Zasedání ER (20. a 21. 3. 2025) – návrh závěrů

čas 11:47:06 – 11:53:48:

Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, nejdříve také několik slov k tomu, co tady zaznělo od paní senátorky. Ten spor vlastně a ty názory, které tady vedeme, je zásadní. Spočívá v tom, zda je správné, abych, když něco chci pro sebe, ať je to být bohatý nebo mít svobodu, tak se mám zejména starat o sebe, nebo suverenitu. Nebo jestli to je tak, že pokud něco chci pro sebe, je hodně důležité, jak to vypadá okolo mě. Protože pokud to okolo mě vypadá tak, že lidé nemají svobodu, nejsou bohatí nebo nejsou suverénní, potom to, že já budu bohatý, suverénní nebo svobodný, není moc pravděpodobné.

Já jsem přesvědčen, že správná je ta druhá myšlenka, ta druhá pozice. Pokud chceme být svobodní, bohatí, prosperující, suverénní, tak to nepůjde, pokud se nebudeme snažit, aby i okolo nás to tak bylo. A to si myslím, že je celé. Buď budeme za to, aby to i okolo nás tak bylo, k tomu přispívat, což nás někdy může trošku bolet, nebo více bolet, nebo to někdy nemusí být úplně příjemné nebo nás to může zbavit některých výhod, které bychom jinak měli, tak nakonec také tu svobodu mít nebudeme. Já jsem o tom bytostně přesvědčen. Pokud bych měl snést nějaké důkazní břemeno, je to historie. Nevím, co jiného dodat. Tak to vždycky bylo. Pokud se někdo staral sám o sebe a nestaral se to okolí, nakonec to dopadlo tak, že si přišli i pro něj. Tak to zkrátka je a je to ten starý vtip, který možná někteří znáte: Zatýkali ty kolem mě, mně to bylo jedno, protože to se mě netýkalo, a potom si tedy nakonec přišli i pro mě. Prosím pěkně, abychom to měli na paměti. Když tady budeme vykřikovat jiné věci, tak si uvědomme, co je zásadní a na čem jsme postaveni a čemu říkáme také někdy evropský sen, že nějak držíme při sobě a snažíme se ty hodnoty hájit společně.

Pokud v nějakém okamžiku budeme říkat, že to není potřeba, protože nás se to, zda jsou porušovány hodnoty jiných, netýká, jednou přijdeme taky o ty své hodnoty. Přijdeme o ně. Nemůže to jinak dopadnout. To je jenom moje poznámka k tomu, co tady zaznělo.

Jinak souhlasím s tím, že si nemyslím, že je správně, pokud se dneska budeme rozhodovat tak, že si rozhodneme, že si na zvyšování své obranyschopnosti a bezpečnosti budeme jenom půjčovat. Nepůjde to bez toho, aniž bychom se také trochu uskromnili. Nepůjde to bez toho a měli bychom to jasně říkat.

Rovněž jsem přesvědčený, že v rámci evropského pilíře NATO se musíme více sjednotit a musíme si více říci, kdo bude rozhodovat. Nemůže to být tak, že pořád se budeme scházet, abychom se dohodli, že se dohodneme. Obě ty věci platí. Ale týkají se evropského pilíře NATO a týkají se toho, že je nutné si otevřeně říkat, že se budeme muset uskromnit, že ta úroveň, ve které se dneska nacházíme z hlediska našeho života, se může snížit, protože to je důležité pro naše bezpečí. Jak tady už několikrát zaznělo, pokud nebudeme mít bezpečí, pokud nebudeme žít v bezpečí, všechno ostatní nebude také. To je přece věc jasná. Pokud někdo to nechce říkat a říká ty věci ostatní, tak se nechová férově. Tolik k tomu.

Teď reakce na pana zpravodaje a pana navrhovatele toho usnesení, které tady bylo načteno. Já jsem pochopil, že pan předseda Jan Schiller načetl návrh na usnesení. Při tom čtení toho návrhu už vynechal bod VI, to znamená, ten načten nebyl. To znamená, já si dovolím navrhnout, aby to usnesení, které navrhl pan senátor Jan Schiller, bylo doplněno o body VI a VII, tak, jak máte v tom pozměňovacím návrhu, který předkládá Zdeněk Nytra, Martin Červíček, a já. Ten bod VI, který by byl doplněn za ten bod V toho usnesení, které navrhl pan Jan Schiller, by zněl: Senát Parlamentu České republiky podporuje vládu a jejího předsedu při prosazování změn ve prospěch občanů České republiky a ve prospěch zvýšení obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky. Ten bod VII by zněl: Senát pověřuje předsedu Senátu informovat o přijatém usnesení předsedu vlády České republiky.

To je návrh na doplnění toho usnesení, které tady načetl pan senátor a předseda výboru pro evropské záležitosti Jan Schiller. Zároveň spíše proto, aby vše bylo jasné, informuji, že náš jednací řád nepředpokládá, že bychom u evropských aktů, evropských tisků je brali na vědomí a zároveň přijímali nějaké vyjádření. Je tam buď, že můžeme udělat jedno nebo druhé. Proto navrhuji, aby to pořadí hlasování bylo takové, že nejdříve budeme hlasovat o tom návrhu na přijetí usnesení Jana Schillera, doplněné o návrh, který podali Nytra, Červíček, Vystrčil, a pokud by toto usnesení nebylo přijato, potom by se hlasovalo o tom výborovém návrhu vzít na vědomí. Pokud by bylo přijato, tak už se o tom návrhu vzít na vědomí hlasovat nebude. Děkuji.

čas 12:31:43 – 12:32:43:

Dobrý den, dámy a pánové, začnu procedurálním návrhem, který jsem částečně už předjednal. Prosím o nějakou toleranci, vzhledem k časovým možnostem všech zúčastněných si dovolím nyní, pane předsedající, navrhnout, abychom hlasovali o vyřazení bodu 3 z dnešního programu. Ten nemá žádné lhůty a byl by případně… A jeho zařazení na příští schůzi, nejbližší schůzi Senátu. Dále navrhuji, abychom v rámci organizace schůze pokračovali tím pádem po probrání tohoto bodu současným bodem arabská 4, což je návrh zákona, který se mění zákon č. 221/1999 Sb. Přednáší ho paní ministryně. Následně po projednání tohoto bodu bychom přistoupili k volbě a byla by přestávka. To je můj návrh procedurální a poprosím, jestli bychom ho nemohli odhlasovat.

čas 12:34:46 – 12:36:56:

Já budu pokračovat v tom svém vystoupení, s tím, že se nyní vrátím k tomu navrženému usnesení. Rozumím těm výhradám, které tady zazněly k tomu usnesení. Ale i v kontextu toho, co tady zaznělo, teď možná budu mluvit trošku jinak, než někteří čekáte. Já jsem prostě přesvědčený, že prostě zásadní pro Českou republiku a pro nás, pro všechny, je, abychom našli aspoň nejmenší společný jmenovatel i s opozicí na některých věcech, na kterých se shodujeme, kde budeme prosazovat ty samé věci, byť je úplně přesně nespecifikujeme, protože to nejde.

To usnesení, které tady dneska je, vzniklo způsobem, kdy je to tak, že některé body navrhovala opozice a některé body koalice. Tak to zkrátka je. Všichni vidíme, co se stalo, když jsme se pokoušeli debatovat napříč stranami, protože jde o naši bezpečnost a naši obranyschopnost. Úplně se to nepovedlo.

My teď tady máme v rámci toho usnesení nějakou možnost ukázat, že se dá jít jinou cestou. Já vím, že to není jednoduché pro nikoho z nás a že každému z nás se tam asi něco nelíbí. Ale já to i takhle vnímám, to usnesení podle mě má nějaký vnější význam. Jsou tam některé věci, které by se některým z nás líbily jinak. Ale je to prostě nějaká zpráva dovnitř. Má to prostě nějaký symbolický dosah. Nebo může to mít nějaký symbolický dosah…

Já bych chtěl velmi poprosit, abychom i na to usnesení, o kterém budeme hlasovat, takhle nahlíželi, třeba některé ty věci, které úplně nám nesedí, rozumím tomu a nezpochybňuji ty argumenty, tak abychom posuzovali i touto optikou, protože není jednoduché se domlouvat, ale jsou věci, které prostě jsou nad těmi našimi jednotlivostmi ve formě nějakých výhrad, které tady zazněly.

Děkuji.

čas 12:44:49 – 12:45:38:

Já to dělám jenom proto, abych zesílil to, co říkal pan senátor Láska. A ještě k tomu dodám prostě jednu důležitou věc. A jako dobře si přehrajme ty příspěvky, spíše já jsem zaznamenával z té druhé strany to, že nedáváme pozor, neposloucháme, nemyslíte atd. Opravdu si myslím, že ten přístup celého Senátu, všech senátorek a senátorů k té diskusi byl maximálně korektní a vstřícní. A že tady nikdo nebyl jakkoliv na svých právech utlačen. A velmi, velmi mi vadí, když potom to vypadá tak, že někdo o tom mluví, byť se to nestalo, aby si někdo začal myslet, že to tak bylo.