Zákon o změně zákonů v oblasti veřejných rozpočtů

čas 20:56:57 – 21:00:11:

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se jinak nehlásil, ale já mám za 4 minut řídit, tak potom bych se nedostal ke slovu. Já mám některé dotazy na paní ministryni, tak třeba mi potom odpoví. Jinak ještě před tím, než začnu s těmi dotazy, tak prosím tě pěkně, faktická poznámka se faktická nazývá proto, že má za úkol ten, kdo ji použije, říkat fakta, která rozporují to, co před tím bylo řečeno. Jako to dělal například pan senátor Plevný. Faktickou poznámkou není, když někdo říká, že má něco rád, nebo že někde byl rád, nebo že byl rád, že se něco stalo. To už je jeho vyjádření názoru, to už není faktická, ale to už je něco jiného, co by mohlo být vykládáno jako porušení jednacího řádu – dívám se napravo. Tak a teď k tomu, k těm mým dotazům. Aby mi to tedy bylo jasné, protože tady se mi zdá, že ta vystoupení kolegů přede mnou nejsou úplně, nekorespondují s tím, co říkala paní ministryně. Čili moje otázky jsou v podstatě tři.

První je na vás, paní ministryně, a to je, že vy jste říkala, že vlastně pokud by došlo k tomu, že bude schválen ten nový fiskálně strukturální plán, který tedy předpokládá, že v roce 2030 bychom měli mít vlastně 1,6 % HDP meziroční nárůst dluhu, tak že vlastně by ten zákon, který se takhle mění, ani potřeba měnit nebylo, pokud jsem to správně pochopil? Protože je to jakoby alternativa. To znamená, jinými slovy my nevíme teda asi, kdy bude schválen ten nový fiskálně strukturální plán. A proto si jako do zálohy necháváme tenhle ten zákon změnit, aby, kdyby náhodou nebyl schválen, tak bychom ho mohli použít. A tím chcete tedy říct, že pokud bude schválen ten nový fiskálně strukturální plán, že vy žádné ty únikové doložky 1, únikové doložky 2, opatření, které se týkají toho krizového zabezpečení, případně zjednodušení rozpočtových procesů nepoužijete, je to tak? Nebo není? Když teda bude schválený. Takže to je můj první dotaz. Jak tedy, jestli to tak je, že to je ta alternativa, nebo není? Nebo chcete obojí používat atd.

A pak jsou další dvě. A to je, když teda se potom použijou ty výdaje na obranu nad 2 % jako úniková doložka 1 nebo výdaje na liniové stavby jako úniková doložka 2, budou se započítávat do těch 3 %, maximálně 3 % HDP meziročně na zadlužení, nebo nebudou? To znamená, tady zase, já jsem teď z těch vyjádření už jako nabyl dojmu, že někdo si myslí, že ano, někdo si myslí, že ne. To znamená, mě zajímá, jestli potom, když bude posuzováno to maastrichtské kritérium 3 % maximálně meziročně HDP, jestli tam ty peníze na liniové stavby a případně na ty nad 2 % obrany budou taky započítaný do toho, do těch našich procent, nebo nebudou? Protože to je to, co je vlastně důležitý. Protože pokud by to tak bylo, tak je to jiná situace, než kdyby to tak nebylo.

Omlouvám se všem, které jsem předběhl, ale bylo to z těch důvodů, že bych se na to už pak těžko mohl dotázat. Možná, že jsem optimista, že bychom za hodinu třeba už mohli nějak být dál…

čas 22:42:08 – 22:45:28:

Já děkuji. Já se vyjádřím k odůvodnění nebo respektive položím dotaz k odůvodnění toho pozměňovacího návrhu Tomáše Goláně. A budu navazovat, který se týká toho zpřísnění těch pravidel rozpočtové odpovědnosti pro případné vrácení toho rozpočtu a projednávání třeba podruhé. A zároveň tam doplním jeden dotaz, protože pořád si myslím, že by tam měla být – ta věc tady měla býti řečena explicitně, neboť z těch debat, které jsem vedl, tak se mi zdá, že pořád ta věc úplně není jasná. Čili se týká té rozpočtové odpovědnosti a toho schodku veřejných financí, který je zásadní pro to, jak to vypadá se zadlužením České republiky, tak si dovolím, paní ministryně, na vás dotaz – omlouvám se, pokud se vám bude zdát, že jako už se opakujete pořád dokola, ale já si myslím, že to je důležité i pro ty, kteří jsou ochotni nás ještě pořád poslouchat. A to je ta, když dám hypotetický příklad, budu třeba vycházet z roku 2028 a počítejme, že ten návrh zákona byl schválen v té podobě, jak vy jste ho navrhla, to znamená, nic se na něm nezměnilo a ten návrh toho zákona byl schválen tak, jak vy jste ho navrhla, jak ho tady dneska projednáváme nebo jak byl projednán v Poslanecké sněmovně, a teď třeba dojde k tomu, že v roce 2028 budou vyjmenované liniové stavby realizovány v hodnotě, která třeba bude, aby to bylo jednoduché, třeba 1 % HDP. A to znamená, vyjmenované liniové stavby realizované v roce 2028 dosáhly 1 % HDP. A když my si tedy teď spočítáme veřejný schodek, schodek veřejných financí reálně za ten rok 2028 a on reálně – to znamená sečteny všechny dluhy všech institucí veřejných, bude činit 3,8 %. 3,8 % HDP reálně. Kolik bude počítat, že ten dluh máme, Brusel? Bude počítat 3,8 %? Nebo 2,8 %? To znamená, to jedno procento odečte, nebo neodečte? To mě zajímá. A o to tady celé jde. Zda tedy to jedno procento, které bylo proinvestováno do liniových staveb, bude z hlediska posuzování Bruselem – nikoliv námi, nikoliv tedy to reálný, odečte od těch 3,8 % reálných, nebo nebude? To je dotaz, který bych byl rád, kdybyste tady ještě zodpověděla. Protože ono to trochu souvisí s tím dalším, co tady v tom pozměňovacím návrhu Tomáše Goláně máme. Já bych byl jenom rád, aby to tady jasně zaznělo, zda tedy v rámci posuzování těch pravidel Evropské unie skutečně budou tedy ty proinvestované hodnoty třeba na ty liniové stavby odečítány, nebo zda tam budou zůstávat? Děkuji.