Obce v kraji o jaderné peníze nestojí

Jihlavské listy | Rubrika: Aktuality | Strana: 2 | autor: David Kratochvíl 

Správa úložišť radioaktivních odpadů nabízí obcím na Vysočině miliony korun za souhlasné stanovisko k průzkumu geologického podloží pro výstavbu úložiště vyhořelého jaderného paliva. Ty o ně ale nestojí.

„Ať si své jaderné peníze nechají. O výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva nechceme nic slyšet. Náš názor se nemění. Průzkum geologického podloží nepovolíme,“ říká na adresu Správy úložišť jaderného odpadu (SÚRAO) František Němec, starosta Cejle na Jihlavsku.

Jeho názor se nezměnil ani po úterním několikahodinovém rokování na půdě jihlavské vysoké školy, které zorganizovalo právě SÚRAO. Na něm ústy zastupujícího ředitele Jiřího Slováka zaznělo jasně: Obce v případě souhlasu s průzkumem geologického podloží mohou očekávat ročně miliony korun jako příspěvek do rozpočtu. „Souhlas s průzkumnými pracemi ale neznamená souhlas s vybudováním hlubinného úložiště,“ ujišťuje Slovák s tím, že SÚRAO nebude dělat průzkumy v obcích, kde občané a zástupci obcí nebudou souhlasit. Na Vysočině se téma dotýká hned tří lokalit, jejichž katastrální území zasahuje do celkem 20 obcí v kraji.

Na Jihlavsku se v souvislosti s úložištěm skloňuje lokalita Hrádek poblíž Rohozné. Ta je spolu s dalšími dvěma lokalitami na Žďársku a Třebíčsku jednou z osmi variant v Česku, o kterých SÚRAO v souvislosti s vybudováním úložiště reálně uvažuje.
S geologickým průzkumem v lokalitě Hrádku a případným umístěním úložiště musí souhlasit Rohozná, Nový Rychnov, Milíčov, Hojkov, Cejle a Dolní Cerekev.

„V pěti obcích ze šesti vyjádřili občané jednoznačný nesouhlas v referendech,“ říká Ludmila Fučíková z občanského sdružení 2. Alternativa. Referenda se ve vískách konala v roce 2007. „Jakékoliv další snahy vládních úředníků, včetně úterní nedemokratické debaty, jsou pro nás naprosto nepřijatelné,“ doplňuje. Při rokování došlo i na protesty. Do přeplněné auly podle odhadů dorazilo na tři stovky lidí. Kromě transparentů přímo v sále se protestovalo i na chodbě. Svůj nesouhlas s výstavbou tam dával najevo i Matěj Kolář z Jihlavy.

„Mám strach, bojím se o budoucnost svých dětí. Ideální by bylo odpad vůbec nevyrábět,“ vysvětlil. Ten společně s občanským sdružením KUŠ jezdí do navrhované lokality v Rohozné na táborovou základnu. Už osm let v ní pořádá protestní běh krajinou jako připomenutí celého procesu hledání hlubinného úložiště.

Do roku 2018 má SÚRAO vybrat hlavní a záložní variantu pro výstavbu hlubinného jaderného úložiště. Samotná realizace má začít v roce 2065.

Co mohou obce získat a o co přijít? ?? Každá obec může po dobu průzkumu čerpat ročně 600 tisíc korun a dalších 0,3 koruny za každý metr čtvereční svého katastru v průzkumném území. V lokalitě Hrádek na Jihlavsku by to pro tamních šest obcí ročně dohromady znamenalo příspěvek do rozpočtu přesahující hranici 11 milionů korun. V průměru tak necelé dva miliony korun na jednu samosprávu. „Podle mého názoru je to málo. Lidé nejsou ovce a mají ohledně tohoto tématu strach,“ říká k tomu senátor za Jihlavsko Miloš Vystrčil (ODS). Průzkumné práce geologického podloží mají začít příští rok zjara.