Ústavní soud: nižší valorizace penzí platí

Ondřej Topinka, moderátor
——————–
A přidáme další politickou reakci, tentokrát předsedy horní komory Parlamentu Miloše Vystrčila.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Pokud by se stalo to, že by Ústavní soud ten zákon zrušil nebo udělal něco, co by znamenalo další státní výdaje, tak by to byl velký problém pro Českou republiku, kterou bychom ale museli unést. To, co si myslím, že je úplně nejdůležitější je, nejásat a uvědomit si, že pokud chceme dělat nějaké důležité kroky, tak bychom to měli dělat předvídatelně, měli bychom to mít všechno dobře připraveno a neměli bychom dělat ty věci tak, aby to vyvolávalo pochybnosti, které nakonec skončí u Ústavního soudu. To není správná cesta. To znamená, jsem rád, že Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost neakceptoval. Na druhé straně si myslím, že by to mělo být velké poučení. A do příště bychom, ať je to kdokoliv, měly zákony, které nějakým způsobem ovlivňují životy lidí třeba tak, že jim snižují nebo zvyšují valorizaci, dávali dopředu, včas a bylo to pro ty lidi předvídatelné, to je důležitá zpráva. Prostě poučit se a dělat ty věci důkladněji, lépe je připravit a pokud možno ne v nějakém časovém presu.

Ondřej Topinka, moderátor
——————–
Připomínám hlavní zprávu dnešního dne. Ústavní soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa.

Josef Baxa, předseda Ústavního soudu
——————–
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyně soudců Lucie Dolanské Báňové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, jako soudce zpravodaje, Davida Uhlíře, Jana Wintra, Daniely Zemanové a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny poslanců, za níž jedná poslankyně Alena Schillerová, která je zastoupena Davidem Rašovským, advokátem. Na zrušení § 67 ca zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění zákona č. 71/2023 Sb., dále § 8 a zákona č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 71/2023 Sb. a § 2 a zákona č. 357/2005 Sb. o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce, některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939–1945 a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 71/2023 Sb. za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení takto: Návrh se zamítá.

Vojtěch Šimíček, soudce Ústavního soudu, zpravodaj
——————–
Za problematické považuje Ústavní soud především tvrzení navrhovatelky, která vznik právního nároku dovozuje již ze samotné právní skutečnosti, jež nastává okamžikem splnění podmínek stanovených zákonem. Konstrukce zákonné úpravy podle Ústavního soudu je přitom jiná. Samotná okolnost zjištění růstu cen nad 5 % ještě sama o sobě nezakládá právní nárok na odpovídající mimořádnou valorizaci důchodů, nýbrž teprve iniciuje valorizační proces, který je završen vydáním nařízení vlády. Jeho výsledkem je poté následná výplata důchodu ve valorizované výši posunuta v čase od momentu zjištění, že budou pro provedení mimořádné valorizace dány důvody. Jinak řečeno. Právní nárok, který v sobě zahrnuje i právo na soudní ochranu, vzniká až tímto následujícím pátým kalendářním měsícem, kdy bude tento mimořádně valorizovaný důchod splatný, a to na základě určení konkrétní minimálně částky, o kterou budou jednotlivé důchody zvýšené, stanovené prováděcím předpisem. Zprávy uvedeného samozřejmě nevyplývá, že by samotné určení měsíce, od kterého se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodu bylo bez právního významu. Tento význam spočívá především v tom, že za prvé: z takto zjištěného růstu cen se odvozuje konkrétní zvýšení procentní výměry důchodu a za druhé: začíná běžet lhůta pro vydání prováděcího právního předpisu podle zákona 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl alespoň 5 %, a za třetí: konečně stanoví, od kterého kalendářního měsíce bude důchod v důsledku provedené mimořádné valorizace zvýšen. Z uvedeného nicméně současně plyne, že určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodu, ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu, ten totiž vzniká teprve splatností konkrétní dávky. Jestliže zákonodárce ještě před vznikem tohoto právního nároku, nyní napadeným zákonem, snížil výši této jinak obecně předpokládané mimořádné valorizace, nejednal nepřípustně, retroaktivně v tom smyslu, že se nedopustil pravé retroaktivity, kterou, jak jsem řekl před chvilkou, je obecně nepřípustná.

ČT 24 | 15:24 | Pořad: Odpolední vysílání