Pekingu se nepodvolím
Reflex | Rubrika: Reflexe - rozhovor | Strana: 18 | Autor: Viliam Buchert
Z cesty MILOŠE VYSTRČILA na Taiwan je návštěva roku
CESTA ŽÁDNÉHO ústavního činitele nevzbudila v posledních letech tolik pozornosti jako návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Taiwanu. Odmítá ji Čína, prezident Zeman i premiér Babiš. Jak ji zdůvodňuje on?
* Čína velmi agresívně podmiňuje ekonomickou spolupráci s ostatními zeměmi politickými ústupky. Taiwan je sice demokratická země, ale nezaznamenal jste něco podobného při přípravě cesty i u něj?
Nezaznamenal. To by pak nedávalo ekonomický smysl, protože to může deformovat byznys. Mám pocit, že Taiwan má stejný zájem jako my - aby byla ekonomická, vědecká, akademická, politická a další spolupráce oboustranně výhodná. Jinak by nebyl důvod, abych tam jel. Věřím, že se to podaří a že podobnou cestou by se pak mohly vydat i další země EU.
* Jenže ústavní činitelé z ciziny na Taiwan kvůli odporu Číny nejezdí. Loni v květnu tam byl předseda belgického Senátu Jacques Brotchi, ale nedostalo se mu takového přijetí, které čeká vás. Čím si to vysvětlujete?
Cesta je symbolická v tom, že se potkají představitelé dvou demokratických zemí, přestože si to jeden nedemokratický stát nepřeje. To je důkaz svébytnosti, nezávislosti a suverenity obou stran. Proto je tomu dána i odpovídající důležitost. S panem Brotchim jsem si telefonoval a mimochodem on popřel zprávy, že by jeho cesta měla nějaké hospodářské dopady na vztahy mezi Belgií a Čínou. Tím straší někteří politici a další lidé i u nás. Podle mě se to nestane.
* Jak ale vyvažovat vztahy s Čínou a Taiwanem, protože ekonomicky máme spolupracovat s oběma, ale Peking považuje ostrov jen za svoji odštěpenou provincii, a dokonce vyhrožuje, pokud tam některý politik z ciziny jede. To se stalo v případě vašeho předchůdce Jaroslava Kubery i vás.
Vyvažovat se má až poté, kdy bude jasné, že někdo nenarušuje principy svobody, demokracie a suverenity České republiky. Některé věci jsou nepřekročitelné. Pokud někdo využívá byznys a určitou ekonomickou závislost k tomu, aby byly ohrožovány naše základní hodnoty, tak to nelze akceptovat. Pak se musí s vyvažováním přestat. Situace, kterou zažíváme kolem cesty na Taiwan, je vyvolána servilitou některých českých představitelů k Čínské lidové republice. A já servilní nebudu.
* Už od vzniku samostatné České republiky bylo ale kritizováno, že nemáme jednotnou zahraniční politiku. Vždy tu byla poněkud rozdílná diplomacie Hradu, vlády i ministerstva zahraničí. Teď k tomu ještě přibyl Senát. Je to správně? Dokážeme takhle obhájit naše národní zájmy?
Nesouhlasím s vaší interpretací. Máme jednu zahraniční politiku. Podívejte se na stanoviska k Bělorusku, tam nejsou zásadní rozdíly. Existuje ale i parlamentní diplomacie, na níž se podílí také Senát. Nejsme samozřejmě všichni na stejné vlně, ale podle Senátu u nás chybí v případě vztahů s některými zeměmi rázná a důsledná obhajoba naší suverenity. My ji chceme do české zahraniční politiky doplnit i cestou na Taiwan, protože proud, který reprezentujeme, byl předtím oslabený, ale přitom tam patří.
* To mi ale nezní jako jednotná zahraniční politika, když je prezident, premiér a ministr zahraničí proti vaší cestě na Taiwan.
Myslím si něco jiného, protože vím, že tento náš proud je tiše akceptován i ministerstvem zahraničních věcí, jež tvoří českou diplomacii. Dokonce i někteří členové vlády jej akceptují.
* Moment, kdo konkrétně to akceptuje z ministerstva zahraničí a vlády?
Oni to nebudou říkat nahlas, protože se bojí pana prezidenta.
* Takže mi to konkrétně neřeknete?
Myslím si to. Zkoumejte, třeba něco zjistíte.
* Zkusíme. Na Taiwan s vámi jede i na 50 podnikatelů. Tento ostrov patří mezi nejkonkurenčnější trhy světa, mohou se tam české firmy vůbec prosadit?
Mohou, protože s námi jedou špičkové firmy v některých oborech. Například královéhradecká firma Generi Biotech, která patří Radovanu Haluzovi, vyvinula několik souprav na detekci nemoci koronaviru covid-19, jež jsou podle expertů na nejvyšší světové úrovni. Ta by mohla spolupracovat i s nejvyspělejšími taiwanskými společnostmi. To platí i pro další firmy, které tam jedou. Věřím, že některé by mohly spolupracovat s partnery z Taiwanu a vyrábět pak technologicky špičkové výrobky u nás. Nejde jenom o navázání spolupráce tam, ale i o další lákání taiwanského kapitálu do Česka, s čímž zde ostatně máme letité, velmi dobré zkušenosti. Příkladem je společnost Foxconn, jež je dokonce druhým největším exportérem z České republiky. Taiwanské firmy zde vytvořily už kolem 24 tisíc pracovních míst.
* Podle programu cesty máte schůzky nejenom s mnoha politiky, ale také s taiwanskými společnostmi a bankami. Myslíte si, že některé z nich v blízké budoucnosti skutečně zamíří k nám?
Doufám v to. Máme zájem, aby další taiwanské firmy, jež se věnují moderním technologiím, měly v Česku základnu pro celou Evropu. Že by se další, například IT výrobky produkovaly u nás. Proto budeme mít i jednání s významnými taiwanskými institucemi a bankami, které uvažují o otevření svých nových poboček tady. Nejde tedy jen o české firmy, ale i ty z druhé strany. Jednat máme také o možnosti otevření přímého leteckého spojení mezi Prahou a Taipejí, protože loni u nás bylo 190 tisíc taiwanských turistů.
* Očekávání u podobných cest českých vrcholných politiků jsou vždy velká, ale pak se přísliby mnohdy nenaplní. Je reálné, že něco z toho, o čem budete jednat, se stane?
Celá cesta je koncipována tak, aby to bylo reálné a realizovatelné. Politici mohou pomoci, ale pak už to záleží na ochotě a schopnosti jednotlivých firem. My k tomu jen vytváříme předpoklady. Chci, aby se více otevřela politická a ekonomická komunikace s Taiwanem, to by pomohlo českému hospodářství. Navíc v době koronaviru se jasně ukázalo, že nemáme být tolik závislí na některých strategických výrobcích z dovozu, například z Číny. Myslím třeba zdravotnické pomůcky. Měly by se více vyrábět v Česku. I ve spolupráci s firmami z Taiwanu.
* Na ostrov nepoletíte vládním armádním letadlem, ale s taiwanskou společností. Jaké jsou hlavní důvody?
Poletíme přímo do Taipeje vyhrazeným letem, a tím se minimalizuje možnost nákazy koronavirem, protože při cestě vládním letadlem bychom museli mít mezipřistání. Vyhovíme tím i současným zdravotním nařízením na Taiwanu. Dále jsme potřebovali větší letadlo, protože o cestu byl enormní zájem.
* Kolik Senát za taiwanské letadlo zaplatí?
Sto třicet tisíc eur. To je méně, než kolik, jak říkal pan ministr obrany Metnar, by se platilo za vládní letku. A podnikatelé si platí cestu každý sám.
SENÁT ZAPLATÍ ZA LETADLO 130 000 EUR. A PODNIKATELÉ SI PLATÍ CESTU KAŽDÝ SÁM.
