Okamura svými slovy škodí České republice. Jako předseda Sněmovny nedělá, co sliboval, říká Vystrčil

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) svými slovy z novoročního projevu způsobil diplomatickou bouři s Ukrajinou. A za jeho slova jej nyní kárá předseda druhé parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). „Měl by zohledňovat i názory té části Sněmovny, která s ním nesouhlasí,“ říká předseda Senátu. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ale mluví i o odchodech dvou senátorů ODS k novému hnutí Martina Kuby. „Další odchod teď nehrozí,“ věří.

*/ S jakými pocity sledujete počínání Tomia Okamury ve funkci předsedy Sněmovny a to, jakou diplomatickou bouři vyvolala jeho slova z novoročního projevu, kdy se velmi tvrdě opřel do Ukrajiny a Ukrajinců? Za minulé vlády byly česko-ukrajinské vztahy velmi dobré, teď se poněkud otřásají. Byť mnozí v ANO a u Motoristů sobě rozhodně s tak tvrdými výpady, jaké předvádí SPD, nesouhlasí.

Nevím, co vám na to říct, aby to nebylo expresivní. Jsem z toho velmi zklamán. Tomio Okamura vůbec nedělá to, co sliboval při svém vystoupení poté, co byl zvolen. Říkal, že bude nestranný a že bude myslet na všechny poslance.

Jednoznačně se soustředil na to, aby pozici předsedy Poslanecké sněmovny využil pro svoji osobní prezentaci a pro posilování svého politického vlivu ve své straně a ve svých vyjádřeních se soustředí zejména na to, aby dělal věci jen pro část občanů České republiky, což je přesně to, co by předseda Poslanecké sněmovny dělat neměl.

Je tady pro Českou republiku a měl by se chovat tak, jak říká zahraničněpolitická strategie České republiky. Nebo by měl minimálně zohledňovat i názory té části Poslanecké sněmovny, která nesouhlasí s jeho názory, že je třeba potřeba vystoupit z Evropské unie, nebo s tím, že Brusel nás vede ke třetí světové válce.

To si v Poslanecké sněmovně myslí možná dva nebo tři poslanci. Když to začnete někde říkat, tak pořád jste předsedou Poslanecké sněmovny a škodíte tím své zemi.

*/ Takže argument některých jeho koaličních kolegů, že prostě jen mluvil ke svým voličům, a ne za celou Sněmovnu, neberete?

Rozhodně ne. První tričko, které máte na sobě, když někam jedete nebo něco říkáte jako předseda Sněmovny nebo Senátu, tak je tričko České republiky. A pod tím samozřejmě máte ta další, své stranické, své vlastní atd.

Když to zjednoduším, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu a každý politik tady v první řadě není proto, aby pracoval pro sebe a pro svůj prospěch, ale proto, aby pracoval pro svou zemi a její prospěch.

*/ … a to se dle vás u Tomia Okamury neděje.

To se neděje.

*/ Když jste výroky představitelů SPD viděl a slyšel, snažil jste se to svým ukrajinským protějškům vysvětlit, snažil jste se to „žehlit“?

Poté, co jsem si ten projev poslechl, tak jsem napsal tweet. Vím, že si ho přečetli jak pan velvyslanec Vasyl Zvaryč, tak zejména můj kolega, předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Pro ně to ode mě snad byla dostatečná zpráva, víc jsme se o tom nebavili. Oni pochopili, co si o tom myslím, jak to vidím a nemá cenu o tom víc diskutovat, protože k něčemu dalšímu bychom se těžko dostali.

Jak se změní Ústava

*/ Jistě jste se seznamoval s programovým prohlášením nové vlády. Kolikrát si myslíte, že budete během jejího funkčního období v Senátu řešit otázky změny Ústavy?

Když jsem si to programové prohlášení procházel, tak z něho plynou dvě věci, které by se mohly dotýkat změn Ústavy.

Ta první se týká české koruny a práva platit v hotovosti, byť to dnes máme v běžných zákonech. Myslím, že to je zákon o České národní bance, ale vypadá to, že tato vláda se bude snažit prosadit českou korunu a právo používat hotovost do Ústavy.

A druhá věc, kterou jsem tam zaregistroval, je referendum. Ať to bude směřovat k obecnému referendu, nebo jestli se bude upravovat zákon způsobem, aby bylo jednodušší vyvolat referendum o některých otázkách, které se týkají České republiky, případně i našeho zahraničněpolitického zakotvení.

Tyhle věci by mohly přijít, mohly by být předmětem diskuse a potom být na pořadu schvalování či neschvalování v obou komorách Parlamentu.

*/ Z toho, jak vnímáte nálady v Senátu, máte dojem, že tyto změny budou průchozí?

V obou dvou případech se to odhaduje docela těžko, protože návrh ústavního zákona na právo na platbu v hotovosti jsme tu už měli a nakonec jsme ho neprojednali, ale nebylo to tak, že bychom ho odmítli, nedošlo k jeho projednání, protože ta debata byla taková, že vlastně nevedla nikam, ale nebylo to tak, že by tady bylo razantní odmítnutí, ale ani žádná zásadní podpora.

Ohledně toho prvního případu jsem sám zvědavý, jak to bude v Senátu vypadat, a co se týče referenda, tam se mi zdá, že je jednoznačnější, že jako parlamentní zastupitelská demokracie bychom se měli držet toho, že referendum je naprosto výjimečný nástroj, který se používá opravdu ve výjimečných případech a že by to mělo zůstat zhruba tak, jak to je.

*/ Takže vy osobně budete chtít být více zdrženlivý ohledně zakotvení těchto věcí do Ústavy?

Bude hodně záležet, jak budou jednotlivé návrhy vypadat. Čím jsem déle v Senátu a čím více se Ústavou zabývám, tak zastávám princip, že by se toho do Ústavy mělo dávat co možná nejméně, jenže my děláme přesný opak. Dáváme tam pořád další a další věci.

Samozřejmě že v Ústavě některé věci chybí, třeba že se máte chovat slušně nebo že rodina je základ státu. Nemusíme tam psát všechno. Platba v hotovosti by měla být zachována, ale nemyslím si, že to musí být v Ústavě, byť to neznamená, že jsem proti tomu.

Největší a nejbarevnější klub

*/ Letos na podzim nás čeká další obměna třetiny Senátu. Vládní hnutí ANO obhajuje jen jedno křeslo a pak je tam ještě jeden senátor za Svobodné, kteří kandidovali spolu s SPD. Zbylých 25 křesel budou obhajovat strany současné opozice. Už mezi ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráty a dalšími probíhá debata o tom, jak si mezi sebou budete koordinovat nasazování kandidátů, abyste si je navzájem nevybili?

Zatím to probíhá nepříliš intenzivně a spíše neformálně, ale probíhá. Důvodem, proč to zatím není tak intenzivní, jsou kongresy a sněmy, které čekají jednotlivé strany, třeba ODS bude mít kongres v polovině ledna a teprve poté se můžeme naplno pustit do toho projednávání.

Předpokládám, že nejpozději na konci ledna se tomu začneme věnovat, ale půjde nejen o stránku politickou, ale i lidskou. Na některé osobnosti se shodne více stran, ale v jiném regionu ta samá dohoda možná nebude. Každý senátorský obvod je jiný.

*/ Jste jedním z 30 členů největšího senátního klubu ODS a TOP 09, který je zároveň zřejmě i tím nejbarevnějším. Jak pevný klub v tuto chvíli je? Protože je asi jen málo témat, u kterých například Zdeněk Hraba na jedné straně a Břetislav Rychlík na straně druhé dokážou najít společnou řeč.

Politika je o dialogu, a pokud jej nebudeme schopni vést, tak to nebude dobře a přesně to probíhá – odhadl jste to docela dobře – i v našem klubu.

Pokud se dialog vede slušně a lidé mají různý názor, tak to ještě neznamená, že nemůžou být v jednom klubu. Byť souhlasím s tím, že pojetí senátorského klubu ODS a TOP 09 je skutečně docela extenzivní v tom smyslu, že dnes ten klub spíš funguje jako prostředí, kde jsou všichni členové lidmi s bohatými životními zkušenostmi, podporovateli osobní odpovědnosti a toho, aby život, jaký žijí, mohli maximálně ovlivňovat. Ale potom ta interpretace, co to znamená z hlediska podoby některých zákonů a třeba i našeho přístupu k médiím, se může lišit.

A přesně o tom v klubu diskutujeme a nikdy to nebylo tak, že bychom nařizovali, jak má kdo hlasovat. Vždy to nakonec skončí tak, že si po té debatě řekneme, který názor převažuje a ten potom může být i doporučujícím názorem pro hlasování. Nakonec sám z vnějšího pohledu říkáte, že vám ten klub připadá nejbarevnější, a jeden ukazatel je určitě i to, když se podíváte na to, jak jednotliví členové našeho klubu hlasují, jak se vyjadřují a co třeba i zveřejňují na sociálních sítích.

Z hlediska vytváření jednotného názoru a tlaku je to potom komplikovanější, to přiznávám, a z hlediska budoucnosti klubu neumím odhadnout, zda v této velikosti po senátních volbách, které budou, zůstane. Nemusí být úplně jednoduché, abychom v takto názorově širokém senátorském klubu do budoucna fungovali.

Přeběhlíci ke Kubovi

*/ Kromě toho, že jsou ve vašem klubu senátoři z ODS a TOP 09, jsou tam i další solitéři, třeba dvojice Zbyněk Sýkora a Tomáš Fiala. Ti byli do Senátu zvolení za ODS, ale v prosinci oznámili přestup k novému vznikajícímu hnutí jihočeského hejtmana Martina Kuby (také exODS). Jak k té odluce s nimi došlo?

Z hlediska našich lidských vztahů to je všem líto. Na druhé straně je to jejich rozhodnutí, které vychází z bývalých závazků a současných přátelských a politických vazeb. A tím pádem, protože jejich kandidatura už dříve souvisela i s podporou Martina Kuby, tak na základě toho šli s ním.

V tuto chvíli to jde deklarovat pouze slovně, nejde to tak, že by přepsali stranu, za kterou získali senátorský mandát. Tomáš Fiala má volby letos, Zbyněk Sýkora až za čtyři roky.

*/ Mluvil jste o nich s hejtmanem Kubou?

S Martinem Kubou jsem mluvil poté, co řekl, že opouští ODS, a jeho zpráva byla jasná. Byl by rád a počítá s tím, že spolupráce v našem senátorském klubu ODS a TOP 09 s těmito dvěma „jeho“ senátory by měla fungovat.

*/ I po podzimních senátních volbách?

Bavili jsme se o období do podzimu 2026 a potom se uvidí. V Senátu máme dohodu, že během dvouletého volebního období se nemění žádné pozice. Pokud se nestane nějaká úplně výjimečná situace, tak nemá smysl vystupovat a přestupovat mezi kluby. A pokud tam nedochází vyloženě k nějakým politickým nebo lidským rozporům, které jsou nepřekročitelné. Ale to není tento případ.

Letos si připomínáme 30 let Senátu, a když se setkávají senátoři z dřívějších období, kteří už senátoři nejsou, tak mají velmi přátelské vztahy napříč stranami. V menším je to podobné i dnes. Kromě toho, že Sýkora chce za Kubou a Vystrčil je v ODS, tak i Sýkora a Vystrčil si rozumí, oba podporují hendikepované, oba mají rádi sport a oba mají podobný přístup k tomu, jak by měla vypadat sociální a zdravotní péče atd.

Lidské vazby hrají v Senátu velkou roli, často i větší než příslušnost k politické straně. Naopak v Poslanecké sněmovně mi přijde, že jste prvně straník a pak teprve ten člověk.

*/ Když Kuba svůj odchod oznámil, váš senátorský kolega Tomáš Goláň (ODS) na sociálních sítích tehdy zmínil, že by Kuba mohl na svou stranu získat třeba až deset senátorů, což by v důsledku mohlo zcela změnit rozložení sil v horní komoře. Kromě dua Sýkora a Fiala k němu nikdo další nepřestoupil, myslíte, že ještě o někoho přijdete?

Pokud chce Martin Kuba vybudovat hnutí nebo stranu s celostátním dosahem, tak je pro něj v tomto okamžiku důležité, aby měl i nějaké reprezentanty na parlamentní úrovni. První možnost přichází v říjnu letošního roku v podobě senátních voleb.

Pokud by se mu podařilo získat pět či více senátorských míst, tak může vzniknout senátorský klub Martina Kuby nebo jak tomu budeme říkat. V tom okamžiku by se stal parlamentní stranou. A jak znám Martina Kubu a jeho přemýšlení, tak toto je mu jasné, a když je mu to jasné, tak pokud je mužem činu, což už několikrát dokázal, tak si myslím, že bude dělat kroky k tomu, aby něčeho podobného dosáhl.

*/ Myslel jsem to i tak, jestli se mu povede někoho přetáhnout ještě do těch letošních voleb.

Do těchto voleb myslím už nic nehrozí. Jsem přesvědčený, že už tady žádný další takový senátor do voleb nebude. Teď je to dané a uvidíme po volbách.

iROZHLAS.cz | 5:00 | Rubrika: Zprávy z domova | Autor: Jakub Grim
Odkaz na článek.