Akademický sněm rokoval o rozpočtu na vědu i hodnocení výzkumných pracovišť

avcr.cz | Rubrika: Aktuality | Autor: Leona Matušková

Jednou z klíčových událostí Akademie věd ČR v uplynulém období bylo mezinárodní hodnocení výzkumných pracovišť a týmů. Z více než 7000 vědeckých výstupů jich takřka 60 % dosáhlo na světovou úroveň. Při nárůstu počtu hodnocených výstupů jde o zlepšení oproti předchozímu hodnocení o 25 %. Další důležitou agendou byl rozpočet AV ČR na léta 2022 až 2024. Akademický sněm se ve svém stanovisku obrátil na nastupující vládu ČR s žádostí, aby při přípravě rozpočtu na vědu a výzkum respektovala již dříve uzavřené memorandum o podpoře navyšování institucionálního financování vědy.

V pořadí již 58. zasedání Akademického sněmu AV ČR se konalo v důsledku pandemie covidu-19 potřetí distanční formou videokonference ve středu 8. prosince 2021. Akademický sněm je nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd ČR. Tvoří jej ředitelé pracovišť, volení zástupci pracovišť, zástupci vysokých škol a další osobnosti zvolené na základě návrhů pracovišť.

Hodnocení vědeckých týmů

Osmé kolo mezinárodního hodnocení se týkalo let 2015 až 2019 a realizovalo se v průběhu roku 2020 a letoška. „V nesnadném, covidem ovlivněném období, se podařilo zhodnotit všech 54 pracovišť Akademie věd,“ uvedla ve svém zahajovacím projevu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Hodnocení se týkalo 52 výzkumných a dvou infrastrukturních pracovišť (těmi jsou Knihovna Akademie věd a Středisko společných činností).

Do mezinárodního hodnocení se z 52 pracovišť přihlásilo celkem 361 vědeckých týmů s 7041 výstupy v 34 oborech. „Ve srovnání s předchozím hodnocením došlo k nárůstu o pětadvacet procent. Bez zajímavosti není ani to, že osmdesát pět procent všech výstupů byly články v impaktovaných časopisech,“ přiblížil Jiří Homola, člen Akademické rady zodpovědný za koordinaci hodnocení.

Výsledky výzkumů hodnotily komise složené většinou ze zahraničních zástupců. Z celkem 1650 jich nejvíce pocházelo z Německa (282), Spojených států (129), Francie (113) a Itálie (113).

„V první fázi bylo posouzeno více než sedm tisíc vědeckých výstupů s velmi pěkným výsledkem, neboť takřka šedesát procent z nich dosáhlo na kvalitativní stupeň world-leading či internationally excellent,“ řekla Eva Zažímalová. Veškeré veřejně dostupné materiály k současnému hodnocení budou k dispozici na webu v sekci Hodnocení.

Stabilní nárůst financování vědy v nedohlednu?

Do přípravy rozpočtu Akademie věd na příští rok zasáhlo ministerstvo financí svým návrhem krácení celkových výdajů na vědu a výzkum o 3,6 % oproti roku 2021. V případě Akademie věd ČR by to vedlo k ponížení institucionálních prostředků v její rozpočtové kapitole o 362 milionů korun. Naštěstí se podařilo tento postup zvrátit, mimo jiné díky aktivitě Rady pro vývoj, výzkum a inovace (RVVI) a silnému odporu Akademie věd ČR, České konference rektorů a dalších partnerů.

Konečný návrh tak respektuje původní prorůstový návrh RVVI z května 2021. Na příští rok se v rozpočtové kapitole Akademie věd ČR počítá s více než sedmi miliardami korun (7 002 087 tisíc korun), což představuje nárůst o více než 232 milionů korun oproti letošní částce. Nicméně na následující roky 2022 a 2023 se s navyšováním prostředků na vědu a výzkum již nepočítá, což akademici zásadně rozporují.

„Akademický sněm nesouhlasí s navrhovanou stagnací výdajů státního rozpočtu pro kapitolu Akademie věd ČR ve střednědobém výhledu pro roky 2023–2024. Obrací se na nastupující vládu České republiky s žádostí, aby při přípravě státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2022+ bylo respektováno Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice ze dne 19. prosince 2019 a návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace ze dne 28. května 2021, podporující postupný nárůst institucionální složky financování vědy ve smyslu uvedeného Memoranda,“ stojí v přijatém usnesení.

Podpora ze sněmovny i Senátu

Akademický sněm se konal v situaci, kdy je ještě u moci vláda v demisi, dosud ale nenastoupil nový kabinet vzešlý z voleb. Není tak zatím zcela jasné, jestli skutečně bude přijat rozpočet v současném znění. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve svém projevu ocenila, že se nová vláda v programovém prohlášení přihlásila k podpoře vědy, zároveň však vyjádřila politování nad tím, že se sice v prohlášení zmiňuje „zvýšení finanční alokace na grantovou podporu základního výzkumu“, ale není v něm nic o růstu institucionálních prostředků. Právě navýšení institucionálního financování je přitom tím, po čem akademické instituce dlouhodobě volají.

Přehnaný podíl grantového financování totiž podle vědců vede k tematické fragmentaci výzkumu, ke ztrátě schopnosti vytvářet širší syntézu dané problematiky a ke ztíženému plánování. S řešením grantových projektů se navíc pojí složitá administrativa, která výzkumníkům zabírá příliš mnoho času. Právě sázka na granty činí český systém vědy a výzkumu méně efektivním, než by mohl být.

Pochopení pro nutnost změny vyjádřil jeden z hostů Akademického sněmu, předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil. „Nerozumím filozofii, která se v poslední době rozmohla a která předpokládá, že učitel nechce dobře učit a vědec nechce dobře zkoumat, a že je potřeba je motivovat a kontrolovat. Věřím, že se podaří tuto filozofii změnit a prosadit, aby přibylo institucionálního financování a ubylo papírování spojeného s granty,“ řekl Miloš Vystrčil, který se k sněmu připojil na dálku.

K podpoře Akademie věd se přihlásila ve svém předtočeném příspěvku také nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. „Chci vás ujistit, že oblast vědy a výzkumu bere naše koalice velmi vážně,“ řekla.

„Z neformálních jednání se členkami a členy nové vlády se mi zdá – a ty signály jsou poměrně silné – že výzkum je skutečně vnímán jako pozitivní součást toho, kam by měly směřovat veřejné výdaje,“ podotkl také předseda Vědecké rady AV ČR a zároveň první místopředseda vládní RVVI Pavel Baran. „Věřím tomu, že tyto pozitivní signály nejsou nahodilou rétorikou, ale že vyjadřují očekávaná pevná stanoviska. Sám jsem zvědav, jestli tento lehký optimismus v této nelehké době není něčím, co budu muset v budoucnu brát zpátky,“ dodal Pavel Baran.

Akademický sněm se schází od roku 1993 vždy dvakrát do roka, nyní jej tvoří 260 členů. Příští zasedání bude volební, bude se doplňovat část členů. Uskuteční se v dubnu 2022.

Více informací rovněž v tiskové zprávě: Sněm Akademie věd schválil rozpočet na rok 2022.

Odkaz na článek.