Senátní volby
ČRo Region, Vysočina | 11:35 | Pořad: Narovinu
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme za sebou druhé kolo senátních voleb. Letošní hlasování provázela rekordně nízká účast. K volbám přišlo jen kolem 15 % voličů. Co dělá staronový senátor pro Jihlavsko Miloš Vystrčil z ODS pro to, aby lidé o jeho práci v horní komoře parlamentu věděli? Senátní volby jsou dnešním tématem pořadu Narovinu. Pěkný poslech přeje Hana Mikulincová. V pořadu Narovinu se věnujeme druhému kolu senátních voleb. Jihlavsko bude mít v Senátu na starosti i příštích šest let bývalý hejtman Kraje Vysočina a místopředseda ODS Miloš Vystrčil. Necelých 15 % voličů mu poslalo o více než tisícovku hlasů víc, než jeho soupeři Michalovi Stehlíkovi za KDU-ČSL. Na Vysočině volili také lidé v části Havlíčkobrodska pro obvod Kutná Hora. K urnám tam přišlo necelých 14 % voličů a do Senátu poslali sociálního demokrata Jaromíra Strnada. My jsme si do pořadu Narovinu pozvali vítěze na Jihlavsku - Miloše Vystrčila z ODS. Dobrý den.
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vystrčile, vy jste obhájil svůj post senátora, zůstáváte v horní komoře parlamentu. Mimochodem, jakou účast v Senátu vůbec třeba máte?
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
Tak já podle těch statistik, které si vedu nebo je možné nalézt na senátním webu, tak ta moje účast je zhruba 95% nebo 96%. Z hlavy to úplně přesně nevím, ale uvítal bych, kdyby to třeba bylo někde přehledně uvedeno. Já neznám žádný veřejnoprávní web, kde by bylo možné tyto údaje nalézt.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy konkrétně říkáte, když se podíváme na tu volební účast, že je, že je tedy nízká, proč podle vás chodí k senátním volbám tak málo lidí a dá se to vůbec třeba změnit podle vás?
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
To, že chodí tak málo lidí, je samozřejmě špatně, protože ti ostatní, co nepřijdou, tak nechávají ty druhé osoby rozhodovat, protože Senát potom také schvaluje zákony a tím vlastně určuje, co se v té zemi bude dít, respektive, jaké budou mantinely pro různé typy činností. Co s tím dělat? Těžko říci. Já si myslím, že příčinou toho, že Senát není příliš z hlediska voleb do Senátu voliči oblíben, může být způsobeno malou informovaností o tom, k čemu Senát vlastně slouží, jakou má roli a jaké jsou výsledky jeho práce. Když jsme se o tom podrobněji bavili, tak možná to, že ta činnost toho Senátu není tolik přehledná, může být způsobeno i tím, že to, kdy a jak bude jednat, určuje vlastně Poslanecká sněmovna a ty hlavní souboje politické se potom dějí v Poslanecké sněmovně a to i v případě, že Senát ten zákon zamítne, protože Poslanecká sněmovna může následně senátory přehlasovat a co se týká činnosti senátorů, tak ta možná z větší části než u poslanců také spočívá v činnosti v tom jejich senátním obvodu a tam třeba zase možná není ta činnost v tom senátním obvodu těch senátorů nějak příliš mapována. Ti senátoři třeba dávají nějaké informace na těch regionálních médiích, ale že by se někdo zabýval činností senátora v obvodu z těch celostátních médií, to nebývá pravidlem. Ale tady já úplně nevím, co s tím, protože zase, aby celostátní médium se zabývalo tím, co řeší senátor na Jihlavsku, je trošku problém, že jo. Koho by to dalšího zajímalo? Takže možná to celé zaměření toho Senátu a ten způsob nastavení, nastavení jeho práce může způsobit, že ten Senát ti lidé tolik neberou a třeba si někteří myslí i, že je zbytečný a já vždycky říkám, ten Senát má takovou tu roli ještě, která by přišla na pořad v krizových situacích například, kdyby byla rozpuštěna sněmovna a podobně a to se zatím nestalo a pokud by Senát nebyl, tak to je stejné, jako kdybychom třeba neměli hasiče, protože 20 nebo 30 let nehořelo.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
No a když se tedy zeptám, co třeba konkrétně vy děláte proto, aby lidé v tom regionu měli třeba povědomí o vaši práci v Senátu?
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
Já pravidelně informuji o své činnosti v Senátu jednak ve výročních zprávách. Chybí mi teď zpráva za rok 2015, protože jsem nevěděl, jestli jako senátor skončím, nebo ne, tak jsem si říkal, že tu poslední výroční zprávu udělám už buď jako až do konce, až do, řekněme, října roku 2016, anebo, nebo budu pokračovat standardně, jak to dělám dál. Takže se ukazuje, že budu moci pokračovat standardně, jak to dělám dál a jinak ty předchozí výroční zprávy jsou tam k dispozici a tam jsou všechny ty, bych řekl, základní údaje o mé aktivitě během toho mého fungování v Senátu a možná byste se divila, a dokonce mi na to někteří občané, nikoli média, reagují a třeba na některé věci se i doptávají. Měl jsem dokonce i některá poděkování za to, jak je tam ta moje činnost přehledně dokumentována a jinak já každý měsíc pravidelně píšu články do místních a regionálních médií, kde vlastně já buď píši o své činnosti v Senátu nebo píši o své činnosti v to regionu, nějakých 65 článků jsem během té doby, co jsem senátorem, napsal.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je třeba teď nějaká otázka, na kterou byste odpověděl teď v tuto chvíli jinak, než před volbami?
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
Pokud byste položila otázku, s kým si myslím, že budu ve druhém kole, tak bych na to odpověděl asi jinak, než se stalo.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka, která se nabízí, co máte teď v Senátu před sebou? Na co se chcete konkrétně soustředit?
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
Tak mám rozpracovaný společně s panem senátorem Jaroslavem Zemanem změnu zákona o hmotné nouzi, kde společně prosazujeme, a už se nám to úspěšně podařilo konečně v Poslanecké sněmovně, aby ti lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ale přitom mají zájem pracovat nebo vykonávají veřejnou službu, tak byli finančně zvýhodněni z hlediska dávek hmotné nouze, oproti těm, co dlouhodobě nepracují, jsou dlouhodobě nezaměstnaní a zároveň nemají žádný zájem jakoukoli práci si najít. Takže to je jedna věc, kterou bych chtěl dokončit a pak druhá je mé dlouhodobé přesvědčení o tom, že by měly být navýšeny vlastní příjmy obcí a úplně zrušeny některé dotace, protože obce moc dobře vědí, kam mají investovat a co je potřeba nakoupit, nebo spravit, aby ty jejich samosprávy fungovaly, ty jejich obce fungovaly a není potřeba k tomu vypěstovat dotace, aby ony potom dávaly několikastránkové žádosti a pak se následně kontrolovalo, jestli ty dveře jsou skutečně hnědé, nebo jestli náhodou je nenatřely namodro. Ty obce prostě vědí, co mají dělat, jenom potřebují mít ty prostředky tak, aby s nimi mohly volně disponovat na základě samozřejmě rozhodnutí zastupitelstva nebo rady a mým cílem je posílit tedy příjmy obcí, dát návrh zákona, který posílí tyto příjmy obcí a zároveň může potom dojít ke zrušení některých dotací. Já si myslím, že většin starostů to jedině uvítá.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního pořadu Narovinu byl vítěz senátních voleb na Jihlavsku, pan Miloš Vystrčil z ODS. Já vám děkuji za rozhovor a na shledanou.
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
Já také děkuji a děkuji za pozvání.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
O volební účasti se budeme za chvíli bavit s politologem. V pořadu Narovinu dnes rozebíráme druhé kolo senátních voleb. K urnám ale přišlo jen kolem 15 % voličů. Proč chodí právě při tomto hlasování do horní komory parlamentu tradičně málo lidí, se kolegyně Andrea Kratochvílová právě teď bude ptát politologa Petra Šmergla.
Andrea KRATOCHVÍLOVÁ, redaktorka
--------------------
V povolebním vysílání teď vítám politologa Petra Šmergla. Dobrý den.
Petr ŠMERGL, politolog
--------------------
Dobrý den.
Andrea KRATOCHVÍLOVÁ, redaktorka
--------------------
Volební účast bývá při volbách do Senátu standardně rekordně nízká. Proč tomu tak je? Je práce senátorů neprůhledná, voliče nezajímá, nebo jaký je ten důvod?
Petr ŠMERGL, politolog
--------------------
Tady tahle ta nízká volební účast nesouvisí s nějakou úspěšností tady tohoto tělesa, ale odpovídá to také míře politické gramotnosti obyvatelstva, protože tahle ta znalost vůbec fungování politiky u nás je poměrně nízká a ono to začíná už třeba při výuce na základních školách, kde v současné době si myslím, pořád se ještě neklade dostatečný důraz na výchovu k občanství a potom vlastně i tohle to všechno se táhne v tom volebním období nebo vůbec tady v těchhle těch příznacích, kdy se má projevit nějaká míra občanské iniciativy a proto i ten Senát, který není moc viditelný v médiích, tak jakoby ty voliče netáhne, protože se jim zdá, že v podstatě není důležité nějakým způsobem participovat na té volbě. Když se podíváme na média, tak opravdu největší míra informací je, co se týká teda politiky, tak opravdu z Poslanecké sněmovny, kde standardně bývá volební účast víc než 50%. Stejně tak tomu bylo třeba při volbě prezidenta, kde ta účast volební byla kolem 60, i přes 60 %, což je, což je slušná volební účast, ale je to zase tím, že tyhle ty pozice jsou nejvíc viditelné právě i v médiích a na sociálních sítích. Kamkoli se podíváme, nejvíc se o tom mluví, když se mluví, tak většinou o poslancích, málokdy se mluví třeba o senátorech. Když se mluví, tak o tom, co řekl prezident, nebo co neřekl a tohle vlastně všechno potom se odráží i v tom, že ta voličská účast třeba při volbách do Poslanecké sněmovny nebo při volbách prezidenta je poměrně vysoká. Ale u Senátu, který je jaksi, jak jsem řekl, jakoby v pozadí, ale přitom vykonává velice důležitou funkci jednak jakousi teda tu takzvanou "pojistku demokracie", protože je nerozpustitelný a současně vlastně opravuje velké množství zákonů, které zase vrací Poslanecké sněmovně a mnohé zákony, které Senát opraví, vrátí je Poslanecké sněmovně k prohlasování tak vlastně projdou třeba v té podobě, jak je navrhne Senát a to vlastně odstraňuje různé chyby, chyby do budoucna. Ale společnost tohle to vlastně, jakoby nevnímá, nebo nemá ty znalosti o tom, jak vůbec ten politický systém funguje, a proto taky třeba se to odráží i v té nízké volební účasti do Senátu.
Andrea KRATOCHVÍLOVÁ, redaktorka
--------------------
Spousta těch senátorů, potenciálních senátorů měla před volbami takové ty sliby, jakože budou pracovat pro kraj, pro ten svůj region. Je to vůbec vlastně tedy možné, když jsou senátoři a sedí v té Praze a v té horní komoře Parlamentu, tak aby vůbec byli vidět v těch krajích, v těch svých regionech?
Petr ŠMERGL, politolog
--------------------
Řekněme, že možné to je, ale tady zase je problém v tom, jak jsou nastaveny ty senátní volební obvody, protože ony vlastně byly vytvořeny tak, aby měly plus minus stejný počet voličů, což je při většinové volbě, která do Senátu existuje, je to důležitý moment, ale v podstatě potom jaksi ti senátoři nejsou úplně, řekněme, jakoby spjatí s těmi obyvateli tím, že oni vlastně je nedokážou jakoby přímo identifikovat kolikrát. Já si právě myslím, že tady v té souvislosti by asi nebylo od věci začít přemýšlet o tom, jestli nezměnit opravdu Senát na jakousi komoru regionů, tak jak to funguje v řadě zemí, řekněme, na západ od nás, nebo třeba i na jih, protože stejný model funguje v Rakousku, v Německu, dejme tomu třeba ve Švýcarsku i ve Francii, kde v podstatě horní komora nebo jedna z těch komor parlamentu funguje jako jakási komora regionů, kam delegují mnohdy ty své zástupce z regionů ne přímo voliči, ale je to takzvané, takzvaná nepřímá volba, kdy ty zástupce do té jedné komory, do té komory regionů vysílají vlastně volení zástupci těch regionů. To znamená, že vlastně tam se propojuje regionální úroveň s tou celostátní, což má velmi, řekl bych, blahý dopad na to vůbec celostátní rozhodování, protože je tam jakási korekce mnohých rozhodnutí třeba v Poslanecké sněmovně, kdy opravdu třeba poslanci jsou jaksi, dejme tomu, malinko odtržení od toho běžného života, ale v té komoře regionů, která je tvořena zástupci teda z těch regionů, tak tam dochází už k jakési teda, jak jsem říkal korekci některých rozhodnutí, kdy oni přímo z těch regionů vědí, že tohle to bude fungovat v reálu, tohle to je prostě nějakým způsobem špatně nastaveno a je tam potřeba teda něco pozměnit tak, aby to ne, ne ..., aby potom vlastně v té praxi nedocházelo k nějakým odchylkám od toho, jak vůbec může ta realita fungovat podle těch zákonů.
Andrea KRATOCHVÍLOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak je moc reálné, že se tohle to uskuteční tady v České republice?
Petr ŠMERGL, politolog
--------------------
No, já se obávám, že zatím jako ta diskuse vůbec neproběhla, ale přitom si myslím, že na tohle to téma by se opravdu mělo začít uvažovat, protože, jak jsem říkal, je to jednak posílení té regionální politiky, ale jednak je to i jaksi posílení té pozice toho, té jedné komory parlamentu, v tomhle tom případě Senátu, protože jakmile tam bude ta provázanost, tak ti voliči už budou vlastně vědět, že je důležité jít alespoň k těm jedněm volbám, třeba k těm volbám do krajských zastupitelstev, protože vlastně tím svým rozhodnutím ovlivňují už nejenom teda to, co se bude dít v krajích, ale přímo úměrně i, co se bude dít na té celostátní úrovni v té, v té jedné komoře parlamentu.
Andrea KRATOCHVÍLOVÁ, redaktorka
--------------------
Tolik politolog Petr Šmergl. Já děkuji za váš čas a na shledanou.
Petr ŠMERGL, politolog
--------------------
Já děkuji za pozvání. Pěknou neděli.
Hana MIKULINCOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl dnešní pořad Narovinu. Pěkný den při dalším poslechu Regionu přeje Hana Mikulincová.
