Jihlavské listy, strana 1, Titulní strana (David Kratochvíl)
Evidují lidi bez práce. Nyní pracovníkům úřadů práce v Třešti a Polné hrozí, že jej zanedlouho navštíví sami. Oběma pobočkám hrozí zrušení.
Jihlavsko V Česku je celkem 77 úřadů práce. Od dubna má začít platit zákon, jenž několik desítek z nich zruší. Na Jihlavsku se to týká třešťské a polenské pobočky úřadu. Ušetřit se tím má podle odhadů kolem 175 milionů korun.
Úřad práce v Třešti zaměstnává čtyři pracovníky, v Polné o jednoho méně. JL se podařilo kontaktovat jednoho z nich, který se o tématu pod zárukou anonymity rozhovořil.
„O práci zatím podle všeho mít strach nemusíme. Pokud novela skutečně projde, zatím nikdo neavizoval, že nás propustí. Člověk ale samozřejmě nikdy neví. Spíš by to mělo být o tom, že bychom se z kanceláře měli přesunout do terénu a hledat ty, kteří si při podpoře v nezaměstnanosti ještě přivydělávají takzvaně načerno,“ nastiňuje pracovník úřadu.
Třešť i Polná mají smůlu v tom, že nejsou obcemi III. stupně, do toho patří Jihlava nebo Telč. Po ztrátě finančního úřadu, možnosti přijímat žádosti o vydání cestovních pasů, nebo omezování pravomocí na úseku stavebního zákona přichází pro třešťskou radnici další rána.
„Vládní politické strany tímto krokem deklarují přibližování státní správy občanům, ale jde o přesný opak,“ nesouhlasí s avizovaným řešením vlády Vladislav Hynk, starosta Třeště. „Psal jsem dopis poslancům, absolvoval řadu jednání. Usiluji o to, aby i v případě, že k reorganizaci úřadů práce dojde, si lidé v Třešti vyřídili vše v této oblasti, tak, jako tomu je dosud.“
Starosta Polné Jindřich Skočdopole podniká kroky v kooperaci se svým třešťským kolegou. V kritice chystaného zákona jde ale ještě dál.
„Všichni klienti a uchazeči o práci budou muset jezdit do Jihlavy. Je to nepochopitelné právě v současné době, kdy se téměř dvojnásobně zvýšila nezaměstnanost na Polensku. Uvažuje vůbec někdo o tom, že ti ekonomicky nejslabší budou zatíženi dalšími výdaji, například náklady na dopravu?“ ptá se Skočdopole.
Na straně rozhořčených starostů stojí i prezident Václav Klaus. Ten zákon o chystané reorganizaci úřadů podepsat odmítl a vetoval ho.
(Pokračování na str. 3)
(Dokončení ze str. 1)
Podle ministerstva práce je zřízení centrálního úřadu práce výhodné. „Nová legislativní úprava přináší značné personální úspory na straně úřednického aparátu a zároveň nabízí možnost posílení kontrolní činnosti úřadů práce,“ uvedla už dříve v médiích mluvčí úřadu Viktorie Plívová.
Proti chystané novele vystoupil i koaliční senátor Miloš Vystrčil (ODS). „Celé mi to někdy připadá jako v Kocourkově. Osobně záměru reorganizace úřadů práce nerozumím,“ říká k tomu bývalý hejtman Vysočiny.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) na začátku března v České televizi na toto téma prohlásil, že si je jist podporou koaličních klubů při hlasování o vetu prezidenta a že se zákon nakonec podaří prosadit. Jednat o něm ve sněmovně mají na chystané březnové schůzi.
***
Jak se mohou úřady práce změnit?
V současnosti existuje téměř 80 samostatných úřadů práce s 250 pracovišti zaměřenými na zaměstnanost a se zhruba 400 pobočkami státní sociální podpory. Podle návrhu zákona vznikne pražské ředitelství úřadu práce, 14 krajských poboček a kontaktní pracoviště ve 226 pověřených obcích.