Fiala: Holokaust připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo

Holokaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holokaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Holokaust byl největším zločinem v moderních dějinách Evropy, připravil o život miliony lidí, kteří se ničím neprovinili, řekl Fiala. Je podle něj důležité připomínat si jejich konkrétní osudy a tragédie.

Holokaust je klíčovým milníkem historie, naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra také skryto i zlo, uvedl Fiala. Lidé se podle něj musí neustále snažit, aby zlu nedali příležitost. Slábne podle něj étos hesla Nikdy víc, které převládalo po druhé světové válce. Heslo se podle něj vytrácí a přehlušují ho nenávistné výkřiky.

Hrůzy holokaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat ve společnosti, a kolektivní paměti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést, řekl Vystrčil. „Za jeden z konkrétních projevů toho, že své povinnosti plníme, i když občas pozdě, je letošní otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Doufám, že bude konečně sloužit jako důstojné vzpomínkové místo,“ dodal.

Připomínat si holokaust podle něj mají lidé proto, aby projevili úctu obětem, ale také kvůli současnosti. Ve svém projevu připomněl loňský teroristický útok Hamásu na izraelské civilisty, ale také oběti střelce, který v prosinci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabil 14 lidí. „Po pietě a prožití smutku a bolesti musí logicky přijít otázky. Hlavní otázkou je, jak našim společnostem, našim následovníkům nabídnout a zajistit alespoň elementární pocit bezpečí,“ uvedl.

Na setkání vystoupila také bývalá vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka a předsedkyně Českého osvětimského výboru Doris Broulová. Připomněla nejen novou vlnu antisemitismu, ale také islamofobii nebo útoky Čechů na ukrajinské uprchlíky a střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Všechny tyto činy mě naplňují nesmírným smutkem,“ řekla. Požádala zúčastněné, aby v sobě nacházeli dobro a šířili ho především pravdou. Kdyby totiž zvítězila lež, byla by to podle ní porážka samotného lidství.

Zástupce romské komunity Michal Mižigár v projevu apelovat na politiky, aby se zasadili o definici anticiganismu. Až bude rasismus proti Romům brán vážně, budu se takových setkání jako dnes účastnit s pocitem, že jsme se opravdu poučili, uvedl.

Den památky obětí holokaustu připomíná osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.

Zpravodajství ČTK | 11:32