Zákon o státních zaměstnancích – související

čas 16:18:08 – 16:28:28:

Vážený pane předsedající, vážený pane navrhovateli, já spíše jen několik poznámek k debatě, která tady probíhá, a také k obsahu tisků 267, to znamená k zákonu o státní službě, a potom k zákonu, kterým se mění další zákony, které s tímto zákonem o státní službě souvisí.

První věc, o které si myslím, že to tady ještě nezaznělo, my se bavíme o 60 000 zaměstnancích včetně, to znamená desetitisíce rodin, které dnes pořádně neví, na čem budou a podle čeho nebo čím budou vázány, protože zákon, a to tady také nezaznělo, je projednáván naprosto netransparentně. To znamená něco, co bylo ve štítu některých koaličních současné vlády, je zásadním způsobem porušeno, protože ti lidé do poslední chvíle, a je jich 60 000, neví, čím se bude řídit jejich zaměstnání, co je čeká a co je či není možné, protože žádné systémové a systematické projednávání toho zákona neproběhlo.

Já uvedu některé věci, které známé nejsou, ale myslím si, že velmi dobře charakterizují tu „úroveň“, kterou zákon nutně musí mít. Předkladateli zákona jsou čtyři členové, a teď poslouchejte dobře, čtyři členové nebo respektive členky a členové ÚPV Poslanecké sněmovny. Předsedkyně Renata Vesecká a tři místopředsedové, ústavněprávního výboru. Ten zákon, upozorňuji, obsahuje vadu, která je protiústavní. A těmi místopředsedy potom jsou Radek Vondráček, Libor Vondráček a Zuzana Ožanová. A tím to nekončí.

Poté, co tito čtyři lidé předložili tento zákon, tak Zuzana Ožanová k prvnímu tisku, tj. k tomu vlastnímu zákonu, podala osm pozměňovacích návrhů. A k tomu druhému tisku, což je změnový zákon, podala pět pozměňovacích návrhů. Člověk, který je spoluautorem zákona, následně při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně v obou případech dohromady podal 13 pozměňovacích návrhů. Následně Radek Vondráček podal jeden pozměňovací návrh. Libor Vondráček v rámci projednávání ÚPV další pozměňovací návrh. Vláda, která zákony odsouhlasila, se následně zachovala při projednávání tak, že ministr vlády Boris Šťastný podal čtyři pozměňovací návrhy a ministr vlády Juchelka podal dva pozměňovací návrhy. V prvním případě to byl změnový zákon, ve druhém případě to byl základní zákon. To je charakteristika úrovně toho, jak to bylo všechno promyšleno, dopředu připraveno a už nebylo potřeba v Poslanecké sněmovně nic dělat kromě podání skoro dvaceti pozměňovacích návrhů ze strany koalice. No. Já nevím, jestli má smysl ještě něco dalšího říkat, když se takhle pracuje. A týká se to lidí, 60 000 minimálně, a rodin. Takže to je k té transparentnosti a k tomu, co nám bylo slibováno a co se ve skutečnosti děje.

O tom, že je nešťastné, abychom projednávali dva zákony, o tom už tady mluvil můj pan kolega, pan senátor Stanislav Balík. Není to poprvé. Asi to nemá úplně jednoduché řešení, jak to projednat, abychom měli základní zákon a zákon, který potom mění zákony související. Na druhé straně je to zase o nějaké kultuře. Když se ty komory respektují a ti lidé se k sobě chovají slušně, tak je to většinou tak, že u zákona souvisejícího, kde se mění související zákony, to nedělají ti poslanci tak, jako kdyby pejsek a kočička vařili dort. Ale dělají to tak, že mění v souvisejících zákonech jen to, co souvisí se základním zákonem. To znamená, nedávají tam paralympioniky a olympioniky, nedávají tam dozorčí radu NSA, nedávají tam pět let tajemníků a tak dále. Protože to nesouvisí s tím základním zákonem. A pokud to nejde udělat jinak, než že máme dva zákony související, to znamená ten základní a ten doprovodný, tak potom to dělejme tím způsobem, abychom nezasahovali do dalších věcí, jak tu bylo řečeno, nestavěli tenisové hřiště a nevybírali traktor, který bude jezdit okolo a nepřekládali silnici, která souvisí s hřištěm a tak dále, ale abychom se zabývali jen tím, co souvisí přímo s tím hřištěm, s tím trávníkem. To se neděje. Je to naopak. Dochází tady k bezostyšnému, bezostyšnému využívání přijímání doprovodného zákona k dalším věcem, které někdo potřebuje, protože potřebuje rychle vládnout a potřebuje, aby se to nikde moc neprojednávalo, nikde moc nediskutovalo a aby ti, co se jich to dotýká, se nemohli ozvat dříve, než až to je v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, kde se to těch lidí přímo dotkne. To je ta politická kultura, které jsme svědky a které je tento zákon jasným důkazem. A podobně to bude zítra při stavebním zákoně. Takže to je ta druhá věc, kterou charakterizují ty dva zákony. Nejen vlastní věcný obsah, ale to, jakým způsobem je přistupováno k lidem, kterých se to týká a k těm, kteří to mají posuzovat. To je něco, řekl bych, neslýchaného a vůbec se mi to nelíbí.

A teď tady správně zaznělo, že se to, ano, dělo v určité míře i dříve. A paní senátorka Jana Mračková Vildumetzová to tady říkala, že také v některých případech se přicházelo s poslaneckými návrhy zákonů, komplexními pozměňovacími návrhy a my jsme to tady potom schválili, a nebylo nám některým vůbec dobře. Stalo se to. A teď je otázka, jestli když se nám to nelíbilo, jestli je správné řešení říci: „Fakt se nám to nelíbilo, tak v tom budeme tedy pokračovat a zintenzivníme to?“ nebo je správné říci: „Nám se to nelíbilo, my to dělat nebudeme?“ To, čeho jsem tady dnes svědkem já tady, je, že slyším: „Nám se to nelíbilo, podívejte se na to, vzpomeňte si na sebe, ale my budeme pokračovat a víc a intenzivněji a houšť.“ To si myslím, že tedy není cesta vůbec dobrá. Myslím si, že bychom měli jít opačným směrem. A já za sebe říkám, že jsem se vždycky snažil, abychom šli opačným směrem. A nebyl jsem vždy úspěšný, to uznávám. Ale jestli si to nepřiznáme a jestli budeme předchozí chyby a předchozí věci, které jsme nedělali správně, používat jako argument pro to, abychom v tom pokračovali nebo dokonce ty nesprávné věci posilovali, tak to je cesta do pekel. A já za tím cítím, že je tady vůle této vlády a lidí, kteří nás kritizují za to, jak jsme to dělali špatně minule, vlastně to jen použít jako argument pro to, aby se to dalo dělat dál. A to si myslím, že to není dobře, že to není správně a že je v pořádku, když se proti tomu postavíme i s tím, že za sebou máme někteří ty hříchy, o kterých tady bylo řečeno a o kterých tady bylo mluveno.

A teď se dostávám už k tomu, co jsem chtěl říct na závěr. Senát PČR tu je proto, aby opravoval zákony a nakonec tady vždycky stojíme před nějakým dilematem, že když sem přijde nedobrý nebo špatný zákon z Poslanecké sněmovny, že celá řada z nás, a je to vždy na velmi těžké rozhodování, přesto dělá to, že dává pozměňovací návrhy, aby ten špatný zákon nebyl až tak špatný, s nějakou nadějí, že v Poslanecké sněmovně ty pozměňovací návrhy projdou a ten zákon bude špatný, ale některé věci se podaří opravit. Je to vždy dilema, jestli do toho jít, nebo nejít. Celá řada z nás říká: „Nechoďme do toho, zamítejme ten zákon.“ Jiná řada z nás říká: „Ne, opravme aspoň ty nejhorší věci,“ viz projednávání EET. Při projednávání EET většinově zvítězil názor, a já to plně respektuji, že aspoň něco z toho opravme. A posíláme to do Poslanecké sněmovny a uvidíme, jak to dopadne. A pak jsou zákony, které jsou netransparentní, nesystémové, velmi prostě bezostyšně předkládány zejména s komplexními pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně, a ty jsou, a to tady chci říci, neopravitelné. Tam vlastně ta možnost jít tou druhou cestou, že opravíme aspoň něco, není možná, protože celé od základu je to špatně. A tohle dle mého názoru je příklad těchto dvou zákonů, které dnes projednáváme. A proto si myslím, že nemáme jinou možnost, než je zamítnout.

čas 16:40:48 – 16:41:41:

Vážený pane předsedající, pane navrhovateli. Nechci, aby tu byla nějaká přestřelka, já jenom potvrzuji, že to, co řekla paní senátorka Jana Mračková Vildumetzová, je v kontextu a v pořádku. Protože já jenom na to říkám, že bychom v těchto věcech, jak ona je popisuje včetně poslaneckého návrhu, který sem přinesl Marek Benda, neměli pokračovat. Tak věřím, že dnes nebude podporovatelem toho návrhu zákona, který tady teď schvalujeme, protože to je také poslanecký návrh netransparentní, nesystémově předložený, tzn. pokud bude paní senátorka Mračková Vildumetzová a další z ANO proti tomuto zákonu, tak se omlouvám a říkám, že v tom případě v té věci nepokračujeme a je to v pořádku. Pokud budete hlasovat pro, tak samozřejmě v té věci pokračujeme, protože podporujeme nesystémově transparentní a poslanci komplexně připravený návrh. To je celé. Nic dalšího v tom nechci vidět.