Stanovisko vlády na usnesení Senátu č. 496
Praha, 2. schůze Senátu
Informace vlády, jakým způsobem zohlednila usnesení Senátu č. 496 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatřením k prevenci druhé vlny přijaté na 26. schůzi Senátu dne 20. srpna 2020 (Tisk č. 316)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 11:19:10 - 11:24:23:
Děkuji za slovo, vážený pane 1. místopředsedo Senátu, vážený pane místopředsedo vlády, já jenom navážu na to, co tady už zaznělo, chtěl bych opravdu poprosit, jestli by nebylo možné, aby příslušní členové vlády, respektive celá vláda na nabídky, někdy bych řekl velmi vážné připomínky, reagovali, protože, bohužel, já několik příkladů řeknu, z důvodů, kterým vůbec nerozumím, se tak neděje.
Teď k těm připomínkám, které jenom zesílí to, co tady už zaznělo. Já jsem několikrát, pan senátor Kantor ještě vícekrát, já dokonce jednou potom v zoufalství i na plénu Senátu, nabídl, že je možné se seznámit se zkušenostmi, které má s koronavirovou krizí například Tchaj-wan, protože jsme tam zjistili spoustu věcí, které by byly aplikovatelné v České republice při překonávání koronavirové krize a samozřejmě některé nikoliv. Výsledkem je, že se zatím nikdo neozval. Dokonce je to tak daleko, že odpověď pana prvního místopředsedy vlády, který je zároveň předsedou Ústředního krizového štábu, na můj dotaz, zda by třeba ministerstvo zdravotnictví nebylo rádo, kdyby zjistilo některé zkušenosti z Tchaj-wanu, byla taková, že to musí na ministerstvu zjistit. Když jsem se dvakrát ptal, jestli už to zjistil, tak mi odpověděl: ?To víte, na ministerstvu zdravotnictví všechno trvá. Musíte být trpělivý.?
My jsme trpěliví, ale koronavir, ten tomu nerozumí, ten není trpělivý, ten prostě postupuje. My buď budeme chtít znát nějaké další informace, které pak využijeme nebo nevyužijeme, nebo je nebudeme chtít znát. Teď k těm věcem, které považuji za velmi závažné, až děsivé, o kterých tady mluvil pan senátor Fischer. Já to doplním ještě o jednu věc, přesně bych mohl citovat i názvy těch firem, ale neudělám to, protože jsem to slíbil. Situace je ještě horší. Je horší v tom, že pokud vy se setkáte s firmou, která také chtěla dodávat roušky nebo respirátory nebo něco jiného, při té nabídce neuspěla a oni vám to vykládají, protože se v tom regionu pohybujeme, tak v okamžiku, kdy vy dáte nabídku, že to budete řešit, tady já musím pana ministra pochválit, protože kdykoliv jsem se na něj obrátil, reagoval velmi rychle, ta prosba těch firem, řekl bych v 80 %, je: ?Proboha, prosím, hlavně to neřešte. Hlavně to na nás neříkejte, že jsme byli nespokojení.? Rozumíte, co tady jste vytvořili za atmosféru? Že ty firmy se dnes už bojí toho, že vy se dozvíte, nemyslím vy osobně, že si stěžovaly a že jsou nespokojeny s tím, jak někdo z vlády rozhodl. Oni se toho bojí. Kam jsme se to dostali? Oni si bojí stěžovat. Možná proto, že třeba by na ně někdo zaklekl. Takže to je neuvěřitelné. Já nevím, myslím si, že bychom společně s tím měli zkusit něco dělat. My se fakt snažíme spolupracovat, ale když z té druhé strany ta ruka není podaná nebo není přijatá v těchto případech, které jsem jmenoval, tak se s tím dá těžko něco dělat. Takže to jenom k tomu.
Jinak jsem chtěl poprosit ještě o dvě věci. Chtěl jsem poprosit o to, jestli by nebylo možné, abyste nechal někoho, aby si tady znovu poslechl, co tady zaznělo od některých senátorek a senátorů, zkusil si poctivě na ty otázky, připomínky nebo nabídky odpovědět, případně i reagovat. Myslím si, že by to bylo velmi dobře a že by to mohlo pomoci, protože bychom se zase dostali o kousek dál.
Jenom k panu Chalupskému takovou poznámku na ty jeho připomínky. Já si myslím, že tam to muselo padnout na úrodnou půdu, protože pan vicepremiér je bývalý úspěšný předseda české Asociace malých a středních podnikatelů, takže on ví přesně, co čeští malí a střední podnikatelé potřebují, proto jsou ty korporáty tak zvýhodňovány.
A ještě jedna prosba, ta poslední, a to je, že bych prosil, jestli byste nemohl vystoupit v obecné rozpravě, třeba na závěr, ale v obecné rozpravě, aby případně kolegové a kolegyně mohli reagovat ještě v rámci obecné rozpravy. My samozřejmě taky máme možnosti znovu obecnou rozpravu otevřít, ale to si myslím, že by bylo nedůstojné. Takže jsem vás chtěl poprosit, jestli byste třeba na závěr obecné rozpravy nemohl vystoupit, aby případně byla možná reakce, aniž bychom museli dělat nějaká procedurální či jiná hlasování. Děkuji.
