Zpráva o ŽP v roce 2014

čas 11:45:06 – 11:49:14:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, ke zprávě o životním prostředí dvě nebo tři poznámky.

První je můj dotaz na pana ministra. On tady ve svém úvodním projevu říkal, že ta zpráva o životním prostředí ČR je důležitý zdroj informací. Já nepochybuji o tom, že ji studuje a zná Ministerstvo životního prostředí. Můj dotaz je, do jaké míry a jak s ní pracují ostatní resorty, zda také tu zprávu studují, zda by třeba nebylo vhodné vypracovávat i nějaké části, které se týkají jednotlivých resortů, stejně jako se to třeba teď začalo dělat pro kraje. A zda by nebylo třeba dobré se pak i ptát na výsledky té zprávy, jak na ně jednotlivé resorty v rámci své činnosti reagovaly, protože si myslím nebo mám pocit, že všechna ta data, která jsou ve zprávě, ta zpráva má 600 stránek a neřekl bych, že jsou tam nějaké zbytečnosti, nejsou úplně využívány. Takže to je můj první dotaz, zda existuje nebo nehodlá Ministerstvo životního prostředí nastavit nějaký systém využívání dat, která jsou k dispozici a která rozhodně využívána by býti měla.

Druhá věc se týká toho, co tu částečně říkal pan senátor Burian a pak pan senátor Eybert. A to je jednak zpráv o krajích. Tam si dovolím velmi doporučit všem, aby si přečetli aspoň tu souhrnnou zprávu o životním prostředí pro kraje. To je jen takhle silné, má to asi 26 stránek a spoustu se o svém kraji dozvíte.

A potom zejm. se dotknu některých věcí, které se týkají té zprávy o Kraji Vysočina. Já jsem se na to už ptal na výboru, ale znovu to zopakuji. Skutečně dochází k tomu, že nějak ty zprávy o krajích, o životním prostředí jsou konzultovány nebo jsou kontaktovány jednotlivé kraje, když ta zpráva vzniká? Protože v rámci Kraje Vysočina jsem velmi potěšen tím, že vychází z hlediska ovzduší jako kraj nejčistší. Ale věc druhá, která mi tam naprosto chybí, že tento kraj je zásadním zdrojem pitné vody například pro Prahu. A je tam obrovský problém, který se nazývá Želivka nebo vodní nádrž Švihov, kde to došlo až tak daleko, že ti zemědělci a další podnikatelé v okolí této nádrže jsou, řekněme, diskriminováni kvůli tomu, že ta nádrž musí být chráněna, neboť je zdrojem pitné vody. Na druhé se tak neděje 100% a nějakým způsobem ti lidé tam žijící ani kraj jako celek není saturován. My se pak dostáváme do úplně absurdních situací, že v Praze za vodné a stočné platí méně než třeba ve Žďáru nad Sázavou. A přitom Kraj Vysočina je pramenitou oblastí, pitná voda je tam, řekněme, blízko, a přesto dochází k tomu, že v územích, kde naopak se pitná voda musí dovážet nebo resp. potrubím transportovat, tak nakonec to vychází všechno levněji. Takže otázky pitné vody a hospodaření s pitnou vodou a nastavení vodného a stočného, si myslím, že jsou otázky, kterým by se mělo nejen asi Ministerstvo životního prostředí zabývat. A pokud je tomu tak, že nějaké území je zdrojem pitné vody pro Prahu, Brno apod., tak by k němu mělo být možná přistupováno i z tohoto pohledu, protože samozřejmě všechno něco stojí a i kvalitní povrchová voda, ze které se pak vyrábí pitná voda, musí být někým udržována a někdo se tam musí nějakým způsobem omezovat. A pak by to nemělo vypadat tak, že „z toho nic nemá“.

Čili tolik moje dvě poznámky k té zprávě o životním prostředí. Děkuji za pozornost.