SUPERSTRATEGIE TERČEM KRITIKY POLITIKŮ, REGIONŮ, DOPRAVCŮ I STAVBAŘŮ

Dopravní noviny, strana 1, Titulní strana (spa/čtk)

ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Na první koncepční materiál rozvoje dopravní infrastruktury od Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury GEPARDI z roku 2005 se snáší vlna kritiky. V tzv. Superstrategii rozvoje infrastruktury do roku 2025, kterou do meziresortního připomínkového řízení v lednu uvolnilo ministerstvo dopravy, se úřad a Fond dopravy pokusily zohlednit nižší možnosti státu při financování výstavby nové infrastruktury (viz DN 4/11). Zatímco podle ministra dopravy Víta Bárty návrh představuje střízlivý odhad toho, co si bude moci stát dovolit, jeho kritici – naposledy minulý týden senátní podvýbor pro dopravu – dokument označují za nedopracovaný a nepřijatelný.
Bývalý hejtman Vysočiny a nynější senátor Miloš Vystrčil se pozastavil například nad tím, jak může ministerstvo v koncepci plánovat příjmy z evropských fondů po roce 2014, když toto programové období ještě nebylo vyhlášeno. Jiným senátorům se pro změnu nezamlouvalo, jak se koncepce staví k různým dopravním stavbám v regionech. Vedoucí odboru dopravní politiky ministerstva dopravy Vít Sedmidubský, který přišel senátorům materiál představit, argumentoval mimo jiné tím, že výčet akcí není konečný a ministerstvo ho ještě přehodnotí. „Ten zásobník projektů je samozřejmě mnohem větší,“ ujistil je.
Podle předsedy podvýboru Petra Pakosty je předložený materiál vhodným základem pro diskusi, ale potřebuje ještě přepracovat.
Sněmovna: chybí jasný cíl
Již dříve vytkli materiálu nedostatky poslanci ze sněmovního hospodářského výboru. Podle nich materiálu především chybí jasný cíl. V současné podobě nejde o koncepci, ale o nesourodou skládačku různých politik, řekl na jeho adresu například předseda výboru Milan Urban.
Materiál vznikl na ministerstvu dopravy, podle tiskové zprávy ministerstva „na základě konzultací s Asociací krajů, Státním fondem dopravní infrastruktury, dopravci a dopravními odborníky“. Doku(Dokončení na str. 6) (Dokončení ze str. 1) ment počítá například s rozvojem staveb na základě partnerství veřejného sektoru a soukromého kapitálu (takzvané PPP projekty). Tímto způsobem mají vzniknout dvě nové části pražského okruhu, úprava dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka a nové silniční úseky D3 Veselí nad Lužnicí – Třebonín a R35 Opatovice – Mohelnice.
Zatímco ministr Vít Bárta považuje projekty PPP za jediné možné východisko ve všech evropských zemích, předseda výboru Milan Urban s využitím soukromého kapitálu nesouhlasí. Pokud má stát stavět za půjčené peníze, bude podle něj levnější, když si je vypůjčí standardním způsobem, domnívá se poslanec za ČSSD.
Poslanci ministrovi Vítu Bártovi vyčetli také to, že se nesnaží pro dopravu získat víc peněz z ministerstva financí. „Levice i pravice se shodují na prioritě dostavět páteřní dálniční síť,“ uvedl poslanec Jaroslav Plachý. Podle něj je pro Českou republiku nebezpečné rezignovat na výstavbu nezbytné infrastruktury; pokud by Vít Bárta přišel s jakýmkoliv návrhem, jak potřebné peníze získat, poslanci by jej podpořili, dodal.
Obavy z možné ztráty konkurenceschopnosti vyslovili i zástupci Svazu dopravy a Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Svaz podnikatelů materiál označil přímo za nedopracovaný a navrhovaný stav nové výstavby za nepřijatelný. „Na základě analýzy jsme nuceni konstatovat, že dokument je defenzivní, nezajišťuje potřebný rozvoj dopravní infrastruktury, je tudíž pro nás neakceptovatelný a jsme nuceni jej odmítnout,“ napsal v otevřeném dopise adresovaném ministru dopravy prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. ČESMAD Bohemia: „nekorektní“ podpora železnici
Podle názoru silničních dopravců ze Sdružení ČESMAD Bohemia má tzv. superstrategie pozitivní i negativní stránky. „Je dobře, že reflektuje aktuální finanční možnosti státu a orientuje se na vytlačení nákladní dopravy z měst a obcí. Měla by také nastartovat diskusi o dalších zdrojích financování infrastruktury, avšak na to je v předložené podobě příliš defenzivní,“ uvedl generální tajemník sdružení Martin Špryňar. Trnem v oku silničních dopravců je však navržené snižování ceny za železniční dopravní cestu v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti železnice, které podle nich vychází z „nekorektních“ údajů. Dokument jen „opakuje stále chybné postuláty o převodu zboží ze silnice na železnici“, uvedl Martin Špryňar.
Výhrady má i Praha a regiony
Také hlavní město Praha podrobilo superstrategii kritice. Magistrátu vadí, že mezi projekty, které dokument odsunul až za rok 2025, se ocitla stavba železničního spojení Praha – Kladno včetně obsluhy ruzyňského letiště. „To považuji za významný zásah do budoucí infrastruktury Prahy i středních Čech,“ řekl na počátku února náměstek primátora Karel Březina. Kritizoval rovněž to, že ministerstvo chce chybějící části vnějšího pražského okruhu stavět s přispěním soukromého kapitálu. „Nejsou s tím žádné zkušenosti,“ řekl Karel Březina na adresu projektů PPP. Všechny připomínky město podle něj již zaslalo ministerstvu a požaduje jejich projednání.
Dokument kritizují rovněž také brněnští a jihomoravští zastupitelé. Jihomoravská TOP 09 se nechala ústy poslance Jana Husáka slyšet, že dokument se sice snaží stavby plánovat s ohledem na to, kolik na ně reálně bude peněz, nemluví však o částkách potřebných na přípravu staveb. Nelze tak podle něj mluvit o strategii. Podle poslance by měl dokument plánovat stavby na základě jejich potřebnosti. „Měl by respektovat dopravní koridory Evropské unie, akceptovat priority krajů,“ řekl a doporučil, aby ministerstvo strategii zásadně přepracovalo.
Předseda asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek chce kvůli dokumentu svolat společné jednání hejtmanů s ministrem dopravy Vítem Bártou.
Ministerstvo chce konstruktivní dialog
Mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský považuje za nezbytné, aby ostatní partneři přicházeli a navrhovali řešení místo toho, aby se od dokumentu distancovali a celý jej považovali za špatný.
Návrh tzv. superstrategie vytvořilo ministerstvo dopravy na základě konzultací s Asociací krajů, Státním fondem dopravní infrastruktury a dopravními odborníky jako přehled priorit ve výstavbě dopravní infrastruktury do roku 2025. Rychlé dokončení výstavby podle dokumentu čeká například úsek D3 u Tábora a rychlostní komunikace R6 mezi Karlovými Vary a Chebem. Ministerstvo dopravy plánuje i dotažení dálnice D1 z Bohumína ke státní hranici s Polskem.
Koncepce by měla přinést zlevnění a lepší kontrolu dopravních staveb a podporu železniční dopravy. Podstatnou součástí dokumentu je i plán na navýšení finančních prostředků na opravy a údržbu současných komunikací. Strategie, která je v současné době v pracovní verzi, má podle ministerstva zatím sloužit jako podklad pro diskusi. Ministerstvo počítá s tím, že finální plán superstrategie s konkrétními stavbami vládě předloží koncem května.