Novela volebních zákonů
19. 12. 2018Evropský nástroj pro jadernou bezpečnost
19. 12. 2018
Praha, 4. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) (Tisk č. 4)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 11:01:34 – 11:10:27:
Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, kolegové. Pokud se budu opakovat, tak se omlouvám. Ale možná, že když některé věci zazní dvakrát, tak je to dobře.
První věc, na kterou bychom se měli podívat, než budeme o tom zákoně hlasovat, je, jak vznikal. Zákon obvykle vzniká tak, že ho někdo napíše na nějakém ministerstvu, pak je na to ministerstvo připomínkován, pak jde do meziresortního připomínkového řízení a pak následně, poté, co je schválen vládou, postoupí do Poslanecké sněmovny. To byl i osud tohoto zákona. Samozřejmě, tím pádem jednotlivé resorty mohly dávat své připomínky k tomuto zákonu. Když se podíváme na osud toho zákona ve sněmovně, tak zjistíme, že členka vlády, ministryně pro místní rozvoj, podá v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně zásadní pozměňovací návrh, který tu filozofii zákona totálně mění a znejisťuje, resp. mění pozici státních tajemníků.
Já si myslím, že to je věc, kterou nemůžeme strpět. Nemůžeme strpět, aby vláda, poté, co projedná návrh nějakého zákona a shodne se na něm, tak následně aby členka vlády v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně dávala pozměňovací návrhy, které zásadně mění filozofii toho zákona z hlediska nezávislosti státní služby. Svědčí to buď o naprosté nekompetentnosti této vlády, nebo o naprosto jasném a účelovém jednání, jehož cíl může být jenom jediný. Nic jiného z toho nevyplývá. Že byla obava, že by vládou neprošlo zjednodušení odstraňování úředníků, a proto je potřeba to udělat až v Poslanecké sněmovně pozměňovacím návrhem členky vlády.
To je věc, kterou já považuji za nepřijatelnou, v tomto směru naprosto chápu stanovisko naše, ÚPV, na zamítnutí tohoto zákona. Budu tento návrh podporovat.
Jinak, když se podíváme na smysl přijetí zákona o státní službě, tak jednak to bylo oddělení státní moci a moci politické, s tím, že tím styčným bodem byl náměstek pro státní službu na ministerstvu vnitra, který jediný vlastně přímo závisí na vládě, může být vládou odvolán, nepostupuje tzv. kárné řízení. Pokud nyní do té samé role, jako je náměstek pro státní službu, se dostávají jednotliví státní tajemníci, tak je otázkou, k čemu tam ten náměstek pro státní službu je. K čemu vůbec máme potom ten zákon o státní službě.
Takže to je věc, která skutečně je nepřijatelná. Je to hazard s kvalitní a dlouhodobou prací úřednictva.
A teď k tomu úřednictvu. My většinou tady si stěžujeme, že je ho hodně. Ale pokud je něco důležité, tak je to dlouhodobě dobře pracující úředník. To, co v sobě skrývá zákon o státní službě, je kontinuita odbornosti těch úředníků. Jsou tam úředníci, kteří psali stanoviska před 10 lety k výkladu některé části nějakého zákona, potom před 5 lety, potom před rokem a budou to psát tři roky. A pokud něco potřebujeme, aby v tomto státě fungovalo, tak je to ta kontinuita odbornosti a kontinuita výkladů zákona, příp. podzákonných norem. Ten zákon kromě jiného dělá to, že ohrožuje tuto kontinuitu odbornosti, může se stát, že i obyčejný referent bude v podstatě odejit, kdy se ministrovi zachce, protože ten zákon to umožňuje, neboť i o referentovi je rozhodováno tím způsobem, že ho vybírá tříčlenná komise, kde dva členy jmenuje představený, jednoho státní tajemník. Pokud ten referent je vybrán, tak potom jeho přijetí podepisuje představený a státní tajemník. A pokud státní tajemník bude takový, jak si přeje ministr, tak tam budou na ministerstvu jen ti lidé, co si přeje ministr. Takto to je a platí to o samozřejmě vedoucích odborů, pardon, vedoucích oddělení, ředitelích odboru i náměstcích, odborných náměstcích. To znamená, celý ten systém se hroutí a dostává se do pro mě nepřijatelné situace, pokud chceme, aby státní služba byla oddělena od politiky. Pokud to tak nechceme, chceme, aby to bylo jinak, tak, omlouvám se za to slovo, neprzněme zákon o státní službě, ale zrušme ho. Udělejme to tak, že si o tom skutečně ti politici budou rozhodovat, skutečně oni budou určovat, kdo kde bude nebo nebude na úřednické pozici sedět. Ale to jsem pochopil, že nechceme. Proto jsme přijali zákon o státní službě, proto jsme říkali, že je potřeba tu moc politickou oddělit od moci státní, od výkonů úředních činností. Pokud jsme hledali styčný bod, tak to byl ten náměstek pro státní službu.
Já ještě k tomu řeknu jednu věc. Já nevím, kdy tato vláda z hlediska jednoduchosti výkonu personálních změn bude mít dost. Protože my už tady v historii, předpokládám, že nyní to nastane znovu, aspoň mám takové signály, jeden způsob odstraňování nepohodlných úředníků máme. Říká se mu systemizace. Už vznikl nový pojem vysystemizovat. Vysystemizovat znamená, že když v nějakém oddělení je nepohodlný nějaký vedoucí oddělení, tak se to oddělení zruší formou tzv. systemizace a následně se založí stejné oddělení, se stejnou náplní práce, ale s jiným názvem. Pokud se podíváte na systematizaci, kterou provedla tato vláda, to vlastně nebyla tato vláda, vláda Andreje Babiše, když ještě ani neměla důvěru, tak to ani nebyla systemizace, protože systemizaci provedla vláda premiéra Sobotky, tuším, v říjnu roku 2017. Poté, co ta systemizace byla vládou Bohuslava Sobotky schválena, tak vláda Andreje Babiše bez důvěry přijala úpravu systemizace, což vůbec náš právní řád nezná, a v rámci úpravy systemizace provedla na mnoha místech, na různých ministerstvech, včetně Úřadu vládu, zásadní čistky, které byly v souladu se zákonem, protože to nikdo nenapadl. Říkali tomu úprava systematizace, což neexistuje, nikde to nenajdete. Nyní předpokládám, pane místopředsedo vlády, příp. nám k tomu můžete dát podrobnosti, se chystá další systemizace. Už se těším na ty změny např. na ministerstvu průmyslu a obchodu, co se všechno bude systemizovat, které všechny odbory a oddělení zaniknou, které jiné vzniknou, jak tam ti nepohodlní budou odejiti a ti pohodlní, většinou třeba někdy příbuzní, přijdou. Jestli tohle má být pokračování, to znamená ještě znejistění pozic státních tajemníků, tak to už se pohybujeme někam, kde, věřím, že nikdo z nás být nechce. A jestli tohle necháme bez odezvy, bez jasné a srozumitelné odpovědi, že toto odmítáme, tak se můžeme stát spolupachateli.
Proto přestože rozumím pozměňovacím návrhům, přestože rozumím té snaze aspoň něco zachránit, tak já za sebe velmi prosím, abychom ten zákon zamítli a jasně dali najevo, že tento způsob řízení státní správy a tento způsob snahy ovládnout státní správu my nikdy nepodpoříme. Děkuji za pozornost.
čas 11:15:51 – 11:19:20:
Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedy vlády, dámy a pánové. Já navážu na projev kolegy Jiřího Čunka. Já tomu, co říká, rozumím, ale platí ta stará indická moudrost – ?vem si, co chceš – ale zaplať?. Pokud chcete mít nezávislou státní správu, kde se úředník nebude bát rozhodnout i proti vůli politika, tak za to musíte zaplatit. A zaplatíte za to tím, že když potom někdo nedělá věci, jak má, tak se s ním buď musíte dohodnout… Já sám jsem byl hejtmanem a starostou a říkám, že v 90 % případů se s tím člověkem dohodnete, že práce, kterou dělá, není dobře provedená, že ta pozice, kterou zastává, je nad jeho síly. A následně potom dojde k tomu, že on dělá něco jiného, nebo odejde. A nebo se s ním nedohodnete a pak v případě zákona o státní službě přichází kárné řízení, které je náročné, které je obtížné, ale je tomu tak proto, aby státní moc byla nezávislá a bylo obtížné pro toho politika, aby mohl útočit na výborné názory toho úředníka tím, že mu bude hrozit, že přijde o práci.
A my jsme zvolili tu druhou obtížnější variantu, kde může i platit v některých případech to, co říká Jiří Čunek. Ale my jsme řekli, že pro nás je cennější to, aby státní správa disponovala vysokou odborností a z hlediska výkonu práce úředníka jistotou, že když udělá nepopulární rozhodnutí, že není úplně jednoduché pro toho politika, aby ho z toho místa odstranil. Ono to stejně jde, ale je to obtížnější. A jestli si myslíme, že ten systém vylepšíme tím, že velmi zjednodušíme odstranění toho úředníka, tak to není pravda. Není to pravda v současnosti, protože to způsobí nedůvěru obyvatel a úředníků v politickou moc. A rozhodně už to není pravda v blízké a zejména vzdálenější budoucnosti, kdy politici potom hrozí, že si zvyknou, že si můžou dělat, co chtějí a kdykoliv chtějí s úřednickou mocí, se státní mocí. A samozřejmě s jídlem roste chuť. A proto to rozhodnutí, byť nám to někdy připadá těžkopádné a byť nás to někdy stojí spoustu popsaných papírů, aby výkon státní správy byl oddělený.
A má to hlubokou logiku, ale samozřejmě za to musíme zaplatit. A ta cena, kterou platíme, byla částečně popsána i tím, co tady říkal Jiří Čunek. Ale nemyslím si, že je to argument pro to, abychom dělali další takovéto zásadní změny v zákoně o státní službě.
čas 11:37:41 – 11:40:36:
Děkuji za slovo, vážené kolegyně. Já doufám, že potřetí a dost. Ale já si tady také dovolím připomenout zhruba tři věci. První je, všimněte si, že pan místopředseda vlády ještě neřekl ani slovo, my jsme říkali ani spřežku, na obhajobu pozměňovacího návrhu paní ministryně Dostálové. Ani slovo. O tom je tady dnes ta největší debata. Ani slovo. To znamená, je to dobře, nebo to není dobře? Chtěla to vláda, nebo nechtěla to vláda? Když to vláda nenavrhla ve svém zákonu. Jak to tedy vlastně je, když to vzniklo až ve sněmovně? Já fakt nevím. A hrozně by mě zajímalo, co si o tom myslí například pan ministr vnitra, když tady tohle vzniklo v Poslanecké sněmovně. A je to úplně něco jiného, něco, co zásadně mění charakter zákona oproti té vládní verzi.
To jenom připomínám. Ten největší problém vznikl v Poslanecké sněmovně na návrh členky vlády. Druhá věc. My jsme to přijali už jako samozřejmost, ale já připomenu. Vzpomínáte si třeba, jak kdysi vystupoval v televizi dlouholetý náměstek kteréhokoliv ministra financí Janota? Když vysvětloval rozpočet atd.? Měli jste pocit, že je zásadním obhájcem Kalouska, nebo jste měli pocit, že ten člověk je odborným náměstkem, který vysvětluje, že rozpočet je takto postaven, má takové a takové části, my si myslíme a teorie vlády a její usnesení je takové a takové. Proto já jsem udělal to a to. A my jsme se s tím smířili. Teď se to totálně změnilo. Odborní náměstci Dostálová, Schillerová, Vildumetzová, vystupují normálně z pozice člena strany, který hájí politické názory, seč mu síly stačí. To není normální.
Upozorňuji, my jsme si na to zvykli. To není normální, aby odborný náměstek jednoznačně a za každou cenu hledal jenom argumenty, proč obhajuje politiku vlády. Že tam jde a vysvětluje filosofii, vysvětluje přístup, upozorňuje na usnesení, která ho přiměla k této činnosti, to je jasné.
Ale vzpomeňte si na ty profesionály, ať to bylo za kterékoli vlády, na pozici odborných náměstků, co říkali, jak se chovali, a ani nebyl zákon o státní službě. A co dneska předvádějí někteří odborní náměstci? To jsou normální političtí pracovníci par excellence. Tak to dneska vypadá. A teď v tom chceme pokračovat.
To je vlastně druhá věc, kterou my jsme přijali za svou. Už nám to ani nepřijde divné. Ale ono to je divné. A jestli to není divné, tak jsme my divní. Děkuji za pozornost..
čas 12:10:30 – 12:10:38:
Po konzultaci s legislativou, 3, 4, 5 by mohly být dohromady.
