25. výročí vstupu Česka do NATO

Roman Fojta, moderátor
——————–
Dobré dopoledne. Jak už zaznělo v úvodu přehledu zpráv, ve Španělském sále Pražského hradu pokračuje bezpečnostní konference s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost. Letos se koná už pojedenáté, nicméně letošní ročník má výjimečnou symboliku. Je to totiž na den přesně 25 let, co Česko společně s Polskem a Maďarskem vstoupili do Severoatlantické aliance. Aktuálně vystupují Národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar a náčelník generálního štábu Karel Řehka. Debatují na téma Jak dosáhnout úspěšného století aliance. V první části konference mluvili český premiér Petr Fiala, ministr zahraničí Jan Lipavský nebo ministryně obrany Jana Černochová. Její vystoupení se točila kolem potřeby modernizovat českou armádu a také o nutnosti podporovat Ukrajinu. Podle všech řečníků, včetně například bývalého generálního tajemníka NATO George Robertsona, je důležité podporovat Ukrajinu proto, že pokud by na ní nebo na Ukrajině Rusko uspělo, určitě by ohrožovalo i další národy. Premiér Fiala v této souvislosti zmínil českou iniciativu na nákup velkorážní munice pro Ukrajinu, řekl, že Česko už má zajištěné finance na dodávku prvních 300 000 kusů munice a přísliby na dalších 200 000. Podle něj potrvá měsíce, nicméně než se dostane první část munice na ukrajinské bojiště. Tématu výročí českého vstupu do NATO se budeme věnovat v průběhu celého dne, budeme přinášet rozhovory, analýzy, komentáře a odpoledne vám také živě nabídneme projev českého prezidenta Petra Pavla a také bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. Teď už další z řady rozhovorů, mým hostem ve vysílání je předseda senátu Miloš Vystrčil. Dobré dopoledne vám přeju.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Hezké dopoledne.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Jak zásadní je členství Česka v NATO, zvlášť teď v době ruské agrese.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Jak jste už říkal, jak zaznělo, dneska dopoledne je naprosto zásadní, a to nejen z hlediska naší bezpečnosti, ale bylo velmi zajímavé to, co říkal pan generál Šedivý, že vlastně tím, jak jsme vstoupili v roce 1999 do NATO, tak zároveň významně vstouply zahraniční investice. To znamená tím, že jsme v bezpečí, také vytváříme dobré podmínky pro naše hospodářství a pro náš ekonomický růst. To znamená, těch přínosů našeho členství v NATO je mnohem více než jenom naše bezpečnost.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Ano, mluvil o tom, že jsme se stali součástí zóny stability. Do NATO jsme vstupovali v roce 99, kdy byl českým prezidentem Václav Havel, americkým prezidentem byl Clinton, který dnes tady také vystoupí a americkou ministryní zahraničí byla Madeleine Albrightová. Jak zásadní byl jejich podíl, jejich osobní podíl na tom, že Česko vstoupilo do NATO a že vstoupilo takto brzo?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Já jsem měl včera možnost být na americké ambasádě, kde také byl přítomen bývalý americký prezident, byl Clinton a on tam měl takovou neformální řeč, ze které vyplynulo, že ta role Madeleine Albrightové a dalších lidí byla docela významná a několikrát citoval i Václava Havla. To znamená, ta naše prezentace zahraniční politiky v době našeho vstupu do NATO hrála určitě významnou roli. Mluvil jsem také o tom s Michalem Žantovským. Je to tak, že jsme byli takovými lídry toho vstupu těch tří zemí Polska, Česka a Maďarska do NATO a zejména se neformálně hovoří o té velké spolupráci Lecha Walesy a Václava Havla, kteří se snažili právě Billa Clintona přesvědčit, aby vstup do NATO se stal co nejdříve a nakonec Bill Clinton, než potom opouštěl Českou republiku po té návštěvě, která proběhla před 30 lety, tak říkal: „Není otázkou to, zda se stanete členy NATO, ale kdy se tak stane.“

Roman Fojta, moderátor
——————–
Těsně před výročím českého vstupu do NATO přišlo oznámení, že českého premiéra Petra Fialu přijme v Bílém domě americký prezident Joe Biden. Podle americké strany, podle jejího prohlášení je Česko spolehlivým spojencem právě v NATO. Čili jak výrazná je z vašeho pohledu ta česká stopa v Severoatlantické alianci?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Tak to samotné pozvání je dokladem toho, že skutečně v poslední době ty české iniciativy v rámci NATO a i v rámci Evropské unie, které jsou zaměřeny například na podporu Ukrajiny, jsou velmi významné a jsou pozitivně vnímány. Já bych k tomu dodal, že to je opravdu tvrdě odpracováno Petrem Fialou, našim ministerstvem zahraničních věcí i nakonec panem prezidentem Pavlem, který se potom po svém zvolení k tomu připojil. To znamená, opravdu jsem přesvědčen, že naše současná zahraniční politika je na úrovni, která velmi přispěla tomu, že bude přijat premiér Fiala v Bílém domě.

Roman Fojta, moderátor
——————–
V minulosti, v minulém desetiletí se mluvil o tom, že americká diplomacie se příliš nezajímala o region střední, východní Evropy. Že tak trochu vyklidila pole. Do jaké míry tohle změnila nebo nezměnila právě válka na Ukrajině?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Válka na Ukrajině, kterou nikdo z nás nechce, změnila to pole v tom smyslu, že členské země NATO, jako je například Česká republika nebo také Polsko, mnohem více mohly prosazovat svoji zkušenost s Ruskem a předávat ji ostatním členským zemím a tím, jakým způsobem to dělají, získávají autoritu těch ostatních členských zemí. A to potom vede k tomu, že jsme více platnými členy NATO tím, že se podařilo navýšit rozpočet na 2 % HDP. Rozpočet na obranu opět zvýšilo naši autoritu. To znamená, já jsem přesvědčen, že skutečně ta poslední doba vedla k tomu, že naše autorita v NATO se zvýšila a také je to způsobeno i parlamentní diplomacii, kterou děláme na úrovni zahraničních výborů, na úrovni vedení Parlamentu.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Nicméně i mezi jednotlivými zeměmi Severoatlantické aliance je patrný různý přístup ke konfliktu na Ukrajině. Vidíme, že Slovensko nebo Maďarsko odmítají vojenské dodávky. Řeší se československá roztržka. Váznou dodávky vojenské pomoci ze Spojených států. Jak vážnou hrozbou je tohle všechno pro Ukrajinu.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
To není hrozba jenom pro Ukrajinu. To je hrozba pro celou Evropu a já jsem přesvědčen, že pro celý svět. Nakonec o tom mluvil bývalý generální tajemník Robertson, že skutečně podpora Ukrajiny je dneska zásadní a že ta podpora ukáže, jaká bude naše budoucnost. Proto jsem přesvědčen, že ta česká iniciativa je velmi důležitá a jsem rád, že se k ní připojilo tolik zemí a že v nejbližší době budou dodány první stovky tisíc granátů nebo munice na Ukrajinu, protože na Ukrajině se nebojuje pouze za Ukrajinu, ale také za nás, za naše bezpečí a za naši svobodu.

Roman Fojta, moderátor
——————–
V téhle souvislosti maďarský premiér Viktor Orbán řekl po jednání s Donaldem Trumpem, že v případě svého zvolení chce Trump zastavit pomoc Ukrajině a ukončit tak válku? Už dřív řekl, že by Spojené státy nepřišly na pomoc zemím, které nedávají dost peněz na obranu. Jsou americké prezidentské volby pro vás důvodem obav? Rozhodne ten výsledek amerických prezidentských voleb o budoucnosti Ukrajiny a možná i o budoucnosti Evropy?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Americké prezidentské volby budou velmi důležité, do jaké míry rozhodnou o dalším fungování NATO a případně i o další podpoře Ukrajiny, to si já nyní netroufám odhadovat, protože jedna věc je volební nebo předvolební rétorika, druhá věc je potom ta skutečnost po zvolení. Já bych si počkal až po těch volbách, jak to celé dál bude pokračovat, ale samozřejmě ty volby jsou velmi významné a pro nás všechny velmi důležité.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Pokud jde o přístup k Ukrajině, francouzský prezident začal prosazovat nový přístup strategické nejednoznačnosti vůči Rusku. Má v tom podporu například českého prezidenta Petra Pavla. Na rozdíl od České republiky. Francouzský prezident nevyloučil vyslání vojáků NATO na Ukrajinu a včera dokonce podle deníku Bild oznámil přítomnost speciálních jednotek ze zemí NATO na Ukrajině polský ministr zahraničí Radosław Sikorski Je tohle cesta správná? Držet Rusko v nějaké nejistotě, v nejistotě, v tom, co uděláme.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Jsem přesvědčen, že strategie NATO by měla být taková, aby Rusko nevědělo, co uděláme. A rovněž tak v tomto smyslu je správné vést i hovory, které uvedou v Rusko do stavu nejistoty, protože tím bude oslabeno. A do jaké míry potom ty věci budou nebo nebudou realizovány, je na rozhodnutí jednotlivých členských zemí NATO. V tuhletu chvíli já ten přístup Francie vítám a myslím si, že by Francie mohla velmi napomoci tomu, abychom podpořili více Ukrajinu, než to bylo doposud, a abychom více dali Rusku najevo, že stojíme za Ukrajinou a že pokud chce nadále uplatňovat svoji mocenskou imperialistickou politiku, imperiální politiku na Ukrajině, tak potom musí počítat s tím, že my budeme Ukrajinu podporovat.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Jedna věc je rétorika držet Rusko v nejistotě. Druhá věc je to samotné vysíláním, případné vysílání vojáků NATO na Ukrajinu. Zajímá mě, co si myslíte o tomto? A teď se neptám ani tak na to, co by mělo dělat Česko, ale zajímá mě to z toho úhlu pohledu, který nastínil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který řekl, že pokud vyšlou na Ukrajinu jednotlivé spojenecké země své vojáky, ovlivní to podle něj alianci jako celek, neboť její členové jsou vázání paktem o kolektivní obraně. Čili je tohle správně, aby některé země, byť jsou členské země NATO, samostatně vysílaly vojáky na Ukrajinu.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Já vám na to úplně jednoznačně neodpovím, jenom vzpomenu tu historii. Na začátku, když jsme se bavili a Česká republika v tom byla lídrem, zda máme dodávat vojenský materiál a zbraně na Ukrajinu, tak se bavilo, tak jsme se bavili o nějaké munici, případně nějakých lehkých zbraních. Dneska tam dáváme tanky, vypadá to, že budeme dodávat letadla. Takže i toto se vyvíjí. Jak se to bude vyvíjet, bude na dalším jednání v rámci členských zemí NATO. Já to nechci předbíhat a ani si nemyslím, že by bylo dobré, kdybych tady dopředu, byť je to pro Českou televizi, říkal, co si přesně myslím a co by se mělo stát, protože tím zužuju prostor našim vyjednavačům a našim možnostem potom se projevit v rámci těch jednání. To znamená, myslím si, že dneska je potřeba mít na paměti, že ten růst té podpory může mít různé směry a jedním z těch směrů je potom i ta možnost intenzivnějšího a efektivnějšího výcviku ukrajinských vojáků.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Ještě jedna věc. Aktuálně se také mluví o ukrajinském členství v Severoatlantické alianci. Měla by tedy Ukrajina jednou být členem NATO? A mají tyhle debaty smysl za situace, kdy vůbec netušíme, jak dopadne válka na Ukrajině?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Předpokládám, že Ukrajina by měla být a že bude členem NATO. Má dneska nejzkušenější armádu v Evropě. Do jaké míry a kdy se to stane, to si musíme počkat. Situace se nějak vyvíjí, rozhodně v tuhletu chvíli se musíme soustředit na to, aby Ukrajina neprohrála a aby nedošlo k tomu, že Rusko budeme mít za dveřmi a naše bezpečnost tím pádem bude významně ohrožena.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Předseda Senátu Miloš Vystrčil, děkuju vám za rozhovor, přeju hezký den.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Také děkuji, hezký den.

ČT 24 | 11:04 | Pořad: Dopolední vysílání

Záznam rozhovoru s předsedou Senátu Milošem Vystrčilm v iVysílání České televize (začátek v čase 58 minut).