Zákon o distribuci pojištění a zajištění
18. 7. 2018Výroční zpráva NKÚ za rok 2017
18. 7. 2018
Praha, 16. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Tisk č. 304)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 17:11:05 – 17:17:24:
Vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, dámy a pánové, vždyť přeci situace, ve které se nacházíme, je naprosto standardní. Tzn. máme před sebou zákon, kde jsou dobré věci a špatné věci. A my máme rozhodnout, jestli se přikloníme ke schválení toho zákona, protože se nám zdá, že těch dobrých věcí, které zákon přináší, je více než špatných věcí, které ten zákon přináší. To je třeba stejné, jako když se oženíte. Teď k těm dobrým věcem, které zákon obsahuje a které tady, myslím, naznačil nebo řekl, popsal pan kolega Martínek.
První věc, která bych řekl, že je průlomová, vznikla díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu ve sněmovně. Tuším, že ho podával některý z poslanců za ODS, což sděluji velmi rád, a to je, že tam vznikla jakási fikce podmíněného souhlasu, resp. tedy to, že pokud nějaký dotčený orgán, který má vyjádřit svůj názor na probíhající správní řízení, tak neučiní do 60 dnů, tak se počítá s tím, že souhlasí. Což si myslím, že je věc velmi dobrá, všichni po ní voláme a nyní ji máme k dispozici. A pokud zákon odsouhlasíme, tak vejde v případě těchto staveb v účinnost. A my budeme moci vyhodnotit, zda to funguje a případně zda by se to nedalo rozšířit i do jiných oblastí našeho právního řádu. Druhá věc, která v tom zákoně je a o které se, myslím, ještě nemluvilo, je náprava chyby, která se stala v případě schvalování stavebního zákona. A to je, že se k různým typům staveb vyžadovalo vyjádření orgánů územního plánování a územní obce 3. Tzn. že i když někdo chtěl přestavovat dům v místě, kde je povolená zástavba, tak musel mít vyjádření orgánu územního plánování, že na tom místě je povolena zástavba nebo výstavba. Protože jsme to takhle hloupě schválili, protože nám to paní ministryně Šlechtová řekla, že takto to bude správně. Takže to jsou ta minimálně dvě jasná pozitiva.
A pak tady máme ten § 2f, ke kterému se dá přistoupit tak, že pokud je nějaký investor a chce něco postavit, tak jeho hlavním cílem je, aby co nejvíce naštval majitele pozemku a všechny, kterých se stavba dotýká. A v tom případě samozřejmě málem oznámení o tom, že vstoupí na dané území, pošle tomu člověku zašifrované a zároveň tam vstoupí tak, aby mu způsobil co nejvíce škod. A nebo, protože tím investorem v naprosté většině případů bude asi zřejmě v případě staveb dopravní infrastruktury veřejná správa, resp. nějaká veřejná korporace, tak se bude snažit s tím člověkem nějak vyjít, domluvit se a chovat se, řekněme, v tom smyslu, aby jak je přímo v zákoně napsáno, byla co nejvíce šetřena práva vlastníků. Samozřejmě se tak nemusí stát a samozřejmě tam je nějaké riziko, že se někdo bude chovat v rámci útoku na soukromý majetek příliš invazivně. V tomto případě zase máme možnost, že to buď zkusíme, jestli to v této podobě a s těmito formulacemi bude fungovat, nebo nebude. Já jsem spíše pro to, abychom to zkusili, protože jinak se nikam nepohneme.
V této souvislosti si dovolím upozornit, že ani zpravodajka našeho výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Jitka Seitlová nenapadala a nic nenamítala proti vyjmenování některých staveb a proti tomu, co tady popisoval pan kolega Větrovský jako existence mezirozhodnutí atd. Ten problém je skutečně obecně se stavbami dopravní infrastruktury, kterých se dotýká ten § 2f, kde dle názoru některých, a já tomu rozumím, že to tak někteří vnímají, není prostě dostatečně ochráněno soukromí a není dostatečně ochráněn soukromý majetek, kdy někteří říkají: „Takto by se jednat nemělo, měl by mít člověk možnost se vyjádřit.“ A pod tím, že tam je napsáno: „Nejvíce šetřit práva vlastníků.“ Tady tu ochranu a možnost přístupu nevidí. Myslím, že to, jestli to takhle může fungovat, nebo ne, napoví praxe. Praxe nevznikne, pokud zákon nepropustíme. A já si myslím, že jediné, co by bylo dobré, pokud si mohu dovolit něco iniciovat, tak aby náš VHZD zkusil říci třeba ŘSD, aby řeklo, v kolika případech se v každém roce § 2f uplatnil, abychom věděli, jak to vypadá, kolik problémů vzniká. A když uvidíme, že to nefunguje, že skutečně dochází k buzeraci soukromých vlastníků, tak se pojďme bavit o tom, že to změníme. Ale jestli dneska řekneme: „To nebude fungovat, my tady máme jen investory, kteří sami od sebe chtějí napadnout soukromé vlastnictví a chtějí se se všemi pohádat,“ tak se nikdy tohle nedozvíme.
Čili to je můj, řekl bych, pragmatický přístup k té věci, který si vám dovoluji navrhnout, abychom v rámci procesu aplikovali s tím, že úplně na závěr si neodpustím jednu věc, která tady ještě také nezazněla, a to je, že samozřejmě při přípravě toho velkého zákona o liniových stavbách naprosto selhalo ministerstvo dopravy a ministr dopravy. Ti naprosto selhali. A to, že vy prostě lepíte nějaký zákon v PS, všichni se scházíte formálně, neformálně, odjíždíte z dovolené a na dovolenou atd., a nám to tady všem vykládáte, to je skutečně k rozplakání, ale uvědomte si, že takhle profesionální práce nevypadá. A jestli PS chce nahrazovat vládu, tak aby se také nestalo, aby v nějakém okamžiku vláda nenahrazovala PS. Takhle se prostě pracovat nedá a já si myslím, že kromě jiného by si pan poslanec z dnešního jednání Senátu také měl odnést to, že nám se to hrubě nelíbí a není to zvykem, aby tímto způsobem nám bylo vysvětlováno, jak je nutné zachránit stát a všechny okolo, protože ministerstvo dopravy je neschopné.
Děkuji za pozornost.
čas 18:01:25 – 18:06:01:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, myslel jsem, že již nebudu vystupovat, ale po vystoupeních a zejména po vystoupení pana senátora Hampla musím reagovat, abych některé věci uvedl na pravou míru.
§ 2f určitě není napsán dobře. A mně také vadí, že tam existuje určitá volnost výkladu a že může skutečně dojít k tomu, že se veřejný zájem střetne s nedotknutelností soukromí takovým způsobem, že bude velmi obtížné pro vlastníka pozemku se bránit. Přesto, pokud já jsem říkal, že to máme vyzkoušet, myslel jsem to v tom smyslu, že § 2f je napsán způsobem, že pokud se investor bude chovat slušně a bude dodržovat to, co je tam napsáno a nebude hledat všechny možné kličky, jak to obejít, tak by k ohrožení soukromého vlastnictví dojít nemělo.
Řeknu, proč si to myslím, protože asi čtu jinak než například pan senátor Hampl, a omlouvám se v tomto případě, i jinak, než paní senátorka Seitlová: Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní infrastruktury prováděné oprávněným investorem, a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.
A teď to důležité: Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci.
Mohu samozřejmě připustit, ale vzhledem k tomu, že pan Hampl je profesor, že vstupovat a vjíždět může znamenat třeba i vstupovat do…, ale v tomto případě je toto vstupování myšleno tak, že se udělá krok na pozemek, na nemovitost, že se nikam dovnitř nepoleze. Můžeme samozřejmě přijmout výklad, že se poleze do … Ale to je potom ten výklad, kterým říkáme: Ano, jsme mimo realitu a je to tak, že je tady nějaký zlý úmysl, i kdyby se tak stalo. Potom tam je, že oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků. Jedno z práv vlastníka je přece právo na soukromí, na soukromé věci. A on je povinen šetřit tato práva. Odpověď znám: Co znamená je šetřit? Můžeme se o tom bavit, ale pokud rezignujeme na to, že jsme schopni jako politici, jako veřejnost, jako veřejné mínění se bránit tomu, když si někdo tento paragraf vyloží tak, že mu to umožňuje vstoupit neohlášeně do kuchyně a tam udělat vrt, tak si myslím, že jsme úplně mimo mísu a že se tady nejedná o rozumnou argumentaci, ale o obyčejné strašení.
Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit, to jsem říkal. A teď: A nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adresu, atd. A teď pozor! V oznámení podle předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci, popis činností – to znamená, že předpokládám, že by tam byla i činnost vstupu do kuchyně – které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa. To znamená, mělo by tam být napsáno, budu si tam vařit čaj, přijedu tam s vrtnou soupravou, budu vrtat u vás v kuchyni, bude to vedle sporáku, atd. To všechno by mělo být oznámeno dopředu, pokud se tak děje. Když si představím, že by někdo zvedl telefon a následně řekl: Dostal jsem oznámení, že mi přijede investor, kterým je městský úřad ten a ten, město to a to a bude mi vrtat v kuchyni, to jsem tedy zvědav, co by se dělo. Neříkám, že § 2f je dobře napsaný. Ale prosím vás, chovejme se rozumně. Připouští to nějaké omezení soukromého vlastnictví, které mně není sympatické, ale vadí mi. Ale není to v té podobě, jak to tady někteří vykládali, aby vystrašili všechny okolo sebe. Tak to prostě není, tak to nevnímám. Tím neříkám, že jste to měli napsat, pane poslanče, lépe. Děkuji za pozornost.
