Uctění památky Jana Palacha

Roman Fojta, moderátor
——————–
My už teď sledujeme, jak pokládá květiny k památníku Jana Palacha předseda Senátu Miloš Vystrčil a také další senátoři.

Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Jak je významné datum 16. ledna 1969 pro českou historii?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Je to významný den, kdy Jan Palach probudil národ k tomu, aby si uvědomil, že nelze nepečovat o svobodu a že pokud národ žije pod tlakem a je podřízen, tak vlastně život není životem. A já jsem rád, že jsem tady se svými kolegyněmi a kolegy, senátorkami a senátory v takovém počtu, protože jsem přesvědčen, že právě Senát jako horní komora Parlamentu České republiky si uvědomuje důležitost demokracie a důležitost toho, abychom pomáhali i těm, kde mají dneska demokracii, svobodu ohroženou. Děláme to nejen tím, že se zúčastníme takových aktů, jako je připomenutí významného dne upálení Jana Palacha a dalších, ale i tím, že se snažíme přijímat usnesení a projevovat se způsobem, který by měl být možná, nebo věřím, že určitě oporou pro nás všechny a proto, abychom si uvědomovali, jak je důležitá svoboda.

Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Prezident Petr Pavel v souvislosti s dnešním výročím uvedl, cituji: „Dělejme vše pro to, aby se žádný mladý člověk nedostal do situace, kdy nevidí jiné východisko z vývoje společnosti než tragický čin“. Co může česká politická reprezentace dělat pro to, aby právě, kdy nevidí to jiné východisko mladí lidé, aby to neskončilo tragicky.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Já si myslím, že se to netýká jenom české politické reprezentace. Se to týká obecně politiků a potom i všech dalších, kterým záleží na tom, abychom žili ve svobodné a demokratické budoucnosti a v tomhle smyslu by politici měli jít příkladem. Nezdá se mi, že se nám to vždycky daří, ale to neznamená, že se o to nemáme pokoušet. A to jsem se snažil naznačit, že v českém Senátu děláme, ale mimochodem to sebeupálení Jana Palacha nebylo prvním. Ono se to docela teď nabízí to připomenout. Byl to ukrajinský občan, který se v roce 1968 upálil, aby protestoval proti Sovětskému útlaku Ukrajiny, proti agresi Ruska, nebo tenkrát to byly armády Varšavské smlouvy v České republice, to znamená, Jan Palach byl jedním z dalších, kteří tím sebeupálením připomínali a chtěli upozornit na to, abychom si té svobody více vážili a proti útlaku, abychom bojovali. Mimochodem nevím, jestli víte, že také Jan Palach v době upálení byl nazýván Jan druhý, po Jan Husovi druhý, to znamená, to je ten symbolický význam upálení Jana Palacha. My bychom si měli připomínat to, proč to udělal a také i to, že on prosil ostatní, aby už tak nečinili, ale oni to přesto udělali. My máme třeba upáleného Plocka v Jihlavě a podobně.

Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Jak důležitý je nebo jak důležitá je tato událost pro pozdější pád komunistického režimu v roce 89?.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Tak palachiáda, která probíhala v lednu roku 1989 byla vlastně předzvěstí listopadu 89. Já nevím, Jiří Růžička, ta možná byl, tak nám může říct i své osobní vzpomínky. My ostatní, když vidí Mirku Němcovou. Tomáše Třetinu, Tomáše Czernina, Zdeňka Nytru, Miroslava Balatku nebo Petra Štěpánka, tak jsme možná byli aktivní v těch našich místech, kde jsme v té době působili a je to věc, která byla tím probuzením nejen v tom roce 69, ale i v tom roce 1989, a to, že Jan Palach se k takovémuto sebeupálení a k takovémuto vlastně děsivému činu odhodlal, bylo motorem možná proto, že jsme už v lednu 1989 započali tu úspěšnou přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.

Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Pane Růžičko, pan předseda vás zmínil, zeptám se tedy i vás na vaše vzpomínky z roku 89.

Jiří Růžička, 1. místopředseda Senátu /nestr. za TOP 09 + STAN/
——————–
Na rok 89, na začátek roku, na ten týden Palachův mám ty skoro nejhorší vzpomínky. Kdyby nebylo to, co potom následovalo, tak asi opravdu ty nejhorší, protože tehdá policie skutečně při těch protestech, kde se scházelo hodně mladých lidí, zasahovala neobyčejně brutálně a krutě. Oni ty lidi zavírali a pro mě úplně nejhorší moment tehdá nastal, když večer pak v televizi hlásili pravidelně, kdo byl při tom Palachově týdnu zatčen, četli jména a odkud jsou, mně to přišlo jak za heydrichiády, ale bylo to už tak neuvěřitelné, že tam začalo všechno, si myslím, to, co pak končilo v tom listopadu 89. Pak už to bylo k nezastavení. Palachův týden, 1. máj, 21. srpen, prostě se to k tomu všechno hnalo a myslím si, že to začal ten Palachův týden v tom lednu 89.

Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Zpátky do roku 69, tedy k sebeupálení Jana Palacha. Podle vás, jak si Češi, nebo jak Češi dnes vnímají ten Palachův čin? Umí si ho dostatečně vážit?

Jiří Růžička, 1. místopředseda Senátu /nestr. za TOP 09 + STAN/
——————–
Já myslím, že velká část Čechů si ho váží a velká část Čechů to má tendenci zlehčovat a bylo tak k tomu i v tom devětašedesátém roku. Tehdy, nechci říct, že by to lidé zlehčovali, spíš měli k tomu takový skeptický postoj, v jistou dobu, někteří to oceňovali a někteří byli skeptičtí, protože říkali, mladý život za to nestojí, ale jak se ukázalo, tak ten mladý život za to stál. To, že jsme nezapomněli, že jsme se k tomu pořád vraceli, že ten prohnilý komunistický režim se snažil za každou cenu potlačovat prostě svůj velký význam mělo a samozřejmě, že bylo škoda života mladého člověka, několika mladých lidí, ale ten význam to nepochybně mělo.

Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Pánové, děkuji za rozhovor. To byli Jiří Růžička a Miloš Vystrčil, představitelé horní komory českého Parlamentu při vzpomínce na sebeupálení Jana Palacha.

ČT 24 | 10:28 | Pořad: Dopolední vysílání