Zákon rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

čas 10:07:29 – 10:09:49:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem velmi rád, že pan ministr tady řekl, že se mu líbí, jak fungují obce. Zároveň nejsem rád, že MF dle mého názoru dělá všechno pro to, aby to ty obce měly pořád těžší a těžší. A teď řeknu jednu věc, která vlastně jinými slovy je tímtéž, co říká pan kolega Horník. Existují veřejné rozpočty a rozpočty obcí a krajů, pane ministře, nejsou součástí státního rozpočtu. Rozpočty obcí a krajů nejsou kapitolou MF. Pokud toto nebudeme respektovat, tak se stane to, co bychom někdo nechtěli, a to, že obce přestanou fungovat, přestane to tam ty lidi bavit, protože najednou někdo svrchu jim začíná nařizovat, co, jak, kdy a proč mají udělat.

Politický systém v naší republice je vyvážený a obce ani kraje nikdy nenapadlo, aby vymýšlely nějaké zákony, případně vyhlášky, jak má svá zařízení kontrolovat MF, ministerstvo životního prostředí nebo někdo jiný. Nikdy by nás nenapadlo, aby v rámci kontroly nějaké smlouvy, kterou uzavřelo MF, potom nějaký správní orgán z nějaké obce v samosprávné působnosti kontroloval, jestli je to v pořádku, jestli ministerstvo může nebo nemůže činit. To je právě ten vtip, který se mi zdá, že tady najednou MF, a nevím, kým to je způsobeno, přestává chápat. Přestává chápat, že postátňovat obce, nebo zestátňovat obce je to nejhorší, co můžeme udělat. Vy jste sám říkal, ty obce dneska ze svých – peníze, které dostávají obce z daní, které se vyberou, nejsou státní peníze, vy máte své peníze jako stát, a my máme své peníze jako obce a kraje. A ty peníze každý nějakým způsobem spravuje. Jak je spravuje, je vidět podle toho, jak je velký státní či obecní, či krajský dluh.

A snažit se, aby ten, kdo hospodaří hůře než obce, procentuálně i absolutně, vylepšil hospodaření obcí, je docela legrační až komické. A to se tady opravdu děje. Já musím říci, že postátnění obcí odmítám, a to je důvod, proč na konci navrhnu zamítnutí tohoto zákona, protože si myslím, že pokud to není protiústavní, to konání, které navrhuje tento zákon, tak je minimálně proti duchu Ústavy České republiky, protože takovýmto způsobem obce nemají fungovat a pokud nechceme, aby takhle fungovaly, tak z nich udělejme nějaké úřady, které budou spadat pod ministerstvo financí nebo pod nějaké jiné ministerstvo.

Takže to je moje první poznámka. Co mám na myslí konkrétně, je například to, že pokud zastupitelstvo odmítne udělit dotaci v rámci nějakých vypsaných pravidel, tak přece není normální, aby to ve správním řízení posuzovalo – já nevím, posuzoval krajských úřad v přenesené působnosti, nebo někdo jiný. To nejsou peníze státu, to jsou peníze obce, a pokud se to nelíbí tomu, kdo má přijmout dotaci, tak nechť u řádného soudu se rozhodne, co je a co není pravda. To je prostě postavené na hlavu a já říkám, že jediné, co to způsobí, a už to tady vidíme, je zdvojnásobení, ztrojnásobení byrokracie, protože stejně po tom rozhodnutí správního úřadu, ať je to krajský úřad nebo ministerstvo financí, dojde k tomu, že když se to té obci nebude líbit, tak se bude soudit. Protože žádnou jinou možnost nemá. Takže to je první věc, úplně zásadní poznámka. Druhá potom je nereálnost termínu. Tady o tom už bylo hovořeno, když se podíváte na § 10a odstavec 1,písmeno f), tak zjistíte, co to je dotační program, nebo program.

Když se podíváte na § 10c odstavec 1, tak zjistíte, že všechny dotační programy, a já potom za chvilku řeknu, čeho se to například týká, musí být 30 dní před tím, než bude lhůta, kdy se tam do nich budou podávat žádosti, zveřejněny. V současné době naprostá většina obcí a naprostá většina krajů, aniž by provedla úkony, které po nich chce tento zákon, už má programy schválené a už počítá, že od ledna bude například systémovým způsobem financovat sociální služby. Systémovým způsobem financovat podporu venkova. Systémovým způsobem pomáhat obcím při zachování nebo posílení bezpečnosti. Systémovým způsobem přispívat na územní plány. To jsou všechno věci, které kraj Vysočina dělá. A vy říkáte, že pokud to má platit od 1. 1., že vlastně to nejde, protože to neviselo 30 dní a protože nebyly splněny podmínky. To znamená, je naprosto absurdní chtít, aby ten zákon platil od 1. 1., nemyslím si, teď se omlouvám panu kolegovi Martínkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, že to je možné od 1. 4. První reálný termín je termín je 1. 7., který navrhl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životního prostředí, a to se skřípěním zubů a s vědomím toho, co jsem říkal za prvé. Takže ta nereálnost platnosti od 1. 1. 2015 je naprosto jasná a nevím, co potom by se dělo, kdyby náhodou to prošlo.

Třetí věc, která je také zajímavá a také vlastně nepochopitelná, nárůst byrokracie a duplicita. My tady říkáme v rámci tohoto zákona, že veřejnoprávní smlouvy, které budou uzavírat územně samosprávní celky, se nad 50 tisíc musí zveřejňovat. Zároveň tady přicházejí jiní ministři s jiným zákonem, nebo pardon, to byl poslanec, ale vláda ten zákon podporuje, alespoň částečně, část vlády, a to je registr smluv, kde tytéž smlouvy by v rámci, pokud by zákon byl přijat, by se v registru smluv také musely zveřejňovat. To znamená, smlouva nad 50 tisíc veřejnoprávní, jednak zveřejňujeme v rámci tohoto zákona, pokud ho schválíme, a pokud potom schválíme zákon o registru smluv, tak znovu také zveřejňujeme.

Jaký další zákon ještě uloží obcím, aby zase zveřejňovaly. Tak si v tom udělejte pořádek! Když zveřejňovat, tak tedy jednou. Mimochodem upozorňuji, že všechny veřejnoprávní smlouvy, všechny smlouvy o dotacích, které obce a kraje uzavírají, jsou veřejné. Jsou k dispozici. Každý si je může vyžádat. V případě, že mu je někdo nechce poskytnout, tak je to problém, který by měl rychle řešit náš právní rád. Že to v některých případech nefunguje, je pravdou. Ale řešit to tím, že dáme další duplicitní povinnost zveřejňovat smlouvy, je přece nesmysl.

Čtvrtá poznámka, v tuto chvíli závěrečná, je, že upozorňuji, pokud si toho kolegové nevšimli, že hodnocení dopadu regulace v případě tohoto zákona ministerstvo financí neprovedlo. Přitom je to regulace – já nevím, jak to mám říci – velmi intenzivní regulace, která probíhá. Přesto hodnocení dopadu regulace neproběhlo. Ministerstvo financí díky tomu, že v roce 2012 byla udělena výjimka, že toto posouzení regulace nemusí být, tak to udělalo bez toho. Já si myslím, že schválně, protože kdyby někdo udělal seriozní posouzení dopadu této regulace, tzv. RIA, tak to nikdy tady nemohlo být v této podobě. Nikdy!

Takže tolik ode mně. Omlouvám se za to trochu emotivní vystoupení, ale většina z nás jsou tady starostové, případně krajští zastupitelé apod. A opravdu, když někdo sem předkládá, a troufne si předložit takovéto věci, tak nás to nadzvedává. Já si dovoluji na závěr dát návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.