Týden v politice - Rozhovor s M. Vystrčilem
ČT 24 | 20:05 | Pořad: Týden v politice
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Sledujete pořad Týden v politice a dnes je hostem předseda Senátu a místopředseda ODS pan Miloš Vystrčil. Dobrý den.
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Pane předsedo asi nemohou začít jinak, než velkou zahraničně politickou událostí. Do Česka na vaše pozvání přijala opoziční lídryně Běloruska paní Světlana Cichanouská. Co byl ten hlavní důvod, proč jste jí pozval?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Hlavním důvodem bylo vyjádřit paní Cichanouské, svobodnému Bělorusku a běloruské opozici podporu. Protože jsem přesvědčeni to co se děje v Bělorusku známe z 50. let a jednak je to nedemokratické a my chceme, aby v Bělorusku došlo ke svobodným a férovým volbám. Aby byli propuštěni političtí vězni. Demokratické státy z celého světa, by k tomu měly přispět, kam také patří státy EU.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Paní Světlana Cichanouská vyzvala v České republice k tomu, aby byly další sankce vůči režimu Alexandra Lukašenka. Má v tomto vaši podporu?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Má v tom moji podporu a dokonce na setkání, kde byl přítomen i pan ministr zahraničních věcí a i vlastně první místopředseda vlády Jan Hamáček, tak také z úst těchto představitelů vlády zaznělo, že poté co EU projedná a schválí realizaci čtvrtého sankčního balíčku, tak se k tomu Česká republika rozhodně připojí. Takže já si myslím, že návštěva byla úspěšná. Čeho si velice vážím je, že došlo k setkání paní Cichanouské se všemi čtyři nejvyššími ústavními činiteli. To znamená, ta jednota zahraničněpolitická nejvyšších ústavních činitelů je v tomto směru vlastně nejvyšší, jaká být může. To považuji za velký úspěch této návštěvy. A také za velký úspěch politiky vlastně Senátu.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Jedno z těch dalších témat, o kterém se diskutovalo, nebo nejen vy, ale také ostatní ústavní činitelé se paní Cichanouskou byla další případná pomoc České republiky Bělorusku, ať už se bavíme například o stipendiích nebo pomoci politickým vězňům, uprchlíkům. Co můžeme nabídnout. Přislíbil jste nějakou konkrétní pomoc za Senát, za Česko?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Senát může nabídnout především tu morální a symbolickou podporu. S tím, že se můžeme snažit o to, aby na ty orgány, na které máme vliv, tak aby také pomáhali. My jsme zprostředkovali komunikaci s rektory vysokých škol. To se týká těch stipendií. Společně právě s panem ministrem zahraničních věcí a také s panem prvním místopředsedou vlády Janem Hamáčkem jsme se bavili o zintenzivnění pomoci v rámci programu MEDEVAC i v rámci těch programů, které třeba pomáhají rodinám v Bělorusku, kde se nacházejí bývalí političtí vězni, nebo také současní političtí vězni. Pokud jsem dobře informován, tak s panem premiérem proběhla také ta debata o těch hospodářských sankcích. Ale na to samozřejmě vliv přímo Senát nemá a to musí rozhodnout vláda.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
V projevu v Senátu paní Cichanouská vyzvala k ráznému postupu proti běloruské vládě včetně vzniku mezinárodního tribunálu. Jaká je vaše reakce?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Už jsem na to odpovídal. Mezinárodní tribunál podle mě může zasednout až v okamžiku, kdy v Bělorusku proběhnou svobodné volby. Kdy tam budou férové volby. Kdy tam začnou postupně budovat svobodnou a demokratickou společnost. Do té doby to vidím, jako velice obtížné. Také proto, že dnes je Bělorusko podporován Ruskem. Co ale je velice důležité je, abychom podporovali svobodná média. Zejména v těch nedemokratických zemích. To je zásadní věc. Tady jsi mi, že Senát může být konkrétně nápomocen. Třeba také tím, že některá z těch konferencí těchto novinářů z těch svobodných médií v těch nedemokratických zemích proběhne třeba i v Senátu. Ale je to všechno v začátcích.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Každopádně nějaký plán je?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Máme o tom představu a chtěli bychom spolupracovat například i s Ministerstvem zahraničních věcí s některými neziskovými organizacemi a bavili jsme se o tom.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Kdy si myslíte, že by ten plán mohl být nastíněn konkrétněji?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Bude záležet na tom, jak naši potencionální partneři se k tomu v uvozovkách pozitivně nebo negativně budou stavět. My si myslíme, že do konce tohoto roku by mělo být jasno z hlediska toho, jakým způsobem novináře podpoříme. Zdali bude možné udělat nějakou on-line konferenci nebo přímo konferenci v České republice. Pokud by mohly přijet. Ale záleží to také na tom, abychom na to našli jednak finanční prostředky. A poté ty spolupracovníky a spolupořadatele. Protože si nemyslím, že by to Senát měl organizovat sám. Spíš by měl podpořit aktivitu nějaké neziskové organizace.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Pojďme teď pane předsedo k agendě Senátu. Kromě této zahraniční návštěvy probíhala schůze dvoudenní. Přijali jste nějaké zákony a některé jste vrátili do sněmovny. Proč mám pocit, že v poslední době vracíte hodně zákonů k přepracování sněmovně? Je to kvůli nárazové roztříštěnosti mezi oběma komorami parlamentu, nebo tam vidíte nějaké technické nesrovnalosti, chyby?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Těch důvodů bude více. Tím hlavním je atmosféra v Poslanecké sněmovně. Kde vlastně naprostá většina zákonů už není přijímána v té podobě, jak je předloží vláda. Ale ty zákony jsou upravovány poslanci přímo ve sněmovně. A to k mému překvapení nejen těmi opozičními, ale i těmi koaličními. A potom vznikají texty, které nejsou dobře připravené, často tam ty myšlenky jdou proti sobě. Jsou tam legislativně technické chyby. To všechno se snaží Senát opravit. Dnes jsme o tom mluvili na plénu. V některých případech se nám zdá, že už to ani nejde opravit. Musíme ty zákony navrhovat k zamítnutí a tím pádem k navrácení do Poslanecké sněmovny s návrhem, aby ten zákon byl vlastně přepracován. Protože v takové podobě by nefungoval.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Je to tou dobou koronaviru? Ukázalo se to teď v té době, kdy to sněmovna řešila více? Nebo to je trend, který sledujete delší dobu?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Ten trend sleduji delší dobu. V době kovidové zesílil, docela logicky, protože tam bylo potřeba ty zákony přijímat rychle a my jsme to i akceptovali. Ale teď, když přicházíme do normálního standardního režimu, tak se to nemění. Teď projednáváme třeba exekuční řád. Tam přišlo z Poslanecké sněmovny. My máme ty pozměňovací návrhy v jakýchsi položkách, těch položek je zhruba 200. My to tady máme přečíst a máme na to necelých 30 dní. Měli bychom to opravit a vrátit nazpátek do sněmovny s tím, že dokonce už jsme tak daleko, že nás poslanci a ministři prosí, co máme opravit a co ne. K tomu Senát určený není. Ten má roli kontrolní, roli ochránce ústavy a svobody. Měl by říkat co je dobře a co špatně, případně může opravit nějaké legislativně technické změny. Ale neměl by za někoho psát zákony a dělat věci, které měla udělat sněmovna nebo vláda. To není dobře a to by ta funkce se potom posunula někam jinam. To bych nechtěl.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Mimochodem málem to vypadalo, že budete řešit také COVID pas. Tu českou variantu. Sněmovna nakonec na mimořádné schůzi ten bod neprojednala. A tak vlastně nevíme moc co bude. Vláda říká, že je zapotřebí tento zákon. Opozice částečně tvrdí, že stačí varianta evropská, jak je nastavená. Teď je otázka, zdali se vůbec k vám do Senátu dostane. Jestli se k tomu poslanci vrátí nebo ne. Hypotetická otázka. Pokud byste měl řešit český CovidPass,
jak byste se k tomu postavili? Sešel by se Senát mimořádně?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Všechny zákony, které nám poslala Poslanecká sněmovna, které bylo zapotřebí rychle projednat, tak jsme rychle projednali. Co se týká COVID pasu, tak vám teď nemohu odpovědět. Nevím, jak ten zákon bude vypadat a změny ve sněmovně někdy bývají opravdu veliké. Můj osobní názor je na to takový, že kdybychom měl mít COVID pas, tak rozhodně takový, který bude mít co nejméně jiných věcí, než je ten evropský CovidPass, to evropské nařízení. Nic tam nepřidávejme, nic dalšího tam nepřidělávejme. Udělejme to co možná nejjednodušší.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Pane předsedo, ještě se zeptám na jednu věc, která je také docela velkým tématem minimálně v Poslanecké sněmovně. A to je plán na zmrazení platu ústavních činitelů pro další rok. Jak se na to dívate?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já jsem zaregistroval už čtyři návrhy v Poslanecké sněmovně. Čtyři debaty o zmrazení platů ústavních činitelů. Počkáme si na ten návrh, který přijde. Obecně si myslím, že pokud dnes dojde k tomu, že ekonomika nefunguje tak, jak má a příjmy státu se snižují, tak bychom na to měli všichni adekvátně reagovat. V tomto smyslu je také to, že se zmrazí platy, zdaleka nejen ústavních činitelů, ale také dalších pracovníků ve státní správě, krok dle mého názoru adekvátní. Není možné, aby tu zátěž, která vzniká třeba kvůli ekonomické recesi, aby to nesl pouze někdo. To by nebylo dobře.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Takže ten krok na případné zmrazení platů státních zaměstnanců ať už jde o hasiče, policisty, s tím byste souhlasil?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já bych potřeboval vidět kontext. Potom vám řeknu, zda bych souhlasil nebo ne. Kontext je velice důležitý. Dělat nějaká populistická gesta, populistické kroky, tak proto bych nebyl. Pokud si řekneme, podívejte se, dneska to vypadá, že státní dluh roste geometricky, tak se všichni budeme muset trochu uskromnit. Pokud má někdo jít příkladem, tak by to měla být státní správa.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Takže ten návrh rozpočtu tak, jak ho vláda tento týden schválila 390 miliard korun, to je třeba argument proto, že by se ty platy nemusely zvyšovat, respektive byly zmrazené?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
To je důvod proto, abychom se všichni snažili šetřit. Šetřit se dá také na platech ústavních činitelů.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Když zmiňuji Poslaneckou sněmovnu. V říjnu nás čekají volby a změní se obsazení Poslanecké sněmovny a bude to mít také dopad na Senát. Co očekáváte pane předsedo od nové sněmovny? Případně co by se mělo změnit?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já spíš řeknu v co věřím. Věřím, že dojde k nějaké změně, která povede k tomu, že i ta Poslanecká sněmovna bude fungovat nějak systematičtěji. Že dojde k tomu, že vláda bude vládnout a Poslanecká sněmovna bude přijímat zákony a nebude vládnout a nebude Poslanecká sněmovna říkat zase vládě co by měla a co by neměla. Že Senát bude plnit roli kontrolním, roli ochránce ústavy a té svobody a demokracie. A že se dostaneme do nějakého standardního režimu, který si myslím, že je docela vyvážený a funkční. A to, že dnes vznikají takovéto zmatky, že musíme vracet většinu zákonů, že zákony se píší ve sněmovně a nikoliv ve vládě, to si myslím, že by mělo přestat. Způsobuje to obrovské škody, které na první pohled nejsou vidět. Ale když napíšete špatně zákon, tak můžeme zbytečně přijít o stovky milionů korun a miliardy.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Pane předsedo očekáváte například i to, že by mohla nová sněmovna vyslyšet apel Senátu, který trvá už několik let, na prodloužení třeba lhůty na projednávání těch zákonů v horní komoře?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Ústavní zákon s tímto návrhem prodloužení na 60 dní byl myslím poslán do sněmovny v roce 2018 nebo v roce 2019. Už tam leží. Třeba to nová sněmovna bude akceptovat, protože to je v zájmu nás všech a třeba my to ještě zopakujeme ve spojení s dalším zákonem. Uvidíme. Myslím si, že by to jedině té kvalitě toho legislativního procesu pomohlo.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Ještě poslední téma mě zajímá pane předsedo. Jak se začínají uvolňovat opatření a restrikce, vypadá to, že epidemická situace se zlepšuje nejen v Česku, ale také v okolních zemích. Začíná se cestovat. Nejen lidé na dovolenou, ale začínají také zahraniční cesty politiků. Pan prezident byl pryč tento týden. Vy jste byli s předsedou sněmovny v Polsku. Co dále čeká zástupce Senátu? Máte nějaký plán na další týdny, měsíce, kam je zapotřebí vyjet a kam jste byli pozváni a co chcete řešit?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Jen tak rychle si vybavuji, že v tomto roce bychom ještě snad měli jet na Visegrádskou čtyřku do Maďarska. Potom tam je plánovaná návštěva Ukrajiny. Ta by měla být 23. srpna k 30. výročí samostatnosti Ukrajiny. Pak se chystáme také do Bruselu. A případně také, pokud to bude ještě možné, myslím se, že už to nezvládneme, i do Velké Británie.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Takže snaha by byla brát ty podnikatelské delegace.
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
To se ukázalo, jako velmi pro všechny prospěšné. Počítám s tím, že bychom podnikatelské delegace brali. Mám na mysli třeba to Pobaltí. V případě Ukrajiny tak tam je to návštěva na oslavy nezávislosti. Tam je to trošku jinak.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Říká v rozhovoru pro Týden v politice předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil. Děkuji vám za rozhovor pane předsedo.
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Děkuji.
