Tradici novoročních projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu poskytoval novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění. Ve třicátých letech Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.
Otázky Václava Moravce – Kdo vyhraje volby?
10. 12. 2023
Jednání v Senátu i ve sněmovně
11. 12. 2023Vánoční a novoroční projevy vrcholných politiků zazní tentokrát v jiném pořadí než v předchozích letech. Nejen premiér Petr Fiala, ale i šéf Senátu Miloš Vystrčil se nechtějí přetahovat o pozornost s prezidentem Petrem Pavlem, který se rozhodl vrátit k tradici novoročních projevů hlavy státu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil se rozhodl místo novoročního projevu přednést předvánoční projev už 18. prosince a bude tak tentokrát plnit funkci „předskokana“ pro předsedu vlády i prezidenta.
V posledním, ještě novoročním projevu, ocenil Vystrčil poklidný způsob rozdělení společného státu Čechů a Slováků před 30 lety. Vyjádřil se i k ruské agresi proti Ukrajině, kterou rozpoutal Putinův režim.
„Ruská agrese proti Ukrajině je zrůdným zločinným počinem, který oslabuje, ohrožuje naše bezpečí a naši svobodnou budoucnost,“ řekl na začátku roku Vystrčil.
Premiér Petr Fiala bude mít projev 26. prosince, tedy na svatého Štěpána, a prohodí si tak termín projevu s prezidentem. „Nebude to lehký rok, ale zvládneme to,“ prohlásil předseda vlády v novoročním projevu v lednu 2023.
Novoroční projev bude patřit výlučně prezidentovi Pavlovi, pro nějž to bude premiéra. Novoroční projevy k národu měli také první dva prezidenti samostatné České republiky Václav Havel a Václav Klaus.
