O lidské práci, jejím zákoníku a také inspektorátu

Českobudějovický deník | Rubrika: Českobudějovicko | Strana: 8 | autor: Pavel Horaček, Slavče

NÁZOR

Mám to štěstí, že můj současný zaměstnavatel je především člověk. Je člověkem i přesto, že si v našich zákonech a normách připadá jako honěná zvěř a na rovinu říkám, že musí mít svou práci v sociálních službách moc rád, když se na ni již dávno nevykašlal. Hodně nevděčné místo pro člověka s velkým Č, nicméně jsem moc rád, že to již nepoložil a že i mně vytváří pracovní místo.

To štěstí však nemá každý a jak tak pozoruji průběh novelizace zákoníku práce, štěstím bude samotný fakt, že zaměstnanec bude mít v ruce smlouvu delší než jeden rok, což bude již pokládáno za úspěch. Nepropadejme však panice a strachu z této nejistoty, protože pan senátor Miloš Vystrčil nám dává návod k nezaplacení, který cituji: „Pokud by měl zaměstnanec pocit, že ho firma už moc dlouho drží v šachu s krátkou smlouvou, může se obrátit také na inspektorát práce.“

A teď ruku na srdce, pane senátore, dovedete si představit v praxi realizaci vaší rady? Dovedete si i vy všichni tvůrci zákoníku práce i jeho schvalovatelé představit v pracovním procesu použití práva zaměstnance a to zejména zaměstnance, který nemá v zádech odbory?! I kdyby byl jakýkoliv nárokový paragraf napsán tučně a zlatým písmem, tak pro zaměstnance je to nic, když jeho zaměstnavatel nebude člověk alespoň s malým č. Copak si neuvědomujete, že je u nás ještě strašně moc zaměstnavatelů s nelidským přístupem, co člověka totálně zničí paragraf – neparagraf? Umíte si představit zaměstnance, jak po ranní šichtě chvátá na inspektorát práce, by se zde dovolal práva? Kde to proboha žijete?

Já vidím ty stresované zaměstnance, co se nemůžou dočkat výplat, co se nemůžou dočkat návratu dětí ze škol, co se strachují, zda ten jejich potomeknebyl opět šikanován,zda není v partě feťáků, zaměstnance, co mají v hlavě hrozný guláš ze všeho právě prožitého v práci a ze všeho, co je čeká cestou z ní a nakonec doma. Vy opravdu věříte tomu, že takový zaměstnanec bude kontaktovat inspektorát práce?Vyvěříte, já nevěřím.

Leda v případě, že ten zaměstnanec bude mít jistotu, že ten inspektor práce není kámoš jeho šéfa, že mu ten inspektorát opravdu pomůže a že si tím vlastně nepodřízne pod sebou větev a neskončí na ulici ještě dříve, než doschne známka na obálce jeho stížnosti. I kdyby tedy novela zákoníku práce byla podle vás hezkým dílem, nemůžete se s ním spokojit, dokud nenajdete odpovědi i na další otázky související s jeho praktickým využíváním v pracovním procesu. Aby se nikdo nebál v práci a zároveň inspektorátu práce! Je to však výzva pro všechny politiky a nejenom tvůrce zákonů práce. Aby se lidé nebáli a věřili!

Zároveň se omlouvám všem slušným zaměstnavatelům a přeji jim co nejvíce spokojených zaměstnanců.