Zákon – užívání bytů, nebytových prostor v domě s byty

čas 12:18:31 – 12:20:00:

Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Proč jsem se připravil do rozpravy, už tady částečně pan kolega Malý řekl. Přestože jsem členem výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu a v podstatě smysl toho zákona podporuji, tak při nějaké podrobnější studii § 13, který se dostal do zákona až v Poslanecké sněmovně, zejména stanovení výše sazeb, které jsou jakýmsi poplatkem z prodlení, možná spíše úrokem, jsem došel k názoru, že tyto úroky jsou stanoveny nepřiměřeně. Já věřím, že se k tomu svému zdůvodnění dostanu ještě v podrobné rozpravě, ale aby se tak stalo, tak si aspoň dovolím upozornit, že pokud přepočítáte ty sazby, které jsou tam stanoveny jako poplatek z prodlení na 1 rok, tak ta sazba poplatku z prodlení vychází na více než 90 procent ročně.

Já nevím, jestli někdo z vás někdy si půjčil tak, aby platil více než 90 procent ročně. Takže prosím o propuštění tohoto návrhu zákona do podrobné rozpravy, kde bych svým pozměňovacím návrhem chtěl tuto skutečnost napravit.

čas 12:26:01 – 12:31:46:

Tak, vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já také vám děkuji, že jste propustili ten materiál do podrobné rozpravy a postupně se pokusím zdůvodnit ten můj pozměňovací návrh, který jste všichni obdrželi.

Princip toho pozměňovacího návrhu spočívá v tom, že vychází z povinností, které tento zákon ukládá zejména nájemcům. A mezi ty povinnosti potom patří např. placení záloh za dodávku vody, odvádění odpadních vod nebo nějakých dalších poplatků, které si družstvo stanoví. A dokonce tenhle zákon umožňuje realizaci tzv. paušální platby, která v sobě zahrnuje jak nájem, tak i jednotlivé poplatky.

Pokud by se podle tohoto zákona komukoli z nás stalo, že se dostane do prodlení s platbou z jakéhokoli důvodů, tak – jak tady bylo řečeno – tak bude platit čtvrt procenta úrok, nebo tam je napsáno poplatek, v tom § 13, čtvrt procenta denně, minimálně však 25 korun denně.

25 korun denně by platil tehdy, pokud by dlužil méně než 10 tisíc. Pokud by dlužil více než 10 tisíc, tak potom by platil 2,5 promile denně. Pokud si 2,5 promile denně vynásobíte, tak se to v právu počítá, je to jiné než snížené úrokování, 365 dny, dostanete 91,25 procenta. To znamená roční úrok z prodlení z té dlužné částky je 91,25 procenta. Jak je ta částka vysoká a zda ten úrok je přiměřený?

To nařízení vlády – nikoli usnesení, ale nařízení vlády 142 z roku 1994 je velmi zajímavé. Ono v § 1 říká, že výši úroku z prodlení odpovídá ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí plus 7 procent. To znamená reposazba. Nejvyšší reposazba od roku 1995 byla, poslouchejte dobře, 39 procent! A to bylo v roce 1997.

Od roku 2000 byla nejvyšší reposazba 5 procent a od roku 2005 byla nejvyšší reposazba 3,75 procenta. To znamená, podle § 1 nařízení vlády by dneska přiměřený úrok měl být nižší než 10 procent. Nižší než 10 procent, protože reposazba je 3,7. Současná reposazba je myslím 0,05 dokonce procenta. To znamená plus 7 je 7 procent. To znamená přiměřený úrok je 10 procent, což koukám, že na mě křesťané kývou, protože to také odpovídá řekněme křesťanskému úroku. Ty vyšší úroky jsou nekřesťanské, jak říká historie, Kalvín atd., atd. To znamená, pokud stát nastavuje sazbu 91 procent, tak to tedy není rozhodně křesťanský úrok a myslím si, že to není v pořádku.

Pokud se mám ještě dotknout toho, co tady říkal pan senátor Malý, tak těch 2,5 promile denně je skutečně znění § 2 nařízení vlády. A nařízení vlády má nižší právní hodnotu než zákon. To znamená, pokud my do zákona dáme – a teď je tady ta změna mého, to je ten pozměňovací návrh – ne čtvrt procenta denně, ale desetinu procenta denně, to je to číslo 1,0, a ne 25 korun denně, ale 10 korun denně, tak stejně jsme velmi přísní.

Protože se dostáváme na 36 % ročně. Ale je to přece jen mnohem rozumnější než těch 2,5 promile denně. A já velmi prosím, abychom využili svého práva, zákonem přebít nařízení vlády, které je nesmyslné jednak výší svého úroku a jednak i tím, že si odporuje v paragrafu 1 a v paragrafu 2. V paragrafu 1 říká – reposazba plus 7 % a v paragrafu 2 zároveň říká 91,25 %. A pokud tady je ještě jeden problém, který souvisí s občanským zákoníkem, který začne platit od 1. 1. 2014, tak tam jsme se s panem ministrem domlouvali, že on by to tam dal nějak dohromady tak, aby to i s občanským zákoníkem bylo v pořádku a aby ani v občanském zákoníku tato nesmyslná sazba ve výši 2,5 promile denně už neexistovala. Protože v tom okamžiku by počínání státu také mohlo být někdy žalováno jako lichva.

Toto je můj pozměňovací návrh. Prosím tedy o podporu. Zároveň prosím, a omlouvám se svému kolegovi, abyste velmi zvažovali, zda podpořit oba dva návrhy, protože pokud bychom podpořili oba dva návrhy a bylo by jasné, že Poslanecká sněmovna kvůli jednomu z nich nebude schopna podpořit tento můj pozměňovací návrh, tak by se potom mohlo stát, že tam ta lichva zůstane. Děkuji za pozornost.

čas 12:38:35 – 12:41:29:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já jsem o tom z vrozené zdvořilosti k paní kolegyni senátorce nechtěl hovořit, ale když máme rozebírat usnesení nebo vývod Ústavního soudu v této věci, tak to řeknu. Já jsem si ho samozřejmě dohledal, neboť jsem s naším legislativním odborem, kterému děkuji za úžasnou spolupráci, hledal historicky všechny závěry, které k této věci byly udělány. A skutečně k mému opravdu velkému překvapení Ústavní soud zkoumal souvislost a shodu paragrafu 1 nařízení vlády, který říká, já to zjednoduším, že přiměřený úrok z prodlení – přiměřený úrok z prodlení – je reposazba dvoutýdenní plus 7 %, což v současné době je 7,5 % – 7,5 %. (Reakce na poznámku z pléna: Nula pět, pardon.) Děkuji, 0,5 %. A souvislost paragrafu 2 téhož nařízení vlády, který říká, že poplatek z prodlení, je to skutečně poplatek, nikoli úrok, je 2,5 promile denně nebo 25 Kč měsíčně, pokud je to nízká sazba, tady se omlouvám, udělal jsem chybu.

Já nevím, jestli na Ústavním soudu, a velmi se omlouvám, neumějí násobit nebo jak to vzniklo, ale 365 krát 0,025 je 91,25 %. A jestli tím pádem, když si to Ústavní soud vynásobil, mu nepřipadal velký rozdíl mezi 7 procenty v současné době, nebo 10 procenty v době, kdy on rozhodoval, a 91 procenty dneska, tak to tak zkrátka je a je to rozhodnutí US. Co si o tom má kdo myslet je na vás. Ale takto to je. Přesto si dovolím – i když je rozhodnutí takové, jaké jsem teď popsal – vám přece jen navrhnout, abychom snížili poplatek z prodlení, skutečně to není úrok, ale poplatek, tak aby byl na úrovni zhruba 36 procent ročně. Což stejně je hodně. Možná jsme se mohli bavit ještě o nižším a případně těch 10 Kč měsíčně, pokud je to částka pod 10 tisíc Kč.

Toto je můj komentář k tomu, co tady zaznělo. Znovu říkám, že jsem nemyslel, že bude potřeba to takto tady rozebírat. Ale pokud jsme se dostali k těm nálezům, tak takto to je a i takové nálezy Ústavního soudu existují.