Praha, 18. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 175)
čas 11:13:18 – 11:18:18:
Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já si také dovolím několik poznámek k zákonu. Jinak tady vidím, že pan senátor Kubera si tady zřejmě nechal mobil.
Pocházím nebo žiji ve městě Telči. Je to město UNESCO, které má asi 5,5 tisíce obyvatel a dosud tam nemáme obecní policii. Říkám to proto, že vám chci říci, co se děje a trvá to už delší dobu. V tomto městě nám parkují na historickém náměstí auta tam, kde nemají parkovat. Stojí různě na chodnících, případně nám občané někdy poškozují zeleň a starosta města chodí na státní policii a říká: Prosím vás, pokutujte ta auta, která nestojí na vyhrazených místech. Pokutujte auta, která nestojí na chodníku. A státní policie říká: My na to nemáme kapacity, musíte si zřídit městskou policii. My tyto věci nemůžeme řešit. Je nás tady hrozně málo na obvodním oddělení. Máme na starosti celý obvod.
Přitom by stačilo, kdyby město Telč měl na starosti celý rok jeden policista státní policie. Jeden policista státní policie stojí ročně milion korun. Pokud město Telč by zřídilo obecní policii, potřebuje šest policistů, protože jinak to nemá žádný smysl. To jsou čtyři miliony korun. Čtyři mínus jedna jsou tři. Pokud město Telč bude dotlačeno nesprávným a nedokonalým výkonem státní moci k tomu, aby si zřídilo obecní policii, protože není tato schopna zařídit, aby se neparkovalo na místech, kde se nesmí parkovat, tak na tom stát a občané prodělají tři miliony korun. Tak to dneska je a takto to funguje. A nakonec pokud jste někteří četli dopis asociace strážníků obecních a městských policií, tak oni tam píší přímo, já budu teď citovat: Z obecného pohledu vám mohu – je to dopis asociace strážníků obecních a městských policií. Vám mohu po zkušenostech sdělit, že strážníci po žádných pravomocech ve vztahu k dopravním přestupkům, zejména měření rychlosti, nasazování měřících zařízení, neprahnou a nikdy neprahli. Oni to vlastně ani dělat nechtějí. Problém je v tom, že kolabuje a nefunguje státní moc. Nefunguje státní policie, která nedělá to, co by dělat měla. A my to nahrazujeme penězi z veřejných prostředků určených na opravy chodníků, na vývoz odpadů a na spoustu jiných věcí, protože nefungují věci, které by fungovat měly. To je celá věc. A pokud tady někdo řekne a navrhne, což je můj kolega, senátor Kubera, že by obecní policie neměla měřit rychlost, protože to přísluší jiné instituci, a to je státní policii, tak tady někteří argumentují, že to není možné, protože jinak by tady byl nepořádek a chaos.
Ale to přece není možné. Za chvilku by potom města mohla dělat úplně všechno. Za chvilku by státní policie mohla říct, že kromě měření rychlosti nestihne ani postihovat jiné věci a zase to budou dělat města. To znamená, myslím si, že zejména s tím dalším návrhem pana senátory Kubery, aby byl rok na to, aby se věci daly do pořádku je ten návrh na to, aby obecní policie přestaly měřit rychlost naprosto v pořádku, protože to je úkol úplně někoho jiného. A to, že to on nekoná, neznamená, že obce mají vydávat další a další peníze. Je to věc včetně konkrétního příkladu a jsem přesvědčen o tom, že řešení je úplně někde jinde než tahat další peníze z obecních pokladen a případně dávat pravomoci měřit někomu jinému než náleží, a to je státu. Protože co si budeme říkat samozřejmě o tom, kde se bude měřit a nebude se měřit se obecní policie může bavit i se svým velitelem, což je starosta města atd., atd. A to také není dobře, protože by to neměl být starosta města a nikdo jiný, kdo bude říkat, jakým způsobem se bude dbát na pořádek typu měření rychlosti, ale měl by to dělat stát. A on to nezvládá, a proto tady vznikají tyto problémy.
Druhá věc, kterou chci říci, a to se týká návrhu usnesení paní kolegyně Seitlové.
Upozorňuji, že pozměňovací návrh, který se tam dostal v Poslanecké sněmovně a já ho velmi podporuji, se týká dálnice. (Tady se telefonuje…)
(Hluk v sále.)
čas 11:18:23 – 11:24:02:
Děkuji, prostřednictvím pana předsedajícího, panu senátorovi Látkovi, že přestal telefonovat, nebo možná přestane…
Tak na dálnici, když například se převrhne kamion nebo se srazí dvě osobní auta, jde o každou minutu. V okamžiku, kdy tam dojde k zablokování provozu, tak vznikají několikakilometrové fronty. A to, co se stává a stávalo a máme to zdokumentováno, znám to ze zkušenosti, jako bývalý hejtman kraje Vysočina je, že pokud byl tento odtah zařizován například pomocí nějakého centra pojišťoven, tak se stávalo, že najednou k převrácenému kamionu nebo k havárii tří nebo čtyř osobních aut přijížděla odtahová služba, která měla jeřáb a osobní auto. A vůbec nebyla schopná kamion odstranit. A teď kvůli tomu, že pojišťovny chtěly, aby odtah byl laciný, ony chtějí platit málo, tak najednou se stávalo, že tam byla tři, čtyři, pět hodin desetikilometrová, patnáctikilometrová fronta, protože někdo šetřil. A jediné řešení, které není dokonalé, protože samozřejmě ti, co odtahují, také chtějí peníze, chtějí zisky, je, že ten kdo zodpovídá za vyčištění komunikace a její zprovoznění je správce komunikace. A zákon říká, že policista má oslovit buď tu osobu, která havarovala a následně správce komunikace. Správce komunikace musí vědět, jakou odtahovou službu má zavolat, aby havárii zvládla. A to by mělo být tak v případě dálnice, že volá odtahové služby, které mají příslušné řády, příslušná silná zařízení, která to rychle odtáhnou.
To, co je důležité, aby tato povinnost byla, je na nejbližší místo vedle dálnic. Aby to zbytečně nestálo moc peněz a dále potom, aby si majitel vozidla, nebo ten havarovaný už objednal, koho chce a nebylo to pro něj drahé. A to je celý princip toho pozměňovacího návrhu, který vznikl v Poslanecké sněmovně.
Vychází z toho, že sice se může stát, když tam přijede nějaké řekněme nedokonalé odtahové vozidlo, kterému místo půl hodiny trvá tři hodiny, než naloží to auto, aby nedocházelo k celospolečenským nákladům, které spočívají v tom, že stojí celá dálnice. Aby došlo k rychlému odstranění té věci a následně potom, ať se tím klidně zabývá centrum odtahových služeb, pojišťovny a všechny další. Ale až je auto mimo.
Takže já velmi varuji před tím, abychom v tomhle směru šli do nějakých jiných opatření. Protože samozřejmě všechna ta jiná opatření potom vedou k tomu, že fronty na dálnici trvají několikanásobně delší dobu. A tím, znovu zdůrazňuji, neříkám, že na tom ty odtahové služby někdy nechtějí vydělat. Ale je to ze všech řešení, která se nabízejí, to nejlepší.
Třetí moje poznámka se potom týká toho, že jsem tady zaznamenal obrovské množství dalších pozměňovacích návrhů, tak se těším, že zákon projde do podrobné rozpravy, neboť si nedovedu představit, že by ti, co dávají pozměňovací návrhy, pro ně hlasovali. Bude možná zajímavé se potom dívat, jak ti, co podali pozměňovací návrhy, hlasovali o původním návrhu zákona, ve znění, v jakém prošel Poslaneckou sněmovnou. Někdy se mi zdá, že podávají návrhy jenom proto, aby byly podány, ale ve skutečnosti se potom může stát, že budou hlasovat pro ten původní návrh.
A poslední poznámka se týká toho, co tady říkal pan kolega, senátor Čunek. Já mám pocit, že v poslední době v našich zákonech – ať se to týká povinného chození do školky v pěti letech, elektronické evidence tržeb, kontrolních hlášení, toho, kdy mají být otevřeny obchody, reflexních vest atd. – my postupujeme tak, že nastolujeme plošné restrikce. Místo toho, abychom ty lidi, kteří se začínají chovat rozumně, zvýhodňovali, nebo naopak trestali.
Já si myslím, že by zákony neměly vypadat tak, že se řekne „všichni reflexní vesty“. Ale když máš reflexní vestu a dojde k nějaké kolizi, tak ti samozřejmě bude přičteno k dobru. Jestliže např. jedeš na kole a měl jsi 0,5 promile, tak samozřejmě v případě, kdyby došlo k havárii, tak to máš ke zlu. A tak dále. Že by se mělo postupovat jiným způsobem.
Jestliže podnikáš a nechceš evidenci tržeb, dobře, ale v okamžiku, kdy ji nemáš, tak potom je to s tebou komplikovanější z hlediska kontrol atd. To je cesta, která může vést k jakési výchově a k tomu, že prostředí tady bude kultivovanější a kulturnější. Ale plošné restrikce k ničemu takovému nevedou. Ty vedou jenom k tomu, že ti poctiví se snaží pořád dělat víc a víc věcí tak, jak se mají dělat. A nakonec je to unavuje, takže buď skončí s podnikáním, nebo se na ty povinnosti vykašlou.
Kdybych to měl trochu parafrázovat, tak už jenom čekám, kdy dojde k tomu, že vyjde zákon, ve kterém bude hostinský povinen v okamžiku, kdy host odchází, se ho zeptat, jestli se chystá na cestu po silnici mimo obec, a pokud host odpoví, že ano, tak mu bude muset nabídnout reflexní vestu, aby si na sebe vzal. Protože jinak by se mohlo stát, že by ten hostinský byl postižen za to, že zkontroloval hosta, který odchází a pil pivo, a nezeptal se ho na to, jestli půjde nebo nepůjde po silnici mimo obec, tudíž mu nenabídl reflexní vestu.
Jsou to takové věci, které jsou úplně nad rámec a my si tu společnost tak přeregulujeme, že se dostaneme do situace, kdy místo dokonalé společnosti tady bude naprosto nedokonalá a už nikdo nebude schopen se v tom vyznat a normálně slušně žít. Děkuji za pozornost.