Do politiky šel kvůli obavám z Číny. Teď bude Pekingu čelit jako prezident Tchaj-wanu

Příchod muže v zelené bundě a s klidným výrazem vzbudil bouřlivý potlesk a skandování několikatisícového davu. Lidé právě zvolili politika Williama Laje, původním vzděláním lékaře, prezidentem Tchaj-wanu. V nové funkci ho však čeká několik překážek – nejnebezpečnější je sousední Čína, která jeho výhru označila za nevýznamnou.

Volná místa na červených stoličkách s předpřipravenými zelenými a růžovými vlajkami se začala před centrálou vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP) plnit v sobotu po čtvrté hodině odpolední, krátce poté, co se na Tchaj-wanu uzavřely volební místnosti.

Sčítání hlasů ve volbách, do nichž strana DPP vyslala dosavadního viceprezidenta Laje, tu sledovali lidé různých věkových kategorií a oslavovali každou aktualizaci počtu sečtených hlasů. Předvolební heslo – ve volném překladu „zvolme ho“ -, které všechny zúčastněné politické strany před hlasováním dokola opakovaly, brzy nahradily pokřiky jako „hodně štěstí“, „do toho“ nebo „prezident“.

„Tchaj-wan říká světu, že mezi demokracií a autoritarismem stojí na straně demokracie,“ uvedl na tiskové konferenci krátce po svém zvolení Laj, který používá také své čínské jméno Laj Čching-tche. Autoritářským režimem myslel sousední Čínskou lidovou republikou, která podporovala kandidáta opoziční strany Kuomintang. Peking s politiky DPP přerušil kontakt poté, co tchajwanská vláda odmítla uznat, že ostrovní stát je součástí jediné Číny.

Ze strany DPP je i dosluhující prezidentka Cchaj Jing-wen, která po osmi letech u moci předá Lajovi úřad v květnu. Mandát nemohla potřetí obhajovat.

„Udržet mír a stabilitu v Tchajwanské úžině je důležitou misí mého prezidentství. Ačkoliv čelíme čínským civilním i vojenským zásahům, jsem odhodlaný ochraňovat Tchaj-wan,“ dodal na tiskové konferenci Laj.

Vztahy s Čínou byly pro některé voliče hlavním důvodem, proč nakonec dali hlas Lajovi. „Důležité pro mě je, že má tchajwanské kořeny,“ vysvětlila se silným tchajwanským dialektem pro Aktuálně.cz 79letá Tsai, která seděla mezi diváky v centrále. Čínu, ze které její rodina před desetiletími prchla, nemá ráda.

Lajovi dalo důvěru pět a půl milionu voličů, s více než čtyřiceti procenty zvítězil nad kandidátem největší opoziční strany Kuomintang (33,5 procenta) a Tchajwanské lidové strany (26,5 procent), která na rozdíl od ostatních dvou partají nemá dlouholetou tradici, vznikla teprve v roce 2019.

Kdo je William Laj

Čtyřiašedesátiletý Laj má pro výkon prezidentské funkce „kompletní trénink“, jak se nechala slyšet Huai-Hui Hsieh, která před odchodem do soukromého sektoru pracovala několik let pro demokraty. Laj působil jako zákonodárce, starosta, premiér i viceprezident.

Veřejná správa však nebyla jeho první volbou. Odmala chtěl být lékařem, v čemž ho matka, která byla na výchovu šesti dětí sama, podporovala. Lajův otec zemřel při nehodě v dole, budoucímu prezidentovi v té době nebyl ani rok.

Vystudovaný specialista na ledviny několik let pracoval v nemocnici. V roce 1994 se stal ředitelem Národní koalice lékařů, kde si ho pro sebevědomé vystupování všimla DPP a nabídla mu místo. Přestože zprvu odmítal, brzy názor změnil. Roli v tom sehrály vojenské zásahy Číny, které proti Tchaj-wanu podnikala. V druhé polovině 90. let Peking v reakci na vyhlášení první přímé volby prezidenta na Tchaj-wanu posílal rakety blízko k břehům ostrova – některé dopadly jen 50 kilometrů od pobřeží, což částečně ochromilo lodní dopravu.

„Lékař může v jednu chvíli pomoct jenom jednomu člověku. V úřadě ale můžu pomoci více lidem,“ vysvětlil tehdy Laj své rozhodnutí, které značilo začátek jeho politické kariéry.

Zapálený čtenář

Jeho politický styl se postupem času obměňoval. Ze začátku kariéry byl považován za tvrdohlavého a neústupného politika. Podle amerického deníku The Washington Post obviňoval z neserióznosti kolegy, kteří nechodili do práce každý den v obleku, a vášnivě se hádal s opozicí poté, co zablokovala uvolnění fondů na nákup zbraní ze Spojených států. „Když si myslí, že něco není správně, má potřebu něco udělat,“ cituje list jeho bývalého spolupracovníka Lu Wei-yina.

V této době Laj pronesl i prohlášení, které mu Peking nemůže zapomenout a jež opakoval i při své první cestě do Číny. Nazval se „pragmatickým pracovníkem za tchajwanskou nezávislost“. Peking však hrozí ostrovu vojenským zásahem, pokud by tamní vláda přikročila k formálnímu vyhlášení nezávislosti, stejně jako kdyby místo úředního názvu – Čínská republika – oficiálně začala používat jméno Tchaj-wan.

Lajův styl je nyní jiný. V posledních třech letech ubral na ostrých prohlášeních a je otevřený názorům druhých, popsal tchajwanskému časopisu Commonwealth jeden ze členů čtenářského klubu, který Laj dvakrát týdně pořádá.

Jeho zálibu ve čtení dokládá i výměna knih s českým předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, který ostrov navštívil před necelými čtyřmi lety. Jednalo se o první cestu tuzemského vysoce postaveného politika na Tchaj-wan v moderní historii. „Věnovali jsme si knihy, které se týkaly demokracie,“ zavzpomínal pro Aktuálně.cz Vystrčil.

Díky svému postoji k demokracii získal Laj od Vystrčila i stříbrnou medaili Senátu. „Působil na mě jako moderní politik, který ctí demokratické principy a chce, aby se Tchaj-wan zařadil mezi země, kde si lidé ve svobodných a demokratických volbách určují další směřování,“ dodal.

Experti podotýkají, že Lajovi v životopise chybí výraznější zkušenosti se zahraniční politikou. Z tohoto důvodu si jako svou viceprezidentku, která se volí společně s prezidentem, vybral dvaapadesátiletou Hsiao Bi-khim. Už od 90. let pracovala v zahraničním oddělení Demokratické pokrokové strany. Později ho i vedla.

„Hsiao je velmi kompetentní, schopná a má mnoho zkušeností,“ popisuje Hsieh, která s budoucí viceprezidentkou a do nedávna i zastupitelkou Tchaj-wanu ve Spojených státech pracovala na třech různých pozicích.

Postoj Pekingu

Reakce Pekingu na volby zatím nijak nevybočila z toho, co se dělo při předešlém výběru prezidenta v roce 2020.

Krátce před sobotní půlnocí prolétával poblíž severu ostrova čínský špionážní balon a druhý den ráno hlásilo místní ministerstvo obrany přítomnost čtyř lodí v Tchajwanské úžině. Na rozdíl od předchozího dne je ale nedoprovázely letouny a žádné z plavidel nepřekročilo hranici mezi oblastmi.

Pekingský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu vydal prohlášení, že „výsledky voleb nereprezentují názor většiny obyvatelstva“, cituje z prohlášení agentura Reuters. „Tchajwanská otázka je interní záležitostí. Ať se na ostrově stanou jakékoliv změny, základní fakt, že je na světě jenom jedna Čína a Tchaj-wan je její součástí, se nezmění,“ dodalo čínské ministerstvo zahraničí.

aktualne.cz | 18:59 | Rubrika: Zahraničí | Autorka: Jana Václavíková

Odkaz na článek.