Plat poslance a senátora bez dalších funkcí činí 102 tisíc korun hrubého. Na dalších v součtu skoro 200 tisíc mohou vyjít paušální náhrady a náklady za asistenty, experty, kancelář či byt.
Každý zákonodárce dostává kromě svého platu paušálně více než 15 tisíc korun na reprezentaci a stravné. Další paušální náhrada na dopravu se liší podle vzdálenosti Prahy od obce, kde má poslanec trvalé bydliště. Čím delší je jeho cesta, tím více dostane. Často poslanci kandidovali jinde, než kde jsou hlášeni. Tento díl paušální náhrady se pohybuje od 38 do 57 tisíc korun. Využití těchto paušálů se nijak nekontroluje. Jsou součástí příjmu zákonodárců vypláceného parlamentem.
Zvednout a platit?
U dalších nákladů je to jinak. Postupuje se podle smluv a na základě dokladů. V minulosti se objevily případy, že pronajímatelem byli kamarádi či rodinní příslušníci. Běžné jsou pronájmy kanceláří ve stranických centrálách, takže politické strany si tak vylepšují rozpočet ze státní kasy.
Proplatit si poslanci a senátoři mohou také výdaje za ubytování v Praze, a to až do 20 500 korun, a výdaje za odborné a administrativní práce do výše 21 tisíc korun. Nájemné za byt jde pronajímateli, což opět může být i někdo ze známých či rodiny.
Řadový zákonodárce bez funkce z Moravskoslezského kraje, který má v Praze ubytování a provozuje kancelář v Ostravě, tak i se svým asistentem a všemi náhradami vychází státní rozpočet až na 309 400 korun. Příplatky za funkce předsedy klubu, výboru nebo komise dosahují až 40 tisíc korun. V době nemoci si zákonodárci nemusejí brát neschopenku, stačí se z jednání omluvit např. z rodinných důvodů. Po konci mandátu jim navíc náleží odchodné až pět platů.
Situaci ostře kritizuje předseda ANO Andrej Babiš. „Nestačím se divit, co všechno poslanci dostávají. Náhrady na reprezentaci, dopravu, pronájem kanceláře, pronájem ubytování, telefon. Je v tom binec. Lidé nevědí, kolik poslanci doopravdy berou. Ty náhrady jsou nenormální,“ komentoval to pro Právo.
Už v roce 2007 se vášnivě diskutovalo o tom, že by se všechny typy náhrad poslanců a senátorů zrušily a místo toho by se jim razantně zvedl základní plat, z něhož by si všechny požitky hradili sami. Bylo by to jasné, průhledné. Nemuselo by se nic vykazovat, přeposílat pronajímatelům, asistentům a podobně.
Myšlenku prosazoval senátor Jaroslav Kubera (ODS), s tím, že plat by v té době mohl být pro členy parlamentu okolo 270 tisíc korun. Plošně by jej dostávali všichni, bez ohledu na to, odkud do Prahy dojíždějí. „Můj návrh skutečný plat zákonodárců nijak nenavyšuje,“ tvrdil Kubera v roce 2007, kdy byl základní plat poslance 61 tisíc korun. Jenže veřejné mínění a média nápad smetly dřív, než se o něm začalo pořádně debatovat. Ani dnes si předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nemyslí, že by v zemi byla atmosféra pro takovou úpravu.
„Nevím, zda by se toto setkalo s pochopením. Pak by to bylo tak, že by se vlastně platy zvedly. Těžko by se vysvětlovalo, že v sumě není jen váš plat, ale i peníze na expertizu, na to, abyste si zaplatila hotel atd. Jsem pro, abychom si platy spíš upravili tak, aby to dýchalo s fungováním země a ostatními lidmi a odráželo to situaci lidí,“ řekl Právu. „Takovouto změnu bych nechal do doby klidnější,“ doplnil.
V současnosti strany ladí způsob, jak platy politiků upravit, aby korelovaly s ekonomickým stavem země. Vyzval je k tomu i prezident Petr Pavel, který má sám plat přes 340 tisíc a k tomu skoro stejně vysoké náhrady.
Piráti navrhli snížit základ pro výpočet platů ústavních činitelů od července. STAN by raději jednal o snížení valorizace a šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) o zmrazení.
Podle sociologa Libora Prudkého je situace netransparentní. „Že tady poslanci kážou vodu a pijí víno, je nesporné. Je to nekorektní,“ řekl Právu. O výši svých platů by si podle něj neměli rozhodovat zákonodárci sami. To kritizoval i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by tuto kompetenci rád převedl na Českou národní banku nebo Národní rozpočtovou radu.
Letošní rozpočet Sněmovny činí 1,5 miliardy a Senátu 661 milionů Kč.
Právo | Strana: 8