Komunikace nejvyšších ústavních činitelů má být samozřejmostí, shodují se po prvním společném setkání předsedové Parlamentu, premiér a nově zvolený prezident
1. 2. 2023
Vystrčil: Na místo po senátní kancléřce se přihlásily desítky uchazečů
3. 2. 2023
Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bratislavě se svými parlamentními protějšky ze zemí Visegrádské skupiny o bezpečnostní situaci v regionu a evropském řešení energetické krize. Stěžejními tématy byla situace na Ukrajině, ochrana Schengenského prostoru a dokončení ratifikace vstupu Švédska a Finska do NATO. Zástupci vedení středoevropských parlamentů přijali společné prohlášení, ve kterém důrazně odsoudili agresivní válku Ruska proti Ukrajině. Českou republiku na jednání zastupovala také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„Jsem velmi rád, že jsme se jednomyslně dohodli na tom, že je potřeba, abychom Ukrajině politicky, humanitárně a vojensky pomáhali a abychom zdůrazňovali, že právo Ukrajiny na její svrchovanost, svébytnost, samostatnost, svobodu a demokracii nemůže být nikým upíráno,“ sdělil po jednání na Bratislavském hradě Miloš Vystrčil.
Tématem jednání bylo také další fungování Schengenského prostoru. „Musíme hledat cesty, jak zabránit nelegální imigraci, ale zároveň dosáhnout toho, abychom pomáhali těm, kteří pomoc potřebují,“ řekl Vystrčil. Doplnil, že mezi svými parlamentní protějšky cítí snahu hledat společná řešení a pomáhat hraničním zemím Schengenu, stejně jako podporu rozšiřování prostoru o další státy.
Bezpečnost regionu je podle Miloše Vystrčila založená na síle NATO. „Po diskuzi jsem cítil, že všechny parlamenty počítají s tím, že – pokud už tak neučinily – podpoří vstup Finska a Švédska do NATO, což je zpráva, která posiluje naše obranné schopnosti a posiluje naši společnou bezpečnost,“ uvedl.
„Co se týče energetiky, je důležité hledat společná řešení, která přijímáme na evropské úrovni. Samozřejmě ne vždy je to možné, protože každá země je jiná a ne všechny země byly stejně závislé na ruské ropě a plynu, proto je potřeba být solidární. Je velmi dobře, pokud vyjadřujeme vůli si navzájem pomoci,“ sdělil předseda Senátu.
Visegrádské čtyřce od července 2022 předsedá Slovensko, jehož na setkání reprezentoval předseda tamní Národní rady Boris Kollár. Sousední země zastupovali předseda Národního shromáždění Maďarska László Kövér, předseda polského Senátu Tomasz Grodzki a předsedkyně polského Sejmu Elżbieta Witek.
Poslední zasedání předsedů parlamentů zemí V4 se konalo v září 2021 v Budapešti. K podpoře Ukrajiny vyzval předseda českého Senátu Miloš Vystrčil své parlamentní protějšky už na předchozím jednání v červnu 2021 na hradě Topacz v Polsku.
Česká republika se předsednictví V4 ujme 1. července 2023.
senat.cz | 17:03 | Rubrika: Aktuality | Autor: Jana Hartmanová
