Výroční tisková konference krajského zastupitele a senátora Miloše Vystrčila

Tisková zpráva

Nesmíme se omezit jen na odsuzující prohlášení 

Ve funkci předsedy Ústavu pro studium totalitních režimů skončil ve středu 10. dubna dosavadní šéf Daniel Herman. Odvolala ho rada ústavu a na jeho místo dočasně dosadila bývalou ředitelku Českého centra ve Varšavě Pavlu Foglovou. Na protest proti tomuto kroku postupně odstoupili všichni zástupci patnáctičlenné vědecké rady, tedy odborného poradního orgánu pro badatelskou činnost ústavu.

„Vzhledem ke krokům, které realizuje zásadním způsobem pozměněná Rada ÚSTR, mám stále větší obavy, že skutečným záměrem rady ústavu nemusí být zlepšení práce ÚSTR, ale možná spíše jeho zrušení nebo alespoň paralyzování. Jsem přesvědčen, že bychom se neměli omezit jen na odsuzující prohlášení. Jenom říkat, že to takhle je špatně, je v tuto chvíli málo. Je potřeba ty věci zmapovat a pojmenovat. O mnohém vypovídá už jen to, že z vědecké rady ústavu odešla na protest celá řada renomovaných a špičkových odborníků. I proto uspořádá senátorský klub ODS ve středu 24. dubna na půdě Senátu diskusní fórum s názvem „Umírá Ústav pro studium totalitních režimů?“ Hlavním účelem a cílem veřejného diskusního fóra, na které jsou kromě rady ústavu pozváni i zástupci odborné i laické veřejnosti, je otevřeně diskutovat o situaci v ÚSTR a případně rozkrýt skutečné motivy realizovaných nebo připravovaných změn. Předpokládá se, že s diskusními příspěvky vystoupí například kardinál Miroslav Vlk nebo herec Ondřej Vetchý,“ uvedl místopředseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil, který je společně se senátorem Tomášem Grulichem členem organizačního výboru, který diskusní fórum připravuje.

Školství v Kraji Vysočina

Střední školství

„O tom, že nastane situace, kdy středních škol bude moc a studentů málo, se ví a mluví minimálně deset let. Nakonec první koncept krajského řešení vznikl a částečně byl i realizován již v letech 2000 až 2008. Bohužel od roku 2008 až do dnešní doby přistupovalo vedení kraje k řešení problémů středního školství velmi nerozhodně a důvěra v rozumné a objektivní řešení tak poklesla.“

Vysoké školství

„Kroky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství by měly v oblasti regionálních vysokých škol jednoznačně vést k podpoře škol typu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a je nutné v tomto směru do budoucna zohlednit pravidla pro akreditace a podmínky pro výuku. Není možné, aby vysoké školy vychovávající své absolventy za účelem jejich přímého zapojení do praxe byly svázány stejnými podmínkami pro výuku a akreditace, jako je tomu u vysokých škol univerzitního typu.“

Imunita? Dejme zákonodárcům možnost volby

Doživotní imunita zákonodárců a ústavních soudců končí. Senát na své schůzi 20. března příslušnou ústavní novelu schválil a podpořil tak změnu, která trestněprávní imunitu omezuje pouze po dobu výkonu mandátu. Jakmile trestnímu stíhání nevydaný politik Parlament opustí, ocitne se zpět v rukou zákona. Prezident již normu nemůže vetovat a změna ústavy tak nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Senátor Miloš Vystrčil při projednávání navrhl dílčí úpravu, podle níž by se zákonodárce mohl sám vydat k trestnímu stíhání bez ohledu na rozhodnutí své parlamentní komory.

„Schválená novela má jednu zásadní vadu a ta se může projevit v okamžiku, kdy se Senát nebo Poslanecká sněmovna rozhodne nevydat svého člena k trestnímu stíhání. Umožněme i poslancům a senátorům právo vydat se trestnímu stíhání ihned, pokud si oni sami myslí, že je to správné,“ vyzval senátor Vystrčil, který se dalším omezením imunity chce i nadále zabývat.

„Jsem přesvědčen, že schválená podoba zákona může v některých případech způsobit zvýšení vydíratelnosti poslance nebo senátora nebo narušit jeho osobní integritu. To, že poslanec nebo senátor se bez opuštění svého mandátu nemůže nechat vydat trestnímu stíhání, jako to může udělat kterýkoliv jiný člověk, považuji za špatné,“ dodal senátor Vystrčil.

Nediskriminujme české akciové společnosti 

Po Poslanecké sněmovně projednal ve středu 20. března zákon o anonymních akciích i Senát a schválil jej v upravené podobě. Návrh se tak vrací do dolní komory Parlamentu České republiky.

„Ze schválené úpravy vládního návrhu mám rozpačitý pocit. Nepromyšlené „zpřísnění“ – vyřazení části českých akciových společností ze soutěží o veřejné zakázky – považuji za ukvapené a diskriminační. Zejména mě mrzí, že neprošel ani můj návrh na odstranění znevýhodnění části českých akciových společností vůči těm zahraničním s anonymními akciemi. Je to pro mě dost nepochopitelné,“ okomentoval výsledek hlasování Senátu senátor Miloš Vystrčil.

Poslanci tak nyní budou hlasovat o senátním návrhu, podle kterého by se o veřejné zakázky mohly ucházet jen české akciové společnosti se zaknihovanými akciemi. Zahraničním akciovým společnostem je ale umožněna výjimka uplatňovaná formou čestného prohlášení.

Původní vládní návrh předpokládá, že s existujícími anonymními akciemi bude možné nakládat trojím způsobem. Zaknihovat je do centrálního depozitáře, nebo je tzv. imobilizovat – tj. zaevidovat u bank či obchodníků s cennými papíry. Pokud se tak nestane, změní se automaticky na akcie na jméno. Zákon tak slibuje snadnější rozkrývání korupce nebo případů praní špinavých peněz.

Senátor Vystrčil věří, že pokud neprojde senátní verze návrhu, potvrdí sněmovna vládní předlohu. To ostatně ČSSD ústy místopředseda strany Lubomíra Zaorálka již slíbila.

„Vládní návrh neříká, že opatření uvedená v zákoně jsou pro boj s korupcí v oblasti zadávání veřejných zakázek a praní špinavých peněz dostatečná. Jde o první krok. I právní experti tvrdí, že další kroky potřeba jsou, ale neměly by se dělat v rámci úpravy tohoto zákona a měly by být například obsahem zákona o zadávání veřejných zakázek,“ vysvětlil Vystrčil.

Řetězení pracovních smluv na dobu určitou? Snad už brzy

Poslanecká sněmovna ve středu 27. března odsouhlasila novelu zákoníku práce, která umožňuje řetězení pracovních smluv na dobu určitou. Projednávání návrhu tak míří do Senátu, kde bylo zařazeno na pořad osmé schůze, která se uskuteční ve čtvrtek 25. dubna 2013.  

„Do zákoníku práce se vrací možnost řetězit pracovní smlouvy v případech, kdy si to vynutí provozní podmínky práce nebo její zvláštní charakter. A to pouze za předpokladu, že s tím vysloví souhlas odbory i zaměstnavatelé,“ vysvětlil za navrhovatele hlavní účel změny senátor Miloš Vystrčil.

Změna tak přispěje k lepší konkurenceschopnosti firem a zároveň zlepší i postavení zaměstnanců. „Na přijetí této maličké novely dnes čekají tisíce možná desetitisíce pracovníků, kteří pracují na dobu určitou už ve druhém prodloužení, a pokud rychle neprojde, dostanou se do situace, kdy se budou muset obrátit na agentury práce, což je pro ně mnohem méně výhodné,“ uvedl Vystrčil.