Jihlavské listy | Rubrika: Kultura | Strana: 9 | autor: Jiří Varhaník
Novoroční benefiční koncert uspořádá 1.ledna v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže trumpetista, organizátor a sbormistr Martin Javorský. Koncert má být zároveň startovním momentem nové nadační aktivity, která má za cíl podporovat talentované děti nejen ze sociálně slabého prostředí.
* O jakou podporu tedy půjde a komu bude chtít pomáhat?
Spoluautorem myšlenky je senátor Miloš Vystrčil (ODS). Už před časem, když jsem ještě zpíval ve skupině Voxtet, jsme spolu hovořili o tom, že by bylo dobré vymyslet nějakou vhodnou formu podpory nadaných dětí z regionu Vysočiny. Přitom by pro nás dominantním směrem měla být hudba, i když se nebráníme tomu, že by nadace mohla podpořit nějaký talent třeba z oblasti výtvarného nebo tanečního oboru.
* O co přesně tedy půjde?
Prvním ročníkem Novoročního koncertu by měla být nastartována nadační aktivita, jejíž formu zatím upřesňujeme. V zásadě ale půjde o nadační fond. K projektu vytvoříme hned po Novém roce internetové stránky a na nich budou moci lidé v první polovině roku 2012 navrhovat, které nadané dítě by bylo vhodné podpořit. Potřebné informace budou poskytovány také formou článků v JL, jež jsou jedním z mediálních partnerů tohoto projektu.
* Co bude muset takový návrh nebo přihláška dítěte obsahovat?
Když to bude např. tanečník, budeme chtít vidět video, jak tančí, a k tomu životopis. Bude třeba znát rodinné poměry dítěte, jeho možnosti, potřeby atd.
* Odkud se tedy budou brát peníze do fondu?
V prvním roce půjde do fondu výtěžek ze vstupného na Novoroční koncert. Jeho samotné uspořádání totiž uhradí prostředky od mecenášů, které zejména oslovil právě senátor Vystrčil. Velkou roli také hraje vstřícnost samotných aktérů koncertu – přestože lidé uvidí na čtyřicet účinkujících, náklady jsou zlomkové proti reálným cenám podobných produkcí právě díky jejich přístupu. Osobně z toho nemám žádný honorář a také cena nájmu kostela Povýšení sv. Kříže je v případě takovéto nekomerční benefiční akce velmi příznivá.
* Jakou formou tedy budete chtít děti konkrétně podporovat?
Už přihláška by měla obsahovat jakýsi koncept toho, jakou podporu by žadatel chtěl získat. To může být různé. Fond může třeba nadanému instrumentalistovi ze sociálně slabé rodiny pomoci zakoupit nástroj. Anebo může uhradit dítěti cyklus v umělecké škole, protože je třeba z dětského domova a nemá nikoho, kdo by mu lekce zaplatil. Kolik dětí a jak budeme moci podpořit, to bude opravdu vycházet až z finančních možností. Letos je to určitý rozjezd v podobě jednoho koncertu, v příštích letech budeme chtít možnosti získávání financí rozšiřovat. Půjde hodně o to rozjet tradici těchto koncertů, získávat na ně zajímavá jména a budovat divácké zázemí. Uvidíme také, zda bude možné se např. ucházet o některý z existujících grantů. Vše především musí být velmi transparentní.
* Návrhů a jmen potřebných dětí se ale mohou sejít desítky. Kdo z nich bude vybírat?
Nejspíše to bude námi určená komise, tedy skupina lidí, do které by byli přizváni profesionálové – např. ředitel nebo někdo z pedagogů ze Základní umělecké školy, lektor z tanečního klubu atd. Ale přiznám se, že v této chvíli nemáme konkrétní jména.
* A jaké vlastně jsou vaše osobní motivace k podobné benefici?
Je to vazba na skutečnost, že muzika je mým životem a sám jsem se v dětství potýkal s horšími finančními možnostmi mých rodičů. Už tehdy jsem musel přemýšlet spíše o tom, jak získat nástroj, než jak na něj správně hrát. Když v tomto směru ulehčíme cestu byť jen pár jedincům, budeme nadšeni. Třeba po nedávném koncertu v Telči se nám přihlásily další členky do Dam Dam Choir, takže zpětná vazba funguje a je to důkaz, že tahle práce není zbytečná. Mě žene vidina výsledku. Také jsem chtěl, aby si sbor vedle zdlouhavé a náročné hlasové výchovy zazpíval nějakou větší skladbu. Proto padla volba na Pavlicovu mši. A benefice je jen další rozměr naší práce – obě ty věci jdou ruku v ruce. Protože se pohybuji mezi nadanými muzikanty, postavili jsme koncert, který chceme předvést lidem, ale zároveň jej chceme využít k dobré věci, o níž jsme začali hovořit a přemýšlet už dřív.
* Jaké bude obsazení a program Novoročního koncertu?
Dali jsme dohromady komorní orchestr a sbor, který se skládá ze tří vokálních těles – ženského pěveckého tria z Telče Triodam, jihlavského mužského sextetu Many-Men a ženského pěveckého sboru z Třeště Dam Dam Choir. V úvodu se představí jednotlivé sbory, poté smyčcový soubor a nakonec se všichni spojí k provedení mše od Jiřího Pavlici Missa brevis. Zazní i několik koled. Podobný koncert jsme už odehráli 4. prosince v Telči v kostele Jména Ježíš, ze kterého máme velmi kladné ohlasy. V sólových partech se představí někdejší sopranistka plzeňské operety Lenka Marešová a profesor JAMU Brno, barytonista Tomáš Krejčí. Oba původem z Vysočiny. Na Nový rok tento koncert zahrajeme v 15 hodin v třešťském kostele sv. Kateřiny a od 19 hodin v Jihlavě v křížovém kostele. V Třešti a v Telči si města koncert „koupila“. Ten jihlavský je už skutečně naší aktivitou s cílem zahájit benefiční tradici. Samozřejmě jsme k tomu přizvali profíky – studenty z konzervatoří a akademií, anebo přímo hráče z prvních pultů ve Státní opeře v Brně a v brněnské filharmonii. Vesměs jsou to muzikanti, s nimiž jsem studoval. Také proto náklady nejsou tak velké a věc lze realizovat.
* Jak složité bylo nastudovat v takové sestavě soudobou Pavlicovu skladbu?
Missa brevis vlastně v překladu znamená „krátká mše“. Má stejnou skladbu jako klasické mše, ale je kratší. Je to taková lidovo-barokní hudba, dobře zpívatelná i pro neprofesionální muzikanty, orchestr v ní občas hraje tak trochu jako „cimbálovka“. Myslel jsem si, upřímně řečeno, že nacvičit tuhle mši bude jednodušší, ale nakonec jsme s ženským sborem ani neměli letní prázdniny. Zkoušeli jsme celý červenec a srpen každý týden a díky přípravě Pavlici jsme tak ani neměli možnost udělat další větší program samotného sboru. Zkoušel jsem v Třebíči se smyčci, v Brně s dechovou sekcí a teprve na generální zkoušce před koncertem v Telči jsme se sehráli dohromady. Generálka byla z důvodu nemocí docela složitá, měli jsme potíže s obsazením důležitého partu zvonů, ale všechno se nakonec povedlo.
* Sám jste také vynikající školený trumpetista. Hrajete?
Jen příležitostně, příliš se teď trumpetou nezabývám. Mrzí mě to, ale nejsou příležitosti – když člověk studuje konzervatoř nebo akademii ve velkém městě, kde je spousta tvůrců, muzikantů a těles, vědí o něm, vidí ho na soutěžích, volají… Stále ale přicházejí nové generace, stejně dobří, anebo i lepší hráči. Já jsem si nedávno koupil křídlovku a jako trumpetista se nyní věnuji, spíše než klasické muzice, jazzu, učím se improvizovat. Již delší dobu se věnuji dětem různého věku, které učím zpívat nebo hrát na trumpetu a kytaru. Hodně mě ale baví zpívání v Many-Men. Fungujeme přes dva roky a v poslední době jsme se potýkali s častými změnami hlasů. Před měsícem se k nám ale přidal Václav Jeřábek, člen Českého filharmonického sboru Brno – jsme nadšeni jeho basem a zvukem celého ansáblu, který tak nastartoval novou éru.
Javorský: Děti ze sociálně slabých rodin či dětských domovů se budou moci o podporu ucházet přes internet