Istanbulská úmluva po více než sedmihodinovém jednání v Senátu o dva hlasy neprošla. Podpořilo ji 34 senátorů z 71. Zastánci paktu o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí plánují, že ratifikaci předloží znovu po podzimních volbách do Senátu.
„Česká republika se v roce 2016 podpisem zavázala, že zahájí a dokončí ratifikační proces. Rozhodnutí senátorů je třeba respektovat jako projev zastupitelské demokracie,“ řekla Právu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.
„Na podzim ale proběhnou volby do třetiny Senátu a je možné, že v novém složení se změní postoj k ratifikaci,“ dodala Laurenčíková, která o přijetí úmluvy dlouho bojovala.
Podobně mluví i zastánci z řad senátorů. „Logika a respekt k rozhodnutí říkají, že další pokus se nemůže uskutečnit dřív než po volbách. Bude záležet na tom, zda posílí liberální síly, nebo ne,“ řekl Právu Václav Láska (SEN-21).
Podle něj v budoucnu už nemusí znovu dokument úmluvy schvalovat vláda. „Ratifikační proces může zopakovat kterákoliv z parlamentních komor,“ řekl Láska. Úmluvu musí schválit Senát i Sněmovna.
„Počkáme, jak dopadnou podzimní volby. Bude se obměňovat třetina Senátu a je klíčové, jak volby dopadnou. Jsme připraveni to znovu navrhnout, uděláme pro to maximum,“ uvedla pro Právo pirátská senátorka Adéla Šípová. „S touhle senátní skvadrou to nemá smysl,“ dodala.
Senátorka za KDU-ČSL Miluše Horská Právu řekla, že padly i úvahy, zda zkusit úmluvu prosadit ještě v současném Senátu. „Asi by to bylo náročné, nejspíš budeme čekat na nové složení. Do té doby se budeme víc bavit o edukaci politiků. V debatě jsme se zasekli na slovu, gender‘, které je běžně používané,“ uvedla Horská.
Ve dvanáctičlenném klubu lidovců hlasovala pro přijetí jen ona a Lumír Kantor, drtivá většina byla proti. „Situaci využijeme k nátlaku na vládu a ministerstvo spravedlnosti, aby se začaly zabývat příliš mírnými tresty za znásilnění. Budeme tlačit i na vytvoření specializovaných soudů na sexualizované násilí,“ dodala Horská.
Ředitelka organizace Česká ženská lobby Hana Stelzerová ale pochybuje o tom, že po podzimních volbách se situace změní. „Po volbách asi nebude lepší konstelace. Je třeba, aby se společnost ozvala a Senát to chtěl znovu řešit. Je nutné vytvořit tlak už na kandidáty a kandidátky do Senátu. Není možné to nechat být,“ sdělila Právu Stelzerová.
Předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) mrzí, že úmluva neprošla. „Měli jsme víc vysvětlovat, o čem prevence potírání násilí ve skutečnosti je. Nedokázali jsme zaplnit prostor relevantními informacemi, a tak i ti, kdo v Senátu v diskusi vystoupili, používali nerelevantní informace,“ řekl Vystrčil, který byl se souhlasným stanoviskem v klubu ODS a TOP 09 v menšině.
Většina politiků ODS Istanbulskou úmluvu odmítá: místopředseda Sněmovny za ODS Jan Skopeček Senátu k rozhodnutí gratuloval. „Jde o ideologický text z pera progresivní levice. Vyhrál zdravý rozum. Bravo, Senát! “ tweetoval.
Právo | Strana: 2 | Rubrika: Zpravodajství | Autor: Jan Martinek