Krizová legislativa se musí do budoucna změnit, míní Hamáček

e15.cz | 17:30 | Rubrika: Domácí

S krizovými stavy nemá Česko příliš mnoho zkušeností. Muselo se zatím potýkat s povodněmi, metanolovou aférou nebo současnou epidemií koronaviru. Na stav ohrožení a války ale současné zákony nestačí, míní ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), který vzbudil rozruch svým návrhem, aby v případě takové situace posílila vláda a premiér na úkor parlamentu. Byť ostatní členové vlády donutili Metnara návrh odložit, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) připouští, že se krizové zákony budou muset změnit.

„Neříkám, že je potřeba takováto změna, ale je pravda, že když se dělá inventura krizové legislativy, ukazuje se, že stát není připraven na všechno,“ řekl Hamáček v reakci na Metnarův návrh, který opoziční politici označili za ohrožení principů parlamentní demokracie. „Na základě zkušeností z této epidemie budeme muset sáhnout do krizového zákona, abychom upravili některá ustanovení,“ řekl ministr s tím, že to bude na pořadu dne, až epidemie odezní.

Kvůli krizovému zákonu se v minulých dnech dostala do sporu ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s právníky, kteří se neshodli na tom, na jak vysokou náhradu škod mají nárok podnikatelé zasažení vládními opatřeními. Schillerová uvedla, že stát nikdy neměl v úmyslu nahrazovat firmám a živnostníkům ušlý zisk, ale třeba jen škody na majetku. Zákon to však výslovně nedefinuje, hovoří o náhradě všech škod, které si podnikatelé nezpůsobili sami. Právníci upozorňují, že je tato část formulována příliš široce.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase postrádá v krizové legislativě například jasné určení konkrétního ministerstva nebo státní instituce, která by shromažďovala nabídky materiální či jiné pomoci firem nebo fyzických osob. „Dnes jsem musel dvě hodiny telefonovat, aby zjistil, jestli jsou potřeba testovací sady, které nabízí Jižní Korea. V logististice a schopnosti zpracovávat různé nabídky jsou určitě mezery," řekl.

Senátor Pavel Fischer (nez.) je přesvědčen, že by se vláda měla spíše naučit podle krizového zákona řídit. Například v rozporu s předpisem nebyl do čela krizového štábu v první chvíli jmenován Hamáček, ale epidemiolog Roman Prymula. „Změna opravdu není na místě. Zákon funguje, to jen současná vláda selhala,“ řekl.

Na dobu po odeznění epidemie koronaviru se odsouvá i Metnarův návrh, aby případný stav ohrožení státu nebo válečný stav mohla vyhlásit sama vláda nebo premiér, aniž by potřebovali potvrzení parlamentu, bez poslanců a senátorů se má obejít i následné řízení země. Parlament totiž podle rezortu v učitém okamžiku nemusel být akceschopný.

„Jedná se o ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci, kdy se exekutiva musí opírat o důvěru a souhlas parlamentu, který je brzdou pro převzetí moci ve státě,“ kritizoval návrh pirátský poslanec Vojtěch Pikal, který přirovnal návrh k situaci v Maďarsku.

Kritiku opozice Metnar odmítá, jde podle něj o úvahový dokument. „Nechceme oslabovat parlament, chceme vést diskuzi napříč politickými stranami. Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné,“ přiznává ministr.
 

Co navrhuje ministerstvo obrany

• V případě neakceschopného parlamentu, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu, by krizové rozhodování přešlo na vládu, a pokud by byla nefunkční, tyto pravomoci by získal premiér.
• Vláda nebo premiér by v „neodkladných situacích“, kdy by se nemohl nebo nestihl sejít parlament, vyhlašovali stav ohrožení státu nebo válečný stav. Rozhodnutí samotného premiéra by musela do 48 hodin odsouhlasit vláda. Parlament by tato rozhodnutí s konečnou platností „při nejbližší příležitosti“ nebo na „nejbližší schůzi“ potvrdil, nebo zrušil.
• Termíny „neodkladná situace“, „při nejbližší příležitosti“ a „nejbližší schůzi“ nejsou v návrhu upřesněny.

Ústavní právník Jan Kysela uvedl, že slabina krizových plánů v Česku je opravdu fakt, že všechny počítají s úsnášeníschopným parlamentem. V případě výrazného rozvratu státu, který bude například na pokraji občanské války to tak ale nemusí být.

Řešení ministerstva obrany však není podle Kysely zcela šťastné. „Je určitá poučka, že ten, kdo má v rukou vyhlašování výjimečných stavů není ten, kdo z toho má mít prospěch,“ řekl Kysela. Například pokud stav ohrožení vyhlašuje premiér, měl by pravomoci převzít například nějaký krizový orgán. „Aby zkrátka vláda nebo premiér sami sobě neaktivovali nějakou nouzovou kompetenci, protože s tím nejsou historicky dobré zkušenosti,“ dodal.

O čem v krizových situacích rozhoduje Parlament ČR

• Vyhlašuje stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nouzový stav může vyhlásit vláda bez souhlasu Poslanecké sněmovny nejvýše na 30 dnů. Po uplynutí této doby musí s prodloužením nouzového stavu souhlasit poslanci.
• Obě komory parlamentu rozhodují o vyslání vojáků a techniky do zahraničí, pokud mise přesáhnou 60 dnů. Rozhodují také o působení cizích ozbrojených sil na území ČR v případě, že převýší 60 dnů.
• Parlament rozhoduje o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je země členem.
• Parlament schvaluje mezinárodní spojenecké, mírové nebo politické smlouvy.

V žádné z uvedených pravomocí a v dalších, které jsou definované ústavou a dalšími zákony, není parlament zastupitelný.

https://www.e15.cz/domaci/krizova-legislativa-se-musi-do-budoucna-zmenit-mini-hamacek-1368258