Zákon o státní sociální podpoře

čas 12:04:59 – 12:10:01:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, ta jedna věc, kvůli které jsem se přihlásil, už tady byla řečena ústy paní místopředsedkyně Jitky Seitlové, protože já také musím ocenit to doprovodné usnesení, které tady předložila paní senátorka Ludková. Souhlasím s tím, že skutečně není možné, pokud například provádíme nějakou další digitalizaci a v uvozovkách nějaké zjednodušení pro majoritní skupinu obyvatel, aby ta postiženější skupina obyvatel na to doplácela, respektive ti, co je opatrují. Možná, že by bylo dobré, kdyby pan ministr třeba i vystoupil v rozpravě a řekl, jak se obecně na ten problém, který tady je, právě tím usnesením navrženým paní senátorkou Ludkovou obnažen, dívá, jak k němu přistupuje. Já znovu zdůrazňuji, že si uvědomuji, že to není problém, který je jeho dílem, že to je z dřívějška. Bylo by to tak stejně, ať by tady tu superdávku představoval nebo zaváděl kdokoliv. Buďme v tomto féroví. Ale upozorňuji na ten problém, ten je tady evidentní. Je to ztělesněno tímto usnesením a já jsem rozhodně pro to, abychom ho podpořili. Byl bych rád, kdyby pan ministr třeba už mohl i částečně říci, jestli se tím hodlá nebo nehodlá zabývat a jakým způsobem…

Druhá věc, která mi přijde zase logická, zase trošku se mi zdá, že jí tady předkládáme tím pozměňovacím návrhem Lumíra Kantora, Stanislava Balíka a dalšími pozdě, je, že rodičovský příspěvek dlouhodobě bereme jako něco jiného, než je třeba starobní důchod nebo invalidní důchod nebo něco podobného, přičemž je to taky jakási mzda, jakési zabezpečení těch, kteří mají největší podíl na tom, že máme, a vyrůstají zase nějaké tady děti. Pokud máme nějaký problém, jak tady mnohokrát i na schůzích Senátu zaznělo, je to právě porodnost – a s tím je samozřejmě spojená následná péče o děti. Pokud ti, co dostávají rodičovský příspěvek, nemají tu valorizaci zajištěnou, respektive to průběžné navyšování rodičovského příspěvku, nemá to logiku z hlediska toho, jak se staráme o jiné skupiny obyvatel, které nechodí takzvaně do práce, protože už jsou zabezpečeni například tím starobním důchodem. Podle mě ten směr a ten návrh pozměňovací, který tady padl, má velikou logiku.

Tím problémem je, že se tady, já se omlouvám, na poslední chvíli, v okamžiku, kdy třeba můžou vznikat možná i oprávněné pochybnosti, zda to navázání pouze na tu inflaci, na ten růst spotřebitelských cen je to nejsprávnější… Důchody to tak nemají, mají to tam rozdělené na ten základní výměr a potom na tu valorizaci toho zbytku a podobně. Já se přiznám, že v té druhé věci jednoznačně s tím návrhem souhlasím z hlediska toho principu, aby došlo k nějakému standardnímu na politických rozhodnutí, v daném okamžiku nezávislému navyšování rodičovské. Na druhé straně ještě pořád váhám nad tím, jestli to udělat tím způsobem, že ten pozměňovací návrh, jak je tady předložen, podpořím či nikoliv, protože skutečně tyto věci by se měly více promýšlet, ale ta inspirace, a to jasné upozornění na to, že bychom i s tou rodičovskou z hlediska její valorizace něco měli dělat, potřeba stoprocentně je.

A co se týká těch dalších věcí, které tady zazněly, jestli také někdy Senát chtěl šetřit a navrhoval nějaké věci k šetření, tak já tady takové tři věci připomenu. První je, že někteří z nás, byť za to potom hodně pykali, hlasovali pro konsolidační balíček. Tam těch úspor bylo požehnaně. Potom jsme také tady vedli velmi těžkou debatu, a teď někteří, kteří potom následně nevracejí ty věci, kam slibovali, že je vrátí, byli proti nám, a to je, že jsme snižovali valorizaci, mírně jsme snižovali valorizaci důchodů. Ano, bylo to tak. Není pravda, že to tak nebylo. Přihlásili jsme se tady k tomu, byť to pořád bylo dle mého názoru v pořádku. Takže to je druhá věc. A třetí věc, kterou navrhujeme teď a podporujeme, je: Proboha, nerušme koncesionářské poplatky. Pokud je zrušíme, bude to další výdaj státního rozpočtu.