Zákoník práce

čas 15:15:18 – 15:18:04:

Dobrý den, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já v podstatě navážu na pana kolegu Ondřeje Šimetku s tím, že prvně předtím ještě řeknu podle mě velmi dobrou zprávu. On ji tady řekl už Zdeněk Nytra, potom to zopakoval do jisté míry pan vicepremiér, a to je, že naše zdravotnictví na tom z hlediska lidských i finančních zdrojů není vůbec špatně. Ale je na tom průměrně v rámci EU. Máme průměrné příjmy do zdravotnictví z veřejných prostředků, máme průměrný počet lékařů na jednoho obyvatele a máme průměrný počet sester na jednoho obyvatele. To znamená, kolem nás jsou systémy, které fungují a tyto problémy nemají, přestože jsou na tom stejně jako my v průměru. Takže to znamená, že tady existuje a musí existovat řešení.

A teď ta druhá věc, kde já teď nebudu mluvit k politikům, protože se mi zdá, že už několikrát někteří politici tu odvahu prokázali a do nějakých reformních kroků se chtěli pustit, případně i pustili nebo řekli, jaké by měly být. Ale to, ke komu já dnes mluvím, omlouvám se, jsou zdravotníci a lékaři a případně další. Pokud se vy nepřipojíte, tak to nepůjde. Protože zatím to vždy pro všechny, co tu odvahu prokázali a neměli podporu odborné lékařské veřejnosti, která by si stoupla a řekla, že jak to ten politik říká, že to je pravda, tak všichni špatně skončili. A jestli to má být tak, že skutečně všichni tady chceme změnu, když máme zhruba stejné množství zdrojů jak lidských, tak finančních, tak to nemůže jít bez zdravotníků, protože jejich síla a moc je tak veliká, že pokud se proti tomu postaví, tak zase ti stateční politici, po kterých všichni voláte, skončí. Tak já to tady jen takto říkám, aby to všem bylo jasné a aby mě ti, co tady nesedí, slyšeli zejména. Že je velmi hezké říkat, že by to chtělo reformu, že by to chtělo udělat některé věci jinak, jak je to tam, tam, onde, kde všichni oni byli. A najednou, když to chceme udělat jen v minimalistickém případě u nás a místo toho, aby se držela služba v 10 nemocnicích se držela jen ve dvou, tak to najednou nejde. A kdo vede ty protesty? Kdo je vede? Ti lékaři, kteří říkají, že by se to všechno mělo reformovat a udělat lépe. A já znovu opakuji, že máme stejné množství zdrojů jak lidských, tak finančních. Takže kde je ten problém? V politicích, kteří to už třikrát zkusili a třikrát špatně skončili? Nebo v těch, kdo se proti tomu třikrát postavili poté, co po tom volali?

Děkuji.