Zákon o státních svátcích
4. 12. 2019Daňový balíček
4. 12. 2019
Praha, 13. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 151)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 14:50:21 – 15:03:36:
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Řeknu asi tolik, že v podstatě absolutní spravedlnost neexistuje. Vždycky se k nějakému spravedlivému rozdělení v případě, že něco dáváme, můžeme jenom přiblížit. Já tady prvně trošku zacituji ze zprávy RIA k tomuto zákonu, protože účel rodičovského příspěvku se posunul. A je dobré si to uvědomovat zejména potom s tím, o čem se tady bavíme, a zejména v souvislosti s podaným pozměňovacím návrhem.
Ve zprávě RIA se říká, že cílem navrhovaných opatření, což je také navýšení rodičovského příspěvku, je v souladu s programovým prohlášením vlády zvýšit míru ocenění péče o malé děti. Protože pečovat o malé děti není zrovna laciná věc. A umožnit lepší sladění práce a soukromého života pečujících rodičů. Sladění práce a soukromého života pečujících rodičů. Upozorňuji, jinými slovy, že rodičovský příspěvek je dneska vnímán – a můžeme se bavit o tom, jestli to je dobře, nebo není, ale tak to je v tom zákonu napsáno v té důvodové zprávě, zprávě RIA, že má sloužit, aby se dala sladit péče o děti s pracovním životem rodičů.
A to je docela důležité, protože podle mého názoru z toho minimálně plyne, že peníze, to navýšení, těch 80.000, si zaslouží nejen rodiče, kteří dneska pečují o děti a pobírají díky tomu rodičovský příspěvek, ale i třeba rodiče, kteří dneska chodí do práce a zabezpečili péči o děti nějakým jiným způsobem – chůvou, jeslemi atd. Jinými slovy, chci říct, že z té definice rodičovského příspěvku už samo o sobě plyne, že to, jak to dneska zákon řeší, to přidání peněz rodičovskému příspěvku z té definice, která je v té zprávě RIA, není spravedlivé. Protože diskriminuje skupinu v rozporu s tím, k čemu je rodičovský příspěvek určen, z hlediska toho, jak je to popsáno ve zprávě k tomu zákonu. To je jedna věc.
Druhá věc, k té spravedlnosti, abychom si uvědomili, co se všechno, pokud to schválíme, bude dít. V současné době to je tak, že existují 3 skupiny dětí, tím pádem 3 skupiny rodičů. První skupina jsou rodiče, jejichž děti pobírají rodičovský příspěvek, tzn. ještě není vyčerpán. A oni poté, co vejde v účinnost tento zákon od 1. 1. 2020 ještě stačí vyčerpat celých 80 000 Kč. Pak ale existuje skupina rodičů, kteří mají děti, kteří čerpají také ještě rodičovský příspěvek, ale už se může stát, že poté, co zákon vyjde v účinnost, nedokáží vyčerpat těch 80 000 Kč.
Pokud chcete nějaký příklad z praxe, tak to může být rodič, který může čerpat maximálně 7600 Kč/měs. On se rozhodl, že bude čerpat jenom 5000, aby mu to vyšlo na celé 4 roky, a nyní tomu dítěti 1. 1. 2020 bude 3,5 roku. Tzn. do 4 let tomu dítěti zůstává 6 měsíců. On na něj bral 5000 Kč/měs., a může se to zvýšit maximálně na 10. Čili z 5 na 10, čili je tam plus 5. A 6 krát 5 je 30, tzn. 50 000 nedočerpá, i když mu náleží podle návrhu, s kterým tu přišel pan ministr Toman. Je mi rozumět?
To se klidně může stát. Pokud si někdo zvolil, že bude čerpat 5000 měsíčně, aby to mohl čerpat celé 4 roky, má maximum 7600, tzn. po novu by měl maximum 10 000. Pak má posledních 6 měsíců, pak dítěti budou 4 roky, a on to za těch 6 měsíců to nemůže navýšit z těch 5 nejvýše na 10. A 6 krát 5 je 30, čili je minus 50. Hotovo, ty nedostane. To už je dneska v tom zákoně nespravedlnost mezi těmi dětmi, které nemají 4 roky. Jsou tam 2 typy dětí. Jeden typ, který může vyčerpat 80 000, který dostane, a druhý typ, který nemůže.
Můj dotaz na paní ministryni a na MPSV měl být, jestli to mají spočítané, jak tohle to dopadne. Já vás nebudu zatěžovat, to korespondenci tady mám. Poslal jsem 3 maily. Jeden na paní náměstkyni, s odpovědí – můžu je přečíst, kdyby byl zájem – a odpověď byla, obraťte se na pana ředitele. Druhý na pana ředitele, odpověď byla, obraťte se na paní ministryni. Obrátím se na paní ministryni mailem 18. listopadu, dodneška nemám odpověď. A mě zajímalo jenom to, chtěl jsem vědět, jak to tedy je. Kolik je těch a kolik je těch, abych poznal míru spravedlnosti, respektive nespravedlnosti. Neznám výsledek. Maily jsou k dispozici, kdybyste je chtěli vidět. Takhle to vypadá. Na mail senátora se odpovědělo, obraťte se, obraťte se, obraťte se. Tak jsem se obracel, až jsem se doobracel.
Pak je to tak, že tady je třetí skupina lidí podle stávajícího zákona. A to jsou rodiče, kteří už vyčerpali rodičovský příspěvek a tím pádem podle stávajícího zákona už nic nedostanou. My, když přijmeme pozměňovací návrh, tak z té jedné skupiny utvoříme dvě skupiny lidí. První je, že ještě tu budou rodiče, kteří na tom budou tak, že budou moci potom dočerpat celých 80 000. A pak tam samozřejmě vzniknou rodiče, kteří třeba mají dítě, kterému jsou 3 roky a 11 měsíců, čili pro něj to bude už jenom 1 měsíc. A za ten
1 měsíc si samozřejmě nemůže vyčerpat 80 000. Protože maximum je tuším 50. A ono by to ani nešlo. A tak dále, atd. Je mi rozumět?
To znamená, já to tady říkám proto, že ten, kdo připravoval ten zákon a kdo to celé dělal, tak moc nepřemýšlel. A to je ta základní chyba. Já to tady nechci víc rozebírat, jenom jsem to chtěl tady ozřejmit, aby bylo jasné, jak naše ministerstva některá pracují a jak moc přemýšlí o těch situacích, které vyvolávají tím, že sem předkládají tento typ zákonů. A vlastně úplně zbytečně zasévají nespravedlnost mezi rodiče, jako kdyby byly různé typy dětí mladší 4 let. Nejsou různé typy dětí mladších 4 let. Mělo se to řešit jinak, pokud už to chceme řešit. A ne tímhle zákonem, který sám o sobě v sobě už má zabudovány různé typy nespravedlností a různé typy nerovností. Některé naprosto zbytečně.
My jsme dneska v situaci, kdy se jednu z těch věcí snažíme napravit aspoň tak, že říkáme: ?Prosím vás, vyjděme z definice rodičovského příspěvku tak, jak je to v tom zákoně a umožněme, pokud to jde, aby i ti rodiče, kteří už vyčerpali rodičovský příspěvek, mohli ještě z těch 80 000 maximum, nejlépe celé, to vyčerpat.? My zase nevíme, kolik to je, protože se nikdo tím nezabýval. A nikdo neví, jak to dneska vypadá.
Jak jsem se k tomu dostal já? Já jsem se díval na zprávu RIA. A tam bylo napsáno: ?Současné náklady jsou odhadovány na 8,5 miliardy.? Já jsem říkal, no jo, ale je tam ta skupina dětí, která nedočerpá. Kolik jich je? Odečetl to někdo od těch 8,6 miliard do těch 200 milionů, 100 milionů, 300 milionů? Já nevím, kolik to je? Nikdo mi neodpověděl. Jestli to odečetl, tak potom to v příštích letech bude víc, protože tenhle problém postupně zmizí. Je to jasné, jak to nastoupí atd. Nemám odpověď. Nedostal jsem ji. Ministerstvo se mnou nekomunikovalo. Vždycky zeptej se, zeptej se, obrať se, obrať se, až jsem se doobracel. A to je první věc, kterou tam máme před sebou.
Druhá věc – bylo napsáno: Pokud zavedete pozměňovací návrh Šárky Jelínkové, Goláně, Hilšera a Vystrčila, zvýší se výdaje – dneska paní ministryně financí říkala 2,7 miliardy. Tak jsem vzal 2,7 miliardy a vydělil jsem to 80 tisíci. Poté, co jsem vzal 2,7 miliardy a vydělil jsem to 80 tisíci, a kdyby to udělal pan senátor Větrovský, tak by ho to možná víc zajímalo, tak jsem se dostal na 33 tisíc…
Moje otázka zní, proč paní ministryně v nějakém vyjádření řekla 70 000 dětí? Já nevím. 2,7 miliardy děleno 80 tisíci je 33 tisíc. Tzn. ona ví, že někteří nedočerpají, a mám tomu rozumět tak, že v průměru dočerpají z poloviny? Nebo jak to tedy vlastně je? A já to nevím, protože ministerstvo práce a sociálních věcí se mnou nekomunikuje. A nechce to se mnou řešit, abych já si mohl udělat nějaký rozumný názor na tu věc a začít se o tom rozumně bavit. Takhle pracuje státní správa, které se neustále zvyšují mzdy, nebo platy, a když něco chci, tak se to nedozvím, protože si myslí, že se ptám na blbosti.
Já to tady dneska říkám proto, abych aspoň vám mohl říct, že to nejsou blbosti. Že mě to fakt zajímá, jak přišla na 70 tisíc, když 2,5 miliardy děleno 80 tisíci je 33 tisíc. A jak to vlastně celý je? A kolik to vlastně bude? A jak se to bude vyvíjet? A co se bude dít s těmi penězi, když to tak máme sledovat, máme se o to zajímat.
Poslední otázku, kterou ještě řeknu, je, pokud opravdu sociální demokracie to myslela vážně a chtěla být v tomhle směru jakžtakž spravedlivá, tak se ptám, jestli těch – a to já nevím, jestli těch dětí je zhruba 1/5, na které se dostane, přepis jsme nešli z těch 80 tisíc na každé dítě na 60 tisíc na každé dítě? Když tedy už to takhle je, protože takhle to zhruba vypadá. Pak by zase dostali všichni, dostali by méně, což by se skoro nikomu nelíbilo. Je to ta strategie prohrál – prohraj, prohraj – prohraj, ne win-win, ale opak, ale je to spravedlivější, protože mají všichni 60. To se nechtělo, protože se rozehrálo 80, nebo to je, protože v programovém prohlášení je 300 tisíc, a najednou to nestačí pro všechny?
Tzn. nešlo se na 60 tisíc, nehledalo se to nejlepší řešení pro všechny rodiče. Udělaly se dvě kategorie rodičů. Vy, kteří dostanete, a vy, kteří nedostanete. Místo toho, aby, když už chci přidávat, tak spravedlivě a všem.
A já znovu neříkám, že to je ta nejlepší cesta, kterou já bych prosazoval, ale když už se na to takhle podívám a chci to rozpitvat, tak by to mělo být tak, aby to bylo spravedlivé. A ne, abych někoho zvýhodnil a někoho neznevýhodnil. Tzn. měl bych potom jít, když nemám 8,6 miliardy, na 60 tisíc pro každého. Já to tady nenavrhuji, nenavrhujeme to tady, protože to je přesně to, co by chtěli ti, co dělají vládní politiku, aby si někdo jiný pálil prsty. Ale pokud pak to chci dělat pořádně, tak bych to měl udělat takhle, jak to říkám. Měl bych o tom takhle přemýšlet. A můj dotaz by byl, proč to tak paní ministryně, neudělala, když neměla víc jak 8,6 miliardy? Proč si trvá na některé 80 a na některé 0. Kde je ten důvod? Jak to vzniklo? Proč to tak je? Proč to není jinak?
A to jsou věci, nepředpokládám, že pan ministr zemědělství nám na tohle to odpoví. Vím, že paní ministryně je nemocná, takže já jsem na tiskové konferenci říkal, že je mi líto, že tady není, omlouvám se, že pokud je to nemoc, tak to samozřejmě chápu. To se nedá nic dělat, to je jasné, to se musí respektovat. Jenom chci říci, že ty věci nejsou zdaleka tak jednoduché, jak jednoduše vypadají. A že skutečně, když jde o takovéhle peníze a jde o ty naše děti, tak bychom se tím měli zabývat trošku hlouběji a podrobněji, než je můj pocit, jak se tím zabývalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Děkuji za pozornost.
čas 15:10:23 – 15:14:29:
Děkuji za slovo, já jenom stručně, já v podstatě se spoustou věcí, co řekl pan místopředseda Senátu Štěch, souhlasím, mám k tomu jenom asi takové dvě nebo tři připomínky, nebo poznámky, to ani nejsou připomínky, ta první je, že ten zákon skutečně v Poslanecké sněmovně, tak jak dneska ho máme předložen, byl schválen 176 ze 176 přítomných poslankyň a poslanců. Poté, co nebyl přijat pozměňovací návrh Jana Bauera za ODS, který byl velmi podobný tomu, co tady iniciovala Šárka Jelínková, tím pádem vlastně když se to nepodařilo, když se tam, řekněme, to narovnání poskytování toho navýšení nepodařilo odhlasovat, tak samozřejmě lepší je aspoň těm 80 % rodičů ten rodičovský příspěvek zvýšit, než to nedávat nikomu, takže všichni koaliční, opoziční poslanci a poslankyně hlasovali pro, já to tady říkám mimochodem také proto, aby bylo naprosto zřejmé, pokud to poslouchají rodiče, že v žádném případě, i když přijmeme pozměňovací návrh, což doufám, že učiníme, nehrozí, že by buď zákon ve znění toho pozměňovacího návrhu nebo zákon v té původní podobě nebyl od 1. 1. 2020 účinný, bude účinný, těch hlasů je dost, otázkou jenom je, teď si maličko rýpnu, když tady pan ministr říkal, že oni to původně chtěli tak, jak my to nyní v Senátu navrhujeme, tak my přece v Senátu bychom se měli chovat hezky a lidsky, měli bychom ČSSD v tomto směru do Poslanecké sněmovny poslat tu druhou šanci, aby tedy, když to chtějí, tak mohli ještě jednou si zahlasovat o tom, že těch 80 tisíc dostanou všechny děti do 4 let, nejenom některé. Věřím, že tentokrát ji ČSSD chytí za pačesy, třeba chytí za pačesy ještě někoho jiného, a tím pádem se podaří sehnat těch 11,7 miliardy korun, to se vás netýká, pane ministře, vy už jste chycen, pravděpodobně ne za pačesy, tím pádem by se, řekněme, kvalita toho zákona zlepšila, souhlasím s tím, co říkal pan místopředseda Štěch, že to neznamená, že by ten zákon byl spravedlivý. Já jsem sám tady vysvětlil, že on spravedlivý z hlediska toho pojetí, jak to dnes máme před sebou, to nemůžeme tady spravovat, spravedlivý úplně být nemůže, protože děti nejsou stejně staré, do 4 let. To je to, co jsem k tomu chtěl říci, byl bych velmi rád, kdybychom ten pozměňovací návrh přes ty všechny nedostatky, které v tom zákoně zůstanou, podpořili a poslali ho s tímto pozměňovacím návrhem, tento zákon, zpět do Poslanecké sněmovny, protože to bude lepší a spravedlivější než to, co jsme dneska z Poslanecké sněmovny obdrželi, co projednáváme. Co se týká těch lhůt, taková doložka, já jsem první mail na MPSV poslal 18. listopadu s tím prvním dotazem, takže ono to není tak, že MPSV nemělo tolik času, aby mi odpovědělo, kdyby odpovědělo, tak já bych si ten čas udělal, na ty výbory bych přišel, tam bych něco řekl. Ale kromě toho, že můžu povídat, co všechno se mělo vzít úvahu, tak já ta čísla nemám, protože když jsem se o nich chtěl bavit, tak jsem se té odpovědi a té reakce, že je možné se o nich bavit, nedočkal. Odpověď byla, obraťte se na paní ministryní. Tak jsem myslel, že se obrátím dneska, a vidím Štěcha. Děkuji za pozornost, pane předsedo, omlouvám se, mějte se pěkně.
