Telč, Pacov a Náměšť chtějí udržet finanční úřady, osloví vládu

Zpravodajství ČTK | 15:51 | Rubrika: Politika – Jihlavský kraj | autor: sos

Telč (Jihlavsko) 29. července (ČTK) – Starostové měst Telč, Pacov a Náměšť nad Oslavou na Vysočině se společně snaží zvrátit rozhodnutí o zrušení jejich finančních úřadů ke konci roku. Podle nich snižování dostupnosti veřejné správy přispívá k vylidňování venkova. V prohlášení, jež dnes poskytli novinářům, žádají o projednání a výměnu argumentů premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Finanční správa se chystá v zemi zrušit 23 územních pracovišť finančních úřadů, zdůvodňuje to úsporou peněz.

Ministerstvo financí uvedlo, že je ostrou reakcí obcí překvapeno. Navíc podle ministerstva rušení úřadů nepovede k výraznému snížení dostupnosti státní správy, protože tato pracoviště jsou využívána prakticky jen dva měsíce v roce v době daňových přiznání. „Optimalizace je logickým důsledkem trendu zvyšující se elektronizace finanční správy,“ uvedlo MF.

„Cílem finanční správy je pracovat ekonomicky, efektivně, modernizovat se a elektronizovat se,“ řekla dnes v Telči Linda Paterová z odboru komunikace Generálního finančního ředitelství. V Telči se podle ní ročně přijme jen 368 dokumentů. „Je to zlomek toho, co se přijme na ostatních pracovištích,“ uvedla. Občanů se podle ní rušení pracovišť nedotkne, protože při zvýšeném náporu při výběru daňových přiznání, zejména v lednu a březnu, bude mít finanční úřad v těchto městech svá kontaktní místa.

Plánované rušení úřadů se ale nelíbí ani starostům v jiných krajích. V úterý poslali otevřený dopis ministru financí Andreji Babišovi (ANO), v němž ho vyzvali k přehodnocení návrhu na rušení těchto úřadů. Stěžují si i na to, že s nimi rušení pracovišť nikdo konzultoval. „O tomto záměru jsme se dověděli až z tiskové zprávy ministerstva financí,“ stojí v dopise. Pod touto iniciativou Orlové v Moravskoslezském kraji je uvedeno 11 jmen starostů, včetně všech tří zástupců Vysočiny.

MF upozornilo, že zrušením úřadů ušetří 90 milionů korun jednorázově a v každém roce na provozních výdajích deset milionů. „Nezanedbatelné jsou mzdové náklady zhruba 105 milionů korun ročně za zaměstnance těchto pracovišť, jež nejsou nyní efektivně vynakládány,“ uvedlo MF.

Starostové z Vysočiny novinářům řekli, že státní správa možná rušením úřadů ušetří, ale doplatí na ni lidé v regionech, kteří budou muset jezdit do větších měst. V dnešním společném prohlášení nazvaném Máme toho dost se zabývají celkovým snižováním dostupnosti veřejné správy ve svých sídlech.

„Těch kroků, které tu veřejnou správu vzdalují od nás, se za poslední dobu stalo víc,“ uvedl telčský starosta Roman Fabeš. Telč letos zřejmě přijde i o katastrální úřad s 12 pracovníky. Podle pacovského starosty Lukáše Vlčka snižování dostupnosti těchto služeb přispívá k vylidňování venkova. „My potom zpětně vymýšlíme programy, jak ten venkov nějakým způsobem dotovat a rozvíjet,“ konstatoval.

Podle ředitele finančního úřadu pro Kraj Vysočina Václava Nováka se už malé finanční úřady přežily. Úředníci se na malých pracovištích nemohou specializovat a špatně se jim provádějí kontroly u podnikatelů, s nimiž se na malém městě znají, řekl. Starostové tento argument odmítli s tím, že oni také musejí kontrolovat své sousedy.

Na finančním úřadu v Telči pracuje osm lidí, v Náměšti šest a v Pacově sedm. Podle Nováka nebudou propuštěni a přejdou jinam. Uvolněním kanceláří na Vysočině stát asi ušetří jen v Náměšti, kde je má pronajaté od města. Prostory v Pacově patří státu a v Telči se má finanční úřad do budovy ve vlastnictví státu nyní stěhovat.

 Všichni tři starostové byli zvoleni za sdružení nezávislých kandidátů. V Telči je dnes podpořil také hejtman kraje Jiří Běhounek (za ČSSD) a senátor z ODS Miloš Vystrčil. Upozornil na to, že ještě ani nebyla přijata vyhláška, kterou by finanční úřady měly být zrušeny.

Finanční správa momentálně po celé ČR provozuje 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho jich je 98 takzvaných řídících a dalších 103 je těmito pracovišti řízeno. Právě 23 z těchto řízených pracovišť chce Finanční správa od příštího roku zrušit.

Většinou jsou tato pracoviště v podnikatelsky méně aktivních regionech. Z analýzy Finanční správy vyplulo, že zhruba polovina nejmenších pracovišť navrhovaných ke zrušení inkasuje do deseti procent daní v okrese, druhá polovina až na výjimky vybírá maximálně pětinu daní v příslušném okrese.