Zákon o vysokých školách

čas 16:31:30 – 16:33:44:

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Jenom naváži na své předřečníky s tím, že bych zase chtěl poděkovat jednak České konferenci rektorů, potom našim oběma výborům, jak Ústavně-právnímu, tak školskému výboru, tak Ministerstvu školství, Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu financí, i svému kolegovi Josefu Klementovi, a nakonec i paní poslankyni Decroix, protože ta situace je taková, že za prvé, tady to už zaznělo, pokud by vysoké školy měly vyplácet prostředky na podporu těch studentů, kteří tedy studují a mají při tom studiu děti do tří let, tak by to znamenalo, že by někde jinde peníze nedávaly a byly by to ty peníze, které třeba jdou na stipendium nebo na nějaké jiné typy podpor, které ty vysoké školy dnes realizují, tzn. padli bychom z bláta do louže, tzn. to řešení, které jsme společně začali hledat, vede k tomu, že by měly ty peníze nakonec jít ze státních prostředků a měla by to být sociální dávka, pokud se to podaří, tak už by měla být ta podpora načtena v rámci projednávání zákona o revizi sociálních dávek, jak to říkal Josef Klement. Zda se to podaří a do jaké míry to bude možné, uvidíme, protože v Poslanecké sněmovně není nic úplně jisté, ale rozhodně ta cesta tímto směrem mi připadá mnohem lepší také, protože existují další sociální dávky, které dnes podporují studující s dětmi, i další, a dokonce jsou i další změny, které jsou připraveny v této věci, a tudíž je dobré, když se to potom nějak shromáždí na jednom místě a existuje k tom jasná evidence, aby třeba někdo nečerpal dvakrát a někdo ani jednou. Takže, tolik ode mě jenom k tomu, tzn. já také velmi podporuji ty pozměňovací návrhy Ústavně-právního výboru, resp. Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. A druhá věc je, co se týká těch probíhajících akreditačních řízení, tak i ten právní rozbor, který jsme si my nechali dělat, jednoznačně říká, že všechny probíhající akreditace musí být dokončeny v termínech a podle předpisů, ve kterých začaly, tzn. ze stránky toho práva se nic neděje. Do jaké míry se to všechno zdaří, to uvidíme.