Český Senát slaví 25. narozeniny, svou roli ochránce demokracie si připomněl v deklaraci
senat.cz | 16:01 | Autor: Lada Faldynová
Tento týden si český Senát připomíná 25. výročí od své historicky první ustavující schůze, která se konala ve čtvrtek 18. prosince 1996. U této slavnostní příležitosti vznikla deklarace, k níž senátorky a senátoři dnes v Jednacím sále připojili své podpisy. Vývoj ve světě podle nich v posledních letech ukazuje, že svoboda, demokracie, dokonce ani život sám nejsou samozřejmostí. Proto si v deklaraci znovu připomněli, že být senátorkou či senátorem českého Parlamentu znamená závazek tyto hodnoty aktivně vždy prosazovat a chránit.
„Po svém více než desetiletém působení v Senátu vím, že Senát není dokonalý. Zároveň si také dovolím říci, že je institucí, které je při jednání a rozhodování vlastní slušnost, noblesa, uvážlivost, samostatnost a nezávislost. Senát neopravuje a nekritizuje účelově, ale proto, aby došlo k nápravě chyb a omylů. Senát se nesnaží za každou cenu hromadit politický kapitál, ale pracovat pro občany a být kvalitním odrazem a správným nositelem a vykonavatelem veřejné vůle. Senát také je, a věřím, že nadále bude vládnout silným a nezávislým hlasem, a to zejména v okamžicích, kdy ostatní šeptají nebo se dokonce bojí promluvit,“ říká předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Za dobu své existence projednal Senát téměř 2 500 návrhů zákonů, z toho přes 600 z nich navrhl opravit a ve více než 300 případech byl návrh opravy Poslaneckou sněmovnou přijat. Senát tak v průměru opravil každý osmý zákon, vyzdvihl Miloš Vystrčil ve své úvodní řeči na řádné 18. schůzi Senátu. U příležitosti pomyslných 25. narozenin Senátu byla schůze v Jednacím sále zahájena českou státní hymnou a na řečnickém pultíku byla vystavena česká vlajka, která na střeše Valdštejnského paláce zavlála poprvé v roce 1996.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička doplňuje: „Pokud někdo před pětadvaceti lety pochyboval o smyslu Senátu, mohl se za tu dobu mnohokrát přesvědčit o jeho významu. Senát je opravdovým strážcem ústavnosti, svobody a demokracie, protože v něm jde vždy víc o podstatu problému než o stranickou příslušnost.“ Na závěr dodává přání do budoucna: „Přejme proto Senátu zásadovost, nadhled a slušnost i do dalších let!“
„Na počátku fungování Senátu v roce 1996 jsme si přáli, aby se stal ochráncem ústavnosti, právního státu a občanských svobod. Myslím, že v soukolí demokratických institucí naší země jsme na dobré cestě tuto roli naplňovat,“ reflektuje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer uvádí: „25 let je doba, kdy se povaha instituce projeví. Senát v průběhu oněch 25 let především potvrdil svou úlohu ve vyvažování politického vývoje v zemi a významně přispívá k naší stabilitě z delší časové perspektivy. Je zjevné, že se horní komora Parlamentu posunula od původní myšlenky, například i Václava Havla, že Senát bude komorou osobností celonárodního významu. Stává se více reprezentantem zájmů regionů a senátoři jsou významní regionální politici se znalostí municipální politiky a se znalostí regionálních, místních problémů a potřeb.“
Místopředseda Senátu Jan Horník uzavírá: „Za čtvrt století český Senát prokázal oprávněnost jeho vzniku a potřebu dvoukomorového rozhodování v legislativním procesu přijímání zákonů. Návrhy novel a pozměňovací návrhy zákonů schvalované Senátem v nejednom případě zabránily jejich dvojímu nebo nejednoznačnému výkladu, v čemž spatřuji největší přínos horní komory našeho Parlamentu pro občany České republiky.“
