Paralympiáda, SPORT JE JENOM JEDEN

Mým kolegou v Senátu je Zbyněk Sýkora, který je zároveň předsedou Českého paralympijského výboru. Zbyněk Sýkora je upoután na vozíku. Diskutujeme spolu o postavení a rozvoji para sportu. A nejsou to někdy diskuse zrovna veselé. Často se dostáváme k životním osudům a problémům lidí, kteří to v životě neměli nebo nemají právě jednoduché. Důvody jejich životních znevýhodnění bývají často různé. Může to být zranění při obraně vlasti, nešťastná náhoda, automobilová či jiná havárie, nevyléčitelné onemocnění, vrozená vada nebo jakýkoliv jiný druh poškození či hendikepu.

Považuji za projev mimořádné vůle a odhodlání, pokud se lidé dokáží vzepřít a přestože jsou svým životním osudem znevýhodněni, dokáží svým počínáním nejen nerezignovat na své životní cíle, ale stát se příkladem a inspirací pro ostatní.

Mezi takovou skupinu lidí patří například naši čeští paralympionici a obecně para sportovci. Přestože se situace v naší zemi postupně zlepšuje, pořád je tomu tak, že zdravým a nepostiženým sportovcům věnujeme ve společnosti daleko více pozornosti i uznání.

Od českého paralympijského výboru jsem obdržel pozvání, abych naše reprezentanty v Itálii na paralympijských hrách navštívil. Když mi Zbyněk Sýkora pozvání předával, cítil jsem, že příliš nevěří tomu, že by se nějaký vysoce postavený představitel České republiky na návštěvu do Itálie za českými paralympioniky obtěžoval. Přiznávám, že ta skepse jejich nejvyššího představitele, mě zaskočila a překvapila. Zásadně to posílilo mé rozhodnutí naše para sportovce – naše české reprezentanty v Itálii navštívit. Jedním z hlavních cílů mé návštěvy paralympijských her v Itálii tedy bylo setkat se s těmi, kteří se pozornosti často netěší. Mým cílem bylo potkat se osobně s našimi reprezentanty na paralympijských hrách a dát tak jasně najevo, že si za své konání, odhodlání, vynaloženou vůli a energii zaslouží naši úctu, pozornost a uznání.

Podařilo se vše naplánovat tak, abych mohl naše paralympioniky v Itálii navštívit o předminulém víkendu. Celý program se podařilo vměstnat do pátku odpoledne, soboty a neděle. Nebylo to jednoduché a časově bylo vše velmi napjaté. A jak praví klasik „Byl jsem za svůj skutek po zásluze potrestán.“ Pro mě nepravdivou a nesmyslnou kritikou někdy dokonce od těch, co sami tráví víkendy na soukromých výletech v zahraničí.

Když se dnes ohlédnu zpět, jsem za svoji návštěvu našich paralympioniků – našich reprezentantů velmi rád. Osobní setkání s našimi para biatlonisty, para běžci a para hokejisty jsou pro mě nezapomenutelná. Vážím si toho, jak jsem byl přijímán a obdivuji jejich vůli, pokoru a odhodlání.

V neděli letošní paralympijské hry v Itálii skončily. Naši čeští reprezentanti dosáhli vynikajících úspěchů. Česko získalo celkem 6 medailí, 1 zlatou, 4 stříbrné a 1 bronzovou. V hodnocení zemí jsme obsadili 16. místo. Je to po dlouhém medailovém půstu velký úspěch. Jména jako Simona Bubeníčková nebo Carina Edlingerová postupně vstupují do našeho českého sportovního života obdobně jako jména jiných úspěšných sportovců. Zápasy našich para hokejistů jsou stále více sledované a populární.

Jsem moc rád, že jsem mohl ještě před tímto úspěchem dát najevo, že si naše země váží každého našeho reprezentanta, že zkrátka SPORT JE JENOM JEDEN.

Zveřejněno 17. 3. 2026 v Jihlavských listech.