Ženy v politice

V sobotu a v neděli si Občanská demokratická strana (ODS) na svém kongresu v Praze zvolila nové vedení. Nebudu nyní rozebírat, zda jsme zvolili dobře nebo špatně ani podrobně popisovat jak volba nebo celý kongres probíhal.

Výsledek volby vedení použiji jako příklad pro popis situace, která v naší zemi platí obecně a já osobně jsem přesvědčen, že to není dobře.

Předsedou ODS byl zvolen muž Martin Kupka, prvním místopředsedou by zvolen muž Tomáš Portlík a dalšími čtyřmi místopředsedy další čtyři muži. Do vedení ODS nebyla zvolena žádná žena a ani zvolena býti nemohla, protože do něj žádná žena nekandidovala. K tomu dále doplňuji, že předsedou ANO je muž Andrej Babiš, předsedou hnutí STAN je muž Vít Rakušan, předsedou KDU – ČSL je muž Marek Výborný, předsedou Pirátu je muž Zdeněk Hřib, předsedou SPD je muž Tomio Okamura a předsedou Motoristů je muž Petr Macinka.

Již z tohoto je zřejmé, že zastoupení žen v politice rozhodně neodpovídá tomu, že to u nás máme z hlediska počtu ženy – muži skoro přesně půl na půl.

Nemyslím, že je správné tuto pro mě neutěšenou situaci řešit kvótami. Řešení kvótami znamená, že bychom přijali pravidlo nebo zákon, že určité procento žen v politice být prostě musí a že přesto tzv. nejede vlak. Řešení kvótami totiž kromě jiného vede k tomu, že některá místa jsou vyhrazena pro ženy a mohou tedy na ně být potom dosazovány nebo voleny pouze ženy, což může konkurenci zájemců a náročnost na kvalitu jejich výběru spíše omezovat.

Naopak za správné řešení a dlouhodobý cíl považuji maximálně se snažit vytvořit v naší společnosti takové podmínky, aby ženy měly stejné nebo alespoň podobné výchozí podmínky pro své uplatnění například v politice jako muži.

Pokud je totiž žena matka hlavním garantem výchovy dětí a v některých případech často po celý život hlavním správcem domácnosti, potom nelze až na výjimky očekávat, že by měla čas a chuť se ještě veřejně angažovat. A to je velká škoda. Důsledkem je, že do veřejného života a do politické soutěže nevstupuje celá řada velmi schopných žen a my všichni o jejich případný přínos a potenciál přicházíme. Mužům to vlastně může připadat výhodné neboť nemusí čelit nějaké početnější ženské konkurenci. Obecně pro společnost to však rozhodně výhodné není. Nižší konkurence ve svém důsledku totiž vždy přináší i nižší kvalitu.

Tedy nejen z důvodu zachování rovnosti příležitostí, nýbrž i z důvodu dosažení co nejlepší kvality by bylo velmi dobré, pokud by ženy do politiky ve větším počtu vstupovaly a více se do ní zapojovaly.

Do zvláštní a velmi smutné kategorie důvodů proč ženy nechtějí do politiky patří potom vulgarismy a hrubé urážky, kterým bývají zejména na sociálních sítích ženy, které vstoupily do politiky, často vystaveny.

V roce 2026 nás čekají komunální volby. Právě komunální volby považuji za příležitost zapojit do té obecní politiky zase o něco více žen. Pokud se to podaří, věřím, že postupně bude počet žen narůstat i v politice krajské a celostátní. Není to jednoduché. Když jsem já začínal v politice, bez podpory a pochopení manželky bych se rozhodně neobešel a vlastně je tomu tak dodnes. Pokud dnes existují a vím že existují stále častěji, muži, kteří jsou ochotni a připraveni svojí partnerku, manželku nebo jinou zájemkyni při její snaze vstoupit do politiky podpořit, je to určitě dobrá zpráva.

Zveřejněno 20. 1. 2026 v Jihlavských listech.