnu listovat tím zákonem, který není tak dlouhý, resp. k úpravám, tak začnu od těch prvních změn, které se týkají § 17 odst. 1, tak budu-li počítat s tím, že budou přijaty pozměňovací návrhy, tak je evidentní, že ze zákona vypadají omezení výdaje u transparentnosti měst a obcí, tzn. i u Prahy, i u Ostravy, i u Brna. Upozorňuji, že Praha je větší než Karlovy Vary. Upozorňuji, že Brno je stejně velké jako Karlovarský kraj, a podobně to málem platí i o Ostravě.
Dále upozorňuji na to, že bude velmi obtížné správně a odpovědně zařazovat jednotlivé položky na ten účet, který má být k těm volbám zřízen, protože ke každým volbám má být zřízen zvláštní účet, a já upozorňuji, že v některých případech, zvláště když se volby sejdou dohromady, některé výdaje jsou vynakládány na všechny volby najednou, čili je obtížné je prostě potom psát na jeden z těch účtů, když pro každé volby má být jiný účet. Čili se ptám, jak to bude uděláno. To je má první otázka.
Potom pokud bude přijat pozměňovací návrh, tak ten říká, že bude možné v případě volebních stran a hnutí, nikoli v případě výdajů jednotlivců, kteří kandidují. V případě volebních stran a hnutí utrácet až do výše 5 tisíc korun v hotovosti, platit v hotovosti. Nikde se nedočtete, jestli těch 5 tisíc korun je to jednorázově, nebo je to za týden, za měsíc, je to za celou dobu té kampaně, se může utratit pět tisíc korun, jestli je to jednorázově, tak za hodinu je můžu utratit podruhé, potřetí, nebo jak to je s těmi pěti tisíci?
Moje druhá otázka je, tzn., jestliže tam bude přijat pozměňovací návrh, že je možné utrácet v hotovosti do výše 5 tisíc, tak se ptám: Je to jednorázově? Můžu to udělat každou minutu? Každé dvě minuty? Každou hodinu? Každý týden? Každý měsíc? Nebo je to dohromady jedna částka? Nebo jak to budeme dělat? Jestli to můžu udělat každou minutu, tak potom vlastně je to neomezené a je to celé nesmysl a je to proto, že to je nedomyšlené, a o tom, kdo nám sem posílá nedomyšlené zákony, jsme se dneska několikrát bavili a kolikrát jsem vám musel dávat, kolegové z opozice, za pravdu.
Další věc, kterou považuji za velmi důležitou, je, že pokud někdo má sledovat výdaje 12 měsíců dopředu, tak uvědomte si, že také volby nejsou v řádných termínech, ale také v mimořádných termínech. a když jsou v mimořádných termínech, tak potom najednou jak vím, že mám 12 měsíců dopředu sledovat výdaje na volby, když nevím, kdy budou? Jak to chcete dělat? Jak to budete evidovat? Pak se budete vracet nazpátek? Nebo to budeme dělat celou dobu? Jakým způsobem to budeme dělat? Atd.
Pak k těm částkám. Já se k tomu dostanu ještě podrobněji, ale upozorňuji, více méně implicitně z toho, co tam můžete vyčíst, zjišťujete, že existuje několik druhů, jak to mám říci, nákladů na volby. Jsou to tzv. výdaje na volby, které utrácejí strany, pak jsou to výdaje těch, co kandidují a jsou za nějakou stranu, a pak jsou to ještě ty výdaje těch, kteří nekandidují za žádnou stranu. Jsou tzv. nezávislí. A teď jsou výdaje na volby, které vydává strana, a pak jsou výdaje na volební kampaň. A výdaje na volební kampaň se skládají z výdajů na volby a z výdajů jednotlivce, který kandiduje.
A v tom okamžiku začíná docela zajímavý kolotoč. Já vás upozorňuji, a pak ty výpočty ještě provedu přesně, že např. výdaje na volby do Poslanecké sněmovny ze strany nebo hnutí můžou být maximálně 80 milionů korun, pokud to schválíme.
Zároveň, a to vy asi moc dobře víte, za každý kraj kandiduje v průměru za volební stranu 15 kandidátů. Každý kandidát může utratit 300 tisíc korun. 15 krát 300 000 korun je 4,5 milionu. Tzn., na jeden kraj je tam dalších 4,5 milionu, které můžou být utraceny těmi kandidáty. A to nejsou výdaje na volby, to jsou výdaje na volební kampaň. A 4,5 milionu krát 14 krajů je 63 milionů. Čili výdaje na volební kampaň můžou už být 80 plus 63, což je 143 milionů, a dále upozorňuji, že tam nikde není zakázáno to, že by volební strana nebo volební hnutí nemohla dát dar svému kandidátovi. Pokud volební strana nebo volební hnutí dá dar svému kandidátovi, znamená to, že to není volební výdaj prodanou stranu, a v tom okamžiku najednou navyšuje strana své výdaje z 80 milionů na 163 milionů korun.
Jinými slovy, zamotáváme se do toho, že chceme být chytřejší než ten, kdo používá zákon, což se nám vždycky nepodaří, a zvláště se nám to potom nepodaří tehdy, když zákony zesložiťujeme.
Takhle to vypadá, a to je jeden z příkladů. Ještě úžasnější situace vzniká v případě krajských voleb, protože tam je v průměru 55 kandidátů, 45, 55, 65, každý může utratit 300 000. Když to potom vynásobíte, dostáváte, to jsem si spočítal, dostáváte 7 milionů na kraj, což je dohromady 14 krát 7 milionů, další možnost utratit 131 milionů. Čili je to 98 milionů plus 131 milionů, 229 milionů je možné utratit buď skrze volební strany a jejich kandidáti v případě krajských voleb.
Tento zákon nám říká, že naprosto legálně můžeme utratit na krajské volby 229 milionů korun, protože je to 98 milionů, máme 14 krajů, 14 krát 7 je 98, plus každý kandidát 300 000 korun. Když dostane dar od své volební strany, tak potom ho dostane, 55 krát 300 000 je 16,5 milionu krát 14 krajů je 131 milionů korun dalších, které můžeme utratit, a je to v souladu se zákonem. Akorát my to máme v zákoně a jsme bezvadní.
To jsou dary a věci, jak to máme bezvadně rozmyšlené, jak to v Poslanecké sněmovně budou rádi číst a budou říkat, jak jsme chytří.
Znovu upozorňuji, dary nejsou výdajem volební strany. Jinými slovy, pokud budete za volební stranu, pozor, ne za sebe jako kandidáta, za volební stranu dávat pivo, tak je to v pořádku. Problém nastane, a to se dívám na některé právníky, třeba nalevo se podívám, když ten dar nepřijmou a to pivo vylejou. V tom případě ten dar přestává být darem, neboť nebyl přijat, a když ten dar nebyl přijat, tak byste ho měli zaevidovat. A když ten volič za vámi přijde a řekne, že to pivo od vás nechce, tak ten dar nebyl přijat, nebo propisovačku, a vy byste ho měli mít zaevidován na svém individuálním účtu jako kandidáta.
Každý kandidát musí mít svůj individuální účet, který musí obhospodařovat. Pak ho kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, nevím, proč Poslanecké sněmovny, zřejmě je nejlepší, proč ne zrovna výboru Senátu nebo já nevím, NKÚ nebo nevím, komu jinému, ale každý z vás, kdo chce kandidovat, někdy, aniž by to věděl, protože my někteří nevíme, jestli budeme kandidovat do Senátu nebo ne. Protože jsou primárky atd., tzn., my to nevíme, přesto si musíme založit individuální účet, nésti ho, a kdybychom náhodou kandidovali, tak tam, prosím, zapisujme všechny výdaje, které máte, protože pak je musíte odevzdat Kontrolnímu výboru sněmovny, a kdyby náhodou jste tam něco neměli, tak byste mohli mít problém. Takhle vás k tomu nutí zákon. A já upozorňuji, že já nevím, jestli budu kandidovat do Senátu, ale přesto si účet založím, protože bych chtěl. Ale také v primárkách nemusím uspět, a pak ho povedu zbytečně, a možná potom budu, když budu chtít po Senátu nebo po sněmovně, aby mi vrátila náklady za účet, který jsem založil zbytečně, nevím, jestli to je možné, nebo ne.
Já to, prosím vás, nechci zlehčovat, protože nechci říkat, že nemá cenu se snažit o to, abychom omezili výdaje na volby, abychom přestali z voleb dělat takový cirkus, jako je to dneska.
Na druhé straně, z toho všeho, co říkám, já budu pokračovat ještě nějakou dobu, plyne, že tohle není cesta. Tohle opravdu není cesta. A jestli chceme pokračovat tímto způsobem, tak se nikam nedostáváme. Plyne to z čísel, co jsem říkal, i z těch nelogičností, které tam mám, které jsem už také jmenoval.
Když teď popojdu kousek dál, což je úplně úžasné, to je také senzační paragraf, výdaje na volební kampaň v neprospěch stran, hnutí a jejich kandidátů, smějí vynakládat pouze strany, hnutí a jejich kandidáti. Pouze strany, hnutí nebo jejich kandidáti.
Jinými slovy, pokud tady přítomného nebo někoho jiného, pokud vás se rozhodne podpořit nějaký známý nebo populární herec nebo sportovec, a pokud tam přijede autem, tak dle mého názoru, pokud vás jede podpořit, tak ten benzín, co on projel, to je jeho výdaj na vaši volební kampaň. A on nesmí tím pádem vás podporovat, protože výdaje na volební kampaň smí vynakládat pouze strana hnutí, nebo jejich kandidáti. Nikoli ten nestranický populární sportovec nebo ten. Nebo chcete říkat, že on nic nevynaložil, když vás podpořil? Že nemá žádné náklady? A jestli má ty náklady, tak jsou to volební náklady, nebo nejsou to volební náklady? Podle mého názoru, pokud mě podpoří populární sportovec z Vysočiny a dělá se mnou volební kampaň a je se mnou na pódiu a přijel např. z Telče do Jihlavy, tak má volební náklady, tzn., které jsou náklady volební kampaně, mojí volební kampaně, a v tom případě porušil částku 5 § 17a), protože tam je napsáno, že výdaje na volební kampaň ve prospěch nebo v neprospěch stran, hnutí a jejich kandidátů smějí vynakládat pouze strany, hnutí a jejich kandidáti.
V žádném případě žádný herec, žádný sportovec, nikdo takový. Tak to bude. Nikdo nebude účastnit se vaší volební kampaně kromě vás samotných a případně členů strany, případně členů hnutí. Tak to aspoň vypadá, tak tomu rozumím. Pokud je to jinak, velmi rád si to vysvětlení, že to je jinak a že ty výdaje člověka, co mi pomáhá s kampaní, nejsou volebními výdaji, si vyslechnu. To také nejde. Budou to výdaje. To je další věc.
Když to procházíme dál, tak je tady ještě další zajímavost. V případě, že strana a hnutí, v případě hotovostních výdajů my jsme povinni, resp ne my, strany a hnutí jsou povinny v rámci vyúčtování, které se předkládá, výpisu nebo zprávy, která se přikládá kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, ji doložit, a ta zpráva, a teď zase bych mohl se dívat upřeně na některé z vás, bude vypadat tak, že tiskopis udělá ministerstvo financí. Ten tiskopis tam nikde není, neboť předpokládám, že ještě neexistuje předepsaný formulář s přílohami.
Přestože předepsaný formulář s přílohami ještě neexistuje, je tady návrh od – a mohl bych jmenovat, kritiků toho, že schvalujeme něco, kde ještě nejsou přílohy, prováděcí vyhlášky atd., atd., abychom to schválili. Upozorňuji, že podobnou povinnost, jako strany a hnutí, mají i jednotliví kandidující kandidáti, ale ti už nemají stanovené, jak má vypadat příloha, a nebude to dělat ministerstvo financí, ani nikdo jiný.
Dokonce u kandidátů, a to je moje další otázka, je to tak daleko, že u kandidátů tam ani není napsáno, že to je jejich přiznání, resp. svůj výpis nebo zprávu, kterou budu dávat kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, že je veřejná. Ani to, že to je veřejná, tam není. Tak je veřejná, nebo není veřejná, nebo jak to tam bude u kandidátů, kteří kandidují? Oni to tam dají a bude si to moci někdo číst? Nebude? Jak to s tím vypadá? Tam žádná podmínka na formuláři apod. není uvedená. Ani u kandidátů do Poslanecké sněmovny, ani do Senátu, ani do krajů, ani do Evropského parlamentu. Tam se najednou jaksi zapomnělo na to, že by také měl existovat nějaký formulář, nebo ho tam nevyžadujeme, a pak samozřejmě není jasné, jak by to mělo vypadat, a pak není jasné, podle čeho kontrolní výbor bude rozhodovat, jestli to je úplné nebo neúplné. Moje otázka zní, jak to tedy bude vypadat. Jak je to uděláno, s čím to bude uděláno?
Co se týče hodnoty darů, 1 milion korun od fyzické osoby, tak tam je to asi v pořádku. To je spíše technická věc. Jestli, nejsem právník, jestli by u bodu 8 § 19 v bodě 2 neměla být celková hodnota darů straně nebo hnutí od jednoho dárce. Doplnit, jestli by to tam nemělo být. Je to moje otázka vůči předkladateli, protože logicky to tam vždycky píšeme. Protože to tam napsáno není, tak to může vypadat, jako že hodnota darů nemůže být.
Jinak upozorňuji, že podle mého názoru to nijak nebrání jakémukoli fyzickému dárci dát jakýkoli dar přímo kandidátovi.
Přímo tomu kandidátovi. Ten tam není nikde ošetřen, tam není napsáno, že on nesmí dostat dar ve výši milionu, atd. Tady se to týká zásadně stran a hnutí. To je další věc, která tam je. Do kontrolního výboru Poslanecké sněmovny a o tom, co s tím budeme dělat a proč zrovna kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, tomu snad nerozumím, zejména tomu nerozumím, že o tom bude rozhodovat kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, když půjde o volby do Poslanecké sněmovny. Představte si, že nastane možná hypotetická situace, že kontrolní výbor Poslanecké sněmovny bude v nadpolovičním počtu členů obsazen vítěznou stranou, protože má nadpoloviční procento hlasů, což se teď stalo slovenským. V tom okamžiku kontrolní výbor sněmovny, kde bude zřejmě nadpoloviční počet členů vítězné strany, bude rozhodovat o tom, zda zprávy těch stran, které vedly volby, jsou v pořádku nebo nejsou v pořádku. Takto my máme nastaven ten náš zákon. Lidé budou – vítězná strana bude rozhodovat o tom, pokud mám rozumět tomu, že zjištění je hlasováním, o tom, jestli jsou zprávy v pořádku. Tak jsme to krásně napsali, tak jsme to krásně navrhli. Takhle to vypadá.
To znamená moje otázka předkladateli je, zda zjištění – protože tady čtu bod 9 odst. 6 částka b) předložená zpráva je podle zjištění kontrolního výboru Poslanecké sněmovny neúplná. Já nevím, co to je zjištění kontrolního výboru, jestli zjištění kontrolního výboru je hlasování nadpoloviční většinou, tak je to tak, jak jsem to říkal. Jestli zjištění je něco jiného, tak je to něco jiného. Já nevím, co to je, ale proboha, tak mi to vysvětlete, když tedy chceme jít do těchto věcí. Takže to je k tomu.
Jinak prosím vás upozorňuji, že nikde v tom zákoně se nedočtete, co jsou výdaje na volební kampaň – co jsou výdaje na volební kampaň, to si musíte vydedukovat a nikde se nedočtete, kdy začíná volební kampaň. Nikde. Pro mě začíná volební kampaň v den zvolení. Dnem zvolení do Senátu jsem začal dělat další volební kampaň, abych byl senátorem podruhé, protože se mi tady líbí, a tudíž já jsem si myslel, že je to účet, musím tam dávat všechny výdaje, nevím, které jsou volební, protože když náhodou se zastavím v nějaké obci, něco tam dělám a říkám, že to dělám já, tak samozřejmě to dělám také pro to, aby mě ti lidé měli rádi a příště mě volili, tak si je budu poctivě psát. A pak to budu muset stejně vyhodit, protože mě nakonec v primárkách nenominují na senátora. Takhle to je. Takhle to máme napsáno. Takže to je úplně absurdní situace, do které sami sebe stavíme, ale nakonec, co by ne. Že jo, protože na první pohled to vypadá krásně. My jdeme vstříc veřejnosti, která si to žádá, která nechce jít do těch billboardů. Teď mi ukazoval pan senátor Škaloud, že například v některých místech je to uděláno tak, že ta strana si sama omezí volební výdaje a řekne sama, že utratí maximálně tolik. Tomu rozumím. To je něco jako o politické kultuře, atd. A když to někdo udělá, tak je to pro mě, jako pro voliče, signál, že to nějak myslí. Ale psát papíry, ve kterých chceme dosáhnout toho, abychom něco popsali, není možné. Existuje v matematice něco, čemu se říká Gödelova věta o neúplnosti. A ta hovoří o tom, jestli je možné nějakou matematickou teorii popsat konečným počtem axiomů. Výsledek je jednoduchý. První je – pokud není – pokud je teorie zcela popsána, tak není možno, aby axiomy byly bezesporné. Musí v nich dojít ke sporu. Pokud jsou axiomy bezesporné, tak potom tam nějaký chybí. Stejně to je s tím zákonem. Není to možné napsat jinak. Prosím vás, přestaňte s tím, protože to je sebemrskačství nejvyšší úrovně. Takže to je k tomu dalšímu – teď ještě k tomu, co tady mám. Ty výpočty jsem vám udělal, já je potom ještě zopakuji, aby to bylo jasné.
Čili shrnutí na závěr. Základní nedostatky – nedefinované pojmy. Kromě výdajů na volby nejsou jasné – co jsou výdaje na volební kampaň. Není jasné, co jsou výdaje pro zvolení do Senátu, protože tam je ještě třetí pojem. Ten senátor, který není ze žádné strany, tak nemá ani výdaje na volební kampaň a má tzv. výdaje pro volbu do Senátu. Výdaje pro volbu do Senátu – upozorňuji, že na tohoto senátora se například nevztahuje to – nebo kandidáta do Senátu se nevztahují některé věci, které se vztahují na strany a hnutí. To je ale další komplikace, do které se nechci dostávat, čili nejsou definovány pojmy a není jasné, co je příjmem a výdajem kandidáta na volební kampaň. Co je příjem a výdej kandidáta na volební kampaň, není jasné. Je jasné, co je výdaj na volební kampaň pro strany a hnutí, jakž takž, ale rozhodně není jasné, co je příjmem, výdajem na volební kampaň kandidáta. To tam nic takového není, to opakuji, vím, že některé otravuji, že volební kampaň má dvoje výdaje – to jsou výdaje pro strany a hnutí a potom jsou výdaje kandidátů. Jsou dvoje výdaje. Ty druhé tam nejsou popsané vůbec, těmi se nikdo nezabývá.
Potom je tam neuvěřitelná možnost navyšování výdajů díky výdajům kandidáta, tam jsem to spočítal. V případě Poslanecké sněmovny dokonce dohromady 143 milionů, žádných 80, v případě volby do krajů dohromady 229 milionů, žádných 14 x 7, to je 98.
Poslední věc k tomu jenom, potom už bude obecný závěr můj. Ten zákon neobsahuje sankce v případě kandidáta. Já jsem je tam nenašel. V případě strany obsahuje sankce, v případě kandidátů žádné sankce nejsou. Jako – my děláme zákon a on nemá sankce, jedinou sankcí by mohlo být, že o tom budou psát noviny, ale noviny, jak jsem pochopil, se k tomu nedostanou, protože v případě přiznání, respektive zprávy kandidáta – ta není veřejná – to tam napsáno není – veřejná je jenom zpráva hnutí nebo strany. Takže to je k tomu.
Když se podíváme nyní do důvodové zprávy, tak hlavní principy navrhované právní úpravy: Za prvé. Zabránění korumpování stran prostřednictvím soukromého dárcovství – dle mého názoru nesplněno, neboť strany se budou snažit obejít tím, že budou dávat dary přímo těm kandidátům, což je možné, a ty, které si tam nedá, dá poměrně dost hodně, a hlavně tam nejsou stanoveny sankce a hlavně je tam napsáno, že v případě, že se jedná o dar – a dar může být mimo jiné finanční, věcný ve formě služby, pak to není výdaj. To znamená, bude se to obcházet tím, že dar není výdaj, a tím pádem bod 1 zabránění korumpování stran prostřednictvím soukromého dárcovství – nesplněno. Dvojka. Omezení výdajů stran na volební kampaň – snad jsem deklaroval slušně, nasčítal jsem vám to, myslím si, že to by snad stačilo i našim stranám v největším rozkvětu, to co tam jsem napočítal. A za třetí posílení transparentnosti a financování stran a stranami obchodních společností a družstev, jakož i posílení objektivity kontroly jejich financování. Neošetřuje vůbec kandidáta jako jednotlivec, to je první věc, a druhá věc, transparentnost, protože vás už tu také nebavím, a to se snažím to vykládat maximálně srozumitelně. Ti lidé prostě nemají šanci se v tom zorientovat. Čili ani jedna z těch tří věcí, které si zákonodárce vytyčil, není splněna.
Na závěr. Jedna senátorka tady zleva dneska řekla, že bychom měli předkládat návrhy, které jsou reálné a ve světě reálné. Jsou pro reálný svět a jsou reálné. Toto není návrh pro reálný svět, ani není reálný. Věřím, že se shodneme na tom, že ho vrátíme – a to je můj návrh – vrátit k dopracování, k projednání ve výborech. Podívat se na to pořádně. A hlavně – zamyslet se, jestli chceme jít tímto způsobem, touto filozofií, protože tato filozofie vede do pekel. Znovu opakuji, že je i vědecky dokázáno, že snažit se o konečný výčet, není dost dobře možné. To prostě nejde. Návrh není ani hospodárný, ani efektivní, ani účelný, což jsou tzv. „tři E“ z Evropské unie. Děkuji za pozornost.
čas 15:43:51 – 15:45:14:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom aby nedošlo k omylu. Já jsem nechtěl vyvolat destrukci toho zákona – totální – tím, že jsem upozornil na některé jeho nedostatky, dle mého názoru velmi závažné. Já jsem byl pro to, abychom se možná hlouběji zamysleli nad tím, co tady vzniklo a co bylo podle mého názoru ne úplně dobře připraveno. To je ten cíl. Není cíl znemožnit, zamezit tomu, aby se omezily výdaje nebo omezila transparentnost. Tak to v žádném případě není.
A ještě něco – prostřednictvím pana předsedajícího – k mému kolegovi Drymlovi, já si uvědomuji, že jsem nenavrhl žádné jiné, lepší řešení, než je sestavení nějakého zákona. Já také žádné jiné řešení lepší nemám. Ale co si myslím je, že je potřeba změnit filozofii toho zákona, že je potřeba se o tom bavit. A já, pokud poslouchám tady ty projevy, tak z obou stran politického spektra, vlastně ze všech stran, cítím, že ta vůle tady je, pobavit se o tom a zkusit nastavit ten zákon možná v některých parametrech trošku jinak, než je tomu doposud. A za sebe říkám, že jsem k tomu také připraven. To je podle mě ještě krátký dovětek.