Zákon o zadávání veřejných zakázek
10. 5. 2023
Postup schvalování zákonů i zahraničně-politická agenda byly hlavními tématy společného jednání vedení obou komor Parlamentu
10. 5. 2023
Zákon o veřejných zakázkách by měl podle Senátu kvůli zpřehlednění obsahovat pravidla o střetu zájmů veřejných funkcionářů, která ve Sněmovně původně prosazovali Piráti. Horní parlamentní komora ve středu na návrh Lukáše Wagenknechta a výboru pro veřejnou správu doplnila novelu, kterou bude muset dolní parlamentní komora znovu posoudit.
Doplnění podpořil nejen ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ale například i předseda Senátu Miloš Vystrčil. Změna podle jejích zastánců povede ke zprůhlednění zakázek a zjednoduší práci zadavatelům. Pirátští poslanci obdobnou úpravu ve Sněmovně stáhli v zájmu hladkého schválení novely, bez jejíhož přijetí by Česku hrozily sankce od Evropské komise. Proti doplnění brojili poslanci ANO.
Novela má podle senátní úpravy umožnit zadavatelům vyloučit z řízení mimo jiné firmy, jejichž skutečným majitelem je člen vlády nebo vedoucí centrálního správního úřadu. Platit to má i v případech, že jsou tyto firmy subdodavatelem.
Senát také chce o polovinu zvýšit horní limity pro zakázky malého rozsahu. V případě stavebních prací by se podle horní parlamentní komory měl zvýšit ze šesti na devět milionů korun. U zakázek na dodávky a služby by se měl zvýšit ze dvou na tři miliony korun. Změnu, se kterou Ivan Bartoš nesouhlasil, nyní posoudí Sněmovna.
Kritici se obávají korupce
Zastánci zvýšení limitu, které podpořily senátní výbory hospodářský a pro územní rozvoj, jej zdůvodňují inflací spolu s tím, že se limity devět let nezměnily. Podle kritiků navýšení rozšiřuje prostor pro korupci a machinace s cenou zakázek.
„Veřejné peníze jsou peníze daňových poplatníků a mají být pod dohledem,“ řekl senátor Zdeněk Hraba, který uvedl, že návrh nepodpoří a je proti zvyšováním limitů pro zakázky malého rozsahu. Návrh by podle něj otevřel dveře více nekalostem.
Tohoto rizika se nebojí například senátor Jan Paparega. Odůvodnil to tím, že úředníci v obcích a městech mají svoje kontrolní mechanismy. Naopak inflace podle něj raketově vystoupla a proto je třeba navýšení limitů podpořit.
Předseda senátu Miloš Vystrčil sdělil, že si starostové a hejtmané zvyšování limitů zaslouží a není podle něj férové je osočovat z toho, že chtějí „někde něco udělat nelegálně“. Taková interpretace podle něj dotyčné uráží. „Pokud můžeme někde ulevit těm, co mají největší důvěru, tak bych to za sebe udělal“, dodal.
Senát ve středu také schválil úpravu podoby terapeutických programů pro rizikové řidiče. Ty pravděpodobně budou spuštěny až od příštího roku místo od letošního července. Odklad má zajistit další čas na jejich přípravu a zajištění. Absolvovat tyto kurzy nebudou muset řidiči, kteří by nejzávažnější přestupky či trestné činy v dopravě spáchali do konce letošního června. Počítá s tím poslanecká novela o silničním provozu, kterou ve středu schválil Senát hlasy 61 ze 70 členů horní parlamentní komory. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Účast v terapeutickém programu má být podle platného zákona od července v některých případech podmínkou pro vrácení řidičského průkazu. Absolvování kurzu také budou moci ukládat státní zástupci nebo soudy.
Terapeutický kurz budou muset absolvovat lidé, kteří o řidičské oprávnění přišli na dobu delší než 18 měsíců nebo se odmítli podrobit testu na alkohol na omamné látky. Podle ministra dopravy Martina Kupky může jít o „řádově tisíce lidí, kteří už byli potrestáni za svou pirátskou jízdu“.
