Praha, 13. schůze Senátu
Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 15. – 16. října 2015 (Tisk č. 131)
čas 10:45:34 – 10:50:15:
Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové. Já se s vámi jenom podělím o jeden zážitek, který je z naší zahraniční cesty VUZP.
My jsme navštívili v minulém týdnu Slovensko a Rakousko. Hlavním tématem té návštěvy bylo zkoumání, jak tam funguje registr smluv, resp. kontrola NKÚ. Ale také jsme se setkali v Rakousku se zástupci rakouského Bundesratu, to znamená Spolkové rady, v čele s panem Gottfriedem Kneifelem, který je vlastně jakýmsi předsedou Senátu v Rakousku. Ta debata byla o spoustě věcí, ale prvním tématem byli uprchlíci. Řeknu vám zde pár svých dojmů nebo pocitů.
První věc je ta, že jsem měl pocit, byť to někteří ze členů rakouského Bundesratu skrývali, že Rakousko rozumí naší pozici, rozumí naší politice, z hlediska chování k uprchlíkům, že jim je možná trochu líto, že se nechovali podobně, protože uvěřili Německu a následovali Německo, což způsobilo, že dneska mají ve své zemi spoustu uprchlíků. Docela se bojí, co se s nimi stane, kdyby Německo zásadním způsobem změnilo svou politiku a na příkaz zavřelo své hranice. Tady je ta první věc, která mě napadla – potom vlastně to budeme mít ještě komplikovanější, protože ten, kdo nás bude žádat o pomoc, nebudou ti uprchlíci, ale budou to ti Rakušané, kteří se tam v nějakém okamžiku dostali do situace, kdy tam mají spoustu uprchlíků a starají se o ně, protože něčemu uvěřili nebo možná třeba udělali nějakou chybu, nebo EU nebyla schopna ochránit schengenský prostor. Já o tom mluvím proto, že tam padly některé dotazy. Ten první byl, zda ČR nějak intenzivněji spolupracuje s Rakouskem např. ve smyslu spolupráce policií obou zemí, zda podobně jako třeba to děláme v případě Maďarska jsme ochotni pomáhat Rakušanům v těch problémech, které oni s uprchlíky mají, zda ta pomoc jim byla nabídnuta. My jsme slíbili, že se na to pana premiéra zeptáme, tak já toho dnes využívám. Ptám se na to, jak funguje ta spolupráce s Rakouskem v oblasti řešení uprchlické krize, zda třeba naše policie spolupracuje.
Druhá věc, která nám byla nabídnuta, bylo setkání členů parlamentu rakouského a českého, kteří působí v příhraniční oblasti Česka a Rakouska, projednávání některých bodů, které máme společné, a věcí, které nás společně zajímají. My jsme na to reagovali tím způsobem, že jsme jednak nabídli místo toho setkání české Slavonice a jednak jsme na výboru přijali usnesení, ve kterém se budeme snažit pomoci s organizací celé akce, s tím, že znovu opakuji a zdůrazňuji, že ta iniciativa vzešla z rakouské strany.
A teď se dostávám k tomu hlavnímu, proč jsem se vlastně přihlásil, a to je otázka, zda ČR, když tak zdůrazňuje, že v rámci té V4 dokážeme některé věci měnit, by neměla v tomto okamžiku přemýšlet i o tom, jestli třeba Rakousko už dneska nepřemýšlí o tom, že by do toho šlo společně s námi, že by to třeba nebyla V4, ale že by některé další země, které postupně vidí, že jsme nositeli nějakého racionálního přístupu, který umožní lépe zvládat uprchlickou krizi, by nebyly ochotny se k nám připojit, jestli třeba jejich členové parlamentu tímto způsobem takovou možnost nenaznačují.
Děkuji za pozornost.