Pobočky České pošty v Jihlavě
16. 8. 2021
Senát přerušil debatu o lepší ochraně spotřebitelů na trhu s energiemi
18. 8. 2021
Praha, 15. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 136)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 10:28:23 – 10:54:15:
Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já se omlouvám, že možná dneska budu trochu delší. A zároveň se omlouvám, že jsem poměrně na poslední chvíli vám na lavici předložil pozměňovací návrh, který je poměrně obsáhlý. Obsahuje celkem 11 bodů, a to odůvodnění je rovněž obsáhlé. Je rozděleno do nějaký 5 kapitol. A na konci máte i ten text s vyznačením změn, abyste si případně v tom mohli lépe zorientovat. Uvědomuji si, že by bylo správné, abychom pozměňovací návrhy, pokud je předkládáme, projednávali i dopředu na výborech. Já jsem původně si myslel nebo doufal, že se mi podaří předložit ty pozměňovací návrhy na podvýboru pro energetiku, nebo alespoň na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ale pak se ukázalo, vzhledem k tomu, že, jak je dneska už obvyklé, v Poslanecké sněmovně došlo k dalším změnám toho zákona, že abychom to všechno dokázali zdůvodnit a nějakým způsobem správně uspořádat, tak není možné postupovat jinak, než že já ten pozměňovací návrh a to zdůvodnění těch pozměňovacích návrhů předložím až dneska na plénu.
S tím, že si uvědomuji, že tím můžu vyvolat váš rezervovaný přístup k těm pozměňovacím návrhům, naprosto logicky, omlouvám se za to. Zároveň považuji za velmi důležité, i když třeba potom se do podrobné rozpravy nedostaneme, byť bych si to velmi přál, aby tady některé ty věci zazněly, zejména v kontextu s tím, co tady říkal pan vicepremiér. Pan vicepremiér Havlíček říkal, že ten zákon měl sloužit nebo má sloužit k více věcem. A jedná z nich je boj proti „energošmejdům“ a zlepšení pozice spotřebitele, respektive zákazníka na trhu s energiemi. Já upozorňuji pro ty, kteří třeba nemají tolik času se tím zabývat, že spotřebitel je fyzická osoba nepodnikající, zjednodušeně řečeno, to znamená, to jste vy, když žijete doma v baráku a platíte plyn nebo elektřinu. Zatímco zákazník jsou i všichni ti ostatní. To znamená nejen ta fyzická osoba nepodnikající, ale i podnikající fyzické osoby, obce, neziskové organizace atd. A jedna z věcí, která se stala při těch pozměňovacích návrzích, je, že ta ochrana, která byla původně směřována na zákazníka, to znamená na všechny – obce, školy, příspěvkovky, najednou je směřována jenom na spotřebitele. To znamená jenom na toho, kdo je soukromou osobou a je třeba zaměstnancem a platí tu elektřinu nebo plyn. To znamená, pokud někde bylo napsáno zákazník a najednou je tam napsáno spotřebitel, tak v tom okamžiku ta ochrana už se nevztahuje na živnostníky, na právnické osoby, na školy, na neziskovky a na všechny další. To znamená, záměna zákazník – spotřebitel znamená obrovské zúžení ochrany. Abychom tomu rozuměli a věděli, o čem se bavíme, když se tak náhodou, třeba i pozměňovacím návrhem ve sněmovně, stalo. Tak to je první věc. Druhá věc, kterou k tomu chci říci, je, že pokud já bych se díval na ten zákon a četl jsem jenom to, co přišlo jako vládní návrh do Poslanecké sněmovny, tak bych zřejmě nakonec, i když k tomu zákonu bych měl spoustu výhrad, tak bych tady nevystupoval. Protože pořád bych byl ochoten alespoň částečně potvrdit slova, která tady říkal pan vicepremiér a pan ministr průmyslu a obchodu Havlíček, že dochází k jakési další ochraně toho zákazníka, že se to, byť velmi mírně, zlepšuje. To, co mě přinutilo nakonec, na poslední chvíli tady před vámi stát a takhle mluvit, je to, co se stalo v Poslanecké sněmovně. A já to tady musím popsat a musím vysvětlit, proč se mi to nelíbí. A popisuji to a vysvětluji to tady proto, že dlouhodobě se společně s panem Ondřejem Doležalem a Evou Decroix „energošmejdy“ a tím, jak vypadá trh s energiemi, zabýváme a dlouhodobě jsem informován o tom, že dochází k velikým problémům na straně zákazníků, respektive spotřebitelů s tím, jakým způsobem s nimi buď zprostředkovatelé, anebo přímo dodavatelé manipulují nebo jakým způsobem se k nim chovají. A já ty způsoby popíšu. A popíšu, jakou metodou k těmto problémům přistupoval zákon původně, to znamená ten vládní, a jak se to případně potom změnilo těmi pozměňovacími návrhy ve sněmovně. Zároveň ještě bych rád dodal, že jedna z manter, jedna z věcí, která měla zásadně přispět, teď nebudu říkat, jestli je to dobře, nebo ne, k tomu, aby při tom trhu s energiemi nedocházelo k takovým problémům ze strany na straně zákazníků, respektive spotřebitelů – zákazník je více než spotřebitel, je to více – bylo, že byl zaveden pojem zprostředkovatele a zavedena zprostředkovatelská licence. A bylo to uděláno proto, aby ten, kdo chce jakýmkoli způsobem zařizovat, dojednávat vztah mezi dodavatelem energií a mezi zákazníkem musel projít jakýmsi testem a byl pod dozorem regulátora, což je Energetický regulační úřad. To znamená, ten trh by se měl stát regulovaným. A mělo by to, pokud na to přistoupíme, a teď se nebavíme o tom, jestli je to dobře, nebo ne, to je jiná debata, ale pokud jsme na to přistoupili, tak zásadní pro to, aby regulovaný trh fungoval, je to, aby se všem měřilo stejně a aby ten, kdo tedy je tím zprostředkovatelem, skutečně, dle mého názoru, téměř v kterémkoli okamžiku byl povinen mít tu zprostředkovatelskou licenci, a byl tedy pod dozorem regulátora, což je Energetický regulační úřad. A tak původně ten vládní návrh vypadal. Původně to bylo tak, že skutečně téměř všichni, ne úplně všichni, ale téměř všichni, pod toho regulátora spadali. A téměř všichni, kteří chtěli dojednávat jakoukoli dodávku energie, by měli mít tu zprostředkovatelskou licenci. Omlouvám se za ten delší úvod, ale je nutný, protože si uvědomuji, že jsem to jednání na výborech a podvýborech případně celé nestihnul, vysvětlil jsem proč. A nyní tedy, když si vezmete ten pozměňovací návrh, pokud byste takhle byli ochránit, který já jsem vám předložil, tak je tam celkem 5 bodů označených I.-V. A já jsem vždycky ty body nazýval podle toho, co si myslím, že zejména dělají.
Tak ten bod I. se nazývá „Vyprázdnění zprostředkovatelské licence“. To je to, o čem jsem mluvil. A spočívá to v tom, že v Poslanecké sněmovně vystoupil pan poslanec Nacher a předložil pozměňovací návrh, ve kterém se staly v podstatě 2 věci. Ta první věc je, že řekl, že zprostředkovatelská licence dřív podle vládního návrhu zákona byla nutná pro všechny, když to někdo dělá. A najednou podle Patrika Nachera z toho byly vyjmuty osoby, které jsou právnickými osobami, anebo které jsou obcemi. Ty z toho byly vyjmuty, najednou. Tam zprostředkovatelskou licenci mít nemusíte. Pokud dojednáváte energetický vztah mezi obcí, anebo právnickou osobou, tak odstavec 7 § 3 říká, že už ji mít nemusíte. To je změna oproti vládnímu návrhu. A aby to nebylo všechno, tak přichází odstavec 8, a ten ještě říká – a teď dávejte velký pozor a to je vůbec to nejvíce podivné, že pokud si dodavatelská firma, což je, já nevím, jakákoli firma – ČEZ, E.ON a podobně – zřídí například svoji dceru, která zprostředkuje dodávku té energie, tak tato dcera, protože je vlastněna tou dodavatelskou firmou – pozor – nemusí mít zprostředkovatelskou licenci. Jinými slovy, ta nebude regulátorem hlídána. Ta nebude regulátorem hlídána, ta může chodit k vám dělat to bez toho, aniž by podléhala § 11, nevím, f), m), n), kde je napsáno, co všechno ten, kdo má zprostředkovatelskou licenci, musí plnit. Musí něco se smlouvou, musí, musí… To si tam najděte. A tyhle ty firmy, které jsou dcerami těch dodavatelů, najednou jsou z toho odstavce 8 pozměňovacím návrhem Patrika Nachera vyjmuty. A když se podíváte na historii, a já to tam také píšu, tak největší současný problém a největší průšvih s energošmejdy se týká skupiny obcí, mezi nimi je například obec v mém senátním obvodu Batelov, která si objednala a dojednala dodávku energií pomocí zprostředkovatele, kterým byla ta dcera jedné dodavatelské společnosti, která kupodivu si představte, ta dcera, vybrala jako dodavatele tu společnost, která ji vlastní, že jo? To je divný. A ta jí tedy začala dodávat energii. A v současné době řešíme problém, který je v řádu, je to zhruba ten odhad ztráty pro ty obce, kromě ohrožení toho, že jim bude zastavena dodávka energií, je mezi 100 až 250 miliony korun. Čili největší „energošmejdi“, kteří na tom trhu způsobují největší problém, pozměňovacím návrhem Patrika Nachera, nikoliv vládním návrhem, najednou ztrácí povinnost mít licenci. Rozumíte? Takže to je I. – vyprázdnění zprostředkovatelské licence. V tom pozměňovacím návrhu jsou to body I. a II., kterými my to napravujeme. Je mi rozumět? Takže to je první věc, o kterou prosím, kdybyste se nad tím zamysleli. A uvědomuji si, že to prostě jde jinak.
Bod II. Název je „Neprokazatelné oznámení změny ceny“. Neuvěřitelná věc. Dříve ve stejném zákonu to bylo tak, že když vám poslali jako spotřebiteli, jako zákazníkovi dopis z firmy, která dodává energii, tak vy jste obdržel dopis a oni by ten dopis měli poslat 30 dní před tím, než vám skončí dodávky. Pardon, než dojde ke změně ceny, protože vždycky to je tak, že každý z nás odebírá energii podle toho, kolik to stojí. A důležité pro vás je, když máte nějakou dohodu nebo smlouvu, abyste věděli, kdy se cena změní. A když se cena změní, když třeba změní plat někomu v práci nebo někde jinde, tak mu to oznámí: „Hele, budete mít nižší plat. Nebo vyšší plat.“
V případě, když vám někdo dodává energii, tak to bylo dříve tak, že když změnil cenu, samozřejmě zvyšoval, tak měl dvě možnosti. Nebylo to jednoduché a nebylo to správné. První byla, že vám poslal dopis a poté, co vám ten dopis přišel, tak vy jste měli do času 10 dní před změnou ceny možnost změnit dodavatele, vypovědět smlouvu atd. Druhá možnost je, že vám neřekl vůbec nic a pak jste měli, zjednodušuji to, asi tři měsíce. To znamená, když jste to potom do tří měsíců mohli zjistit, ale to tak není, že byste dostávali fakturu každý měsíc, to my všichni víme, ale že jste to do tří měsíců mohli změnit. To bylo dříve. Nebylo to dobré, využívalo se to k podvůdkům, jeden tam vidíte v tom podkladu, který tam máte, a nebylo to dobré. A co se stalo teď?
Teď se stalo to, že v tom novém návrhu zákona, který my máme dnes schvalovat, je napsáno, že stačí – ne, že tak bude, ale že stačí, když dodavatel energie zveřejní změnu ceny, tzn. zvýšení ceny, na webových stránkách. Tečka. Fakt to stačí. A samozřejmě na to můžete odpovědět, no ale vy přece máte možnost při smlouvě, kterou uzavíráte, říct, že to takhle nechcete. Že chcete oznámit změnu ceny. Jenže ty smlouvy, jak to všichni známe, jsou adhezní. To znamená, obsahují tzv. všeobecné obchodní podmínky. A ty dodavatelské firmy to, že vám budou oznamovat změnu ceny, zveřejní na webových stránkách, dávají do těch všeobecných obchodních podmínek. Kdo z vás četl někdy všeobecné obchodní podmínky? Víte, co to je? To je takový ten tlustý štos, ta malá písmenka.
Takže tam to máte napsáno. Abyste mi věřili, tak tam máte dva scany, na kterých to vidíte napsáno. Já jsem vymazal dodavatele, tzn. článek 7, změny ceny, to jsou obchodní podmínky a změny smluvních podmínek. Tam to je napsáno, že to stačí. To znamená, dneska podle toho zákona neříkám, že to tak vždycky bude, ale podle té nové novely je možné, aby dodavatelé, budou to dělat někteří, oznamovali změnu ceny jenom tím, že to uvedou na webových stránkách. Což je dle mého názoru neuvěřitelné.
Jeden z důsledků je tady. To je paní, nebudu ji jmenovat, máte to tam, uzavřela 1. 12. 2018 cenu 1219 Kč/MWh, poplatek 48 Kč a následně ta samá firma 6. 3. změnila paní cenu, to je chytře za tři měsíce, a cena je z 1219 na 1950 a poplatek 99 Kč. Tady to je, prosím. To se děje a budou to ty firmy dělat atd. A paní dostala vyúčtování na konci roku. Protože vyúčtování za elektřinu dostáváte na konci roku.
To znamená, ten druhý pozměňovací návrh, neprokázání ceny, dělá to, že říká, že musí – musí prokazatelně a adresně, když dodavatel mění cenu, tak to oznámit. Nemůže to být jinak a musí to být tak, že pokud to neoznámí, tak není možné, aby ta nová cena pro toho zákazníka platila. Nemůže to tak být, protože to není fér. A to, co se tam stalo – a znovu upozorňuji, že tomu vůbec nerozumím, proč to tak je – je nebezpečné a nahrává to energošmejdům. Není to žádný ?protišmejdovský? zákon v téhle věci.
III. Neoprávněně ukončit smlouvu. Body 5, 6, 9 ve svém pozměňovacím návrhu. Zase bych řekl, když jsem se podíval na ten vládní návrh, že to bylo celkem v pořádku. Pokud dochází k tomu, že uzavřete smlouvu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory, tak jste mohli do 14 dnů tu smlouvu vypovědět. Co se stalo pozměňovacím návrhem hádejte koho? Staly se dvě věci.
První je, že se tahle možnost výpovědí – samozřejmě platí ještě občanský zákoník atd. – vím, že to pan ministr bude říkat, ale všichni víme, jak je to obtížné. Stalo se to, že možnost výpovědi se najednou zužuje pouze na změnu dodavatele. Už se netýká situace, kdy vy distančním způsobem nebo v cizích prostorách uzavřete smlouvu třeba novou. Nebo dojde k tomu, že máte SJM, společné jmění manželů, tak to přepisujete ze sebe na manželku, což není změna dodavatele. Ale je to změna. Takže v tomhle případě už není možné tu smlouvu vypovědět, ale to hlavní, což je naprosto úžasné, co se tam stalo tím pozměňovacím návrhem, je, to jsem vytučnil, že ta lhůta 14 dní běží od doby uzavření smlouvy, nikoliv od doby, kdy vy tu smlouvu máte. A pokud vy máte zprostředkovatele, což většinou máte, tak ten zprostředkovatel za vás uzavírá distančně někde smlouvu. A až tu smlouvu uzavře, tak vy ji nemáte. On ji uzavřel na základě toho, jak jste se s ním domluvili. A běží 14 dní možné výpovědi.
A teď ten zprostředkovatel, zvláště když je vlastněn dodavatelem, to si představte, tak čeká a 15. den vám dodá smlouvu. Vy říkáte: ?Takhle jsme se nedomluvili.? On říká: ?Tak to vypovíme.? 14 dnů uběhlo, přátelé. 14 dní uběhlo, protože pan Nacher tam dal ?od uzavření?, nikoliv ?od doručení? smlouvy tomu, kdo to je. Já nevím, proč to tam dal? A to tam je.
Takže takhle to je, to znamená, neoprávnění ukončit smlouvu. Není to tak jednoduché s tím ukončením smlouvy. Prosím pěkně, je to tak, protože jak jsem říkal, na tom dlouhodobě děláme, tak jsme schopni, zejména pan Ondřej Doležal je schopen dokladovat tyhle věci a tyhle případy. Dokladovat, to je všechno opřeno o skutečné případy, kterých jsou desítky až stovky. To není tak, že bych tady něco vykládal jen tak, protože na tom fakt děláme rok. Ti lidé se mnou.
Takže jenom na to upozorňuji, že to se opravdu děje, a je úplně jedno, kdo tady co říká. Děje se to, je to fakt.
(10:47:30 – 10:48:03 = výpadek zvuku)
V jednom případě to tak zprostřed… (výpadek zvuku do 10:48:13).
(…) to se týká, prosím vás, toho zprostředkovatele, ne toho dodavatele. Takže druhá věc… (výpadek zvuku), že pokud vy skončíte kvůli tomu, že se vám tu nelíbí, podle těch pravidel tu smlouvu s dodavatelem, že okamžitě končí i ta smlouva s tím zprostředkovatelem. Že končí, že už to nemusíte znovu s ním vypovídat. Že to končí, že to tak je, že to končí, aniž by ten zprostředkovatel měl nárok na ty pokuty. To je logické, protože jinak by se mohlo stát, že vy to nemůžete vypovědět proto, protože následně budete platit tomu zprostředkovateli za to, že to vypovídáte.
A to se tam skutečně tak děje. Skutečně to ti zprostředkovatelé těm babičkám a dědečkům do těch smluv dávají. Tady máte dva příklady, konkrétní, existující. Takže to je římská III. To je ten zákon proti šmejdům.
IV. Ukončení smlouvy při stěhování. Absurdita absolutní zůstává. Starostové, máte byty, pronajímáte byty. Když máte někoho v bytě, tak on si potom platí elektřinu. Nájem skončil. Ten člověk opouští byt, má nový byt. Myslíte si, že je možné, abyste vypověděli smlouvu s dodavatelem? Nemůžete ji vypovědět. Je to problém, bude vám dělat problémy, není to možné. To znamená, zejména pro obecní byty je důležité, aby bylo možné, aby v okamžiku, kdy skončí nájem, kdy se někdo stěhuje, kdy se mění majitel, kdy se mění obyvatel toho bytu, nájemce, aby bylo možné vypovědět tu smlouvu s dodavatelem okamžitě. Nemá to logiku, aby to nebylo možné. Chápal bych, kdyby tam byl nějaký velký spotřebitel. To je ošetření těmi 630 MWh.
To je jasné. Velký spotřebitel musí upozornit dodavatele, že najednou od něj odejde. Ale přece není možné, aby ten, kdo si kupuje rohlík každý den v pekárně, neměl možnost říct: ?A já si tady od zítřka nebudu kupovat rohlíky.? A ten pekař by mu řekl: ?Ne, ne, ne, to nemůžete, my tady máme smlouvu, že sem každý den budete chodit pro ten rohlík.? Tak to je. A to je ta čtyřka. To odstraňujeme tou římská IV.
A poslední je V – povinnost, kdy je termín ukončení smlouvy. Tomu jsem také moc ze začátku nevěřil, ale je to tak. V okamžiku, kdy vy podepíšete smlouvu s dodavatelem, tak v té smlouvě logicky je napsáno, že smlouva je účinná až od okamžiku, kdy vám začne být dodávána energie. Až od toho okamžiku. To znamená, vy vlastně nevíte, od kterého okamžiku ta smlouva byla účinná. A v tom okamžiku, když smlouvu uzavřete třeba na 24 měsíců, nebo na 36 měsíců, tak to někdy končí. A teď, když dodavatel není seriózní nebo nemá zájem, tak vy nevíte, kdy vám to přesně skončí. Nemůžete to vědět, protože on vám neřekne, kdy začal dodávat.
A tak se vám stává – a zase ty případy mám nafocené, ale většinou mám fotografie od obcí. Ale neptal jsem se jich, tak jsem je tam nedával. Tak se stane, že vám přijde dopis: ?Dobrý den, vážený pane spotřebiteli,? nebo ?vážený pane zákazníku?, upozorňujeme vás, že už tři dny realizujete neoprávněný odběr. A je to proto, že nejste upozorněni na to, že už vám smlouva končí. A vy, když půjdete do své smlouvy, tak to tam nenajdete. Protože vy jste ji někdy uzavřeli a někdy jindy začne dodávání.
To znamená, je potřeba zjednodušit to, jak se dostane zákazník k tomu, v jakém termínu jeho smlouva byla účinná. To, co je napsáno v tom zákonu, je takové, že vám to dá hroznou práci. A když dodavatel je nevstřícný, tak může vzdorovat velmi dlouho, než vám to oznámí. Velmi dlouho a je to velký problém. A komunikovat s ERÚ a psát někam atd. Podle mě v tom zákonu musí být jasně napsáno, že je povinen vám sdělit termín, ve kterém vám končí smluvní vztah. To tam není napsáno. Povinnost sdělit, kdy vám končí pevně termín smluvního vztahu, tam není napsáno. Já si myslím, že to tam musí být napsáno, to je povinnost dodavatele. To je povinnost každého, kdo někoho obsluhuje, kdo pro někoho vykonává nějakou činnost.
To je těch základních pět věcí, které jsou obsahem toho pozměňovacího návrhu, který tam máte k dispozici. On nemá moc bodů, má 11 bodů, potom je tam zdůvodnění po těch římských částech, jak jsem to přednesl. Pak je tam ještě text vyznačení změn, abyste věděli, jak se ty změny dělaly. A já poprosím, pokud by to bylo možné, abyste přece jen ten zákon propustili do podrobné rozpravy a abyste pro ty pozměňovací návrhy hlasovali, protože tohle dle mého názoru bude skutečný boj proti energošmejdům.
To, co tady zatím máme, je takový quasiboj. A já v některých případech musím říct, že mi to jako boj v žádném případě nepřipadá. Nechci to nazývat přímo spoluprací, ale boj proti nim mi to rozhodně nepřipadá. To je můj pocit z toho, a není to jenom můj pocit. A znovu opakuji, že já jsem nějakým způsobem argumentačně vybaven. Není to kdoví jaké, ale ty lidi, kteří stojí za těmi materiály, si za tím stojí stoprocentně. Jsou to lidi, kteří se v tom pohybují desítky let, kteří mě prosili, abychom to otevřeli. A já jsem zase váhal, jestli to mám udělat nebo ne, kvůli tomu, že jsem si uvědomil, že jsem nedodržel všechna pravidla.
To znamená, nešel jsem do podvýboru, nešel jsem do výboru. Omlouvám se za to, nedalo se to stihnout, neměl jsem na to. Uvědomuji si, že obecně bychom to takhle dělat neměli. Ale když jsem viděl, co se řítí na ty lidi, tak jsem si řekl, že to tady minimálně musím říci. A nechám na vás, co s tím uděláte. Děkuji za pozornost.
čas 11:26:24 – 11:30:13:
Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, já jsem čekal, že budete reagovat trošku jinak. A bohužel jsem se dočkal jen věcí, které nejsou pravda. Nebo minimálně zčásti, které jste říkal.
Prosím vás, přehrajte si mé vystoupení, já jsem vůbec o tom, jestli pracuje nebo nepracuje dobře ERÚ, nemluvil. Vůbec. Dobře, mluvil jste ke mně, ale vůbec jsem o tom nemluvil. A nechci to ani nějak řešit. Zdůrazňuji, vůbec jsem o tom nemluvil. Naopak, tu konzultaci, kterou jsem včera měl, oceňuji.
Druhá věc, proč to řešíme až v tomto okamžiku, je přece jasné, já jsem to tady vysvětloval. To je proto, že vládní návrh, který šel do PS, byl na poslední chvíli naprosto zásadním způsobem změněn pozměňovacími návrhy mj. i pana poslance Nachera. A o tom prvním jsem mluvil jako první. On vyprázdnil, vytuneloval zprostředkovatele. A jestli mi chcete říct, že mít obchodní licenci je to samé, jako mít zprostředkovatelskou licenci, která zajišťuje, že subjekt je pod kontrolou ERÚ, já tedy nic nevím o tom, že by firmy, které mají obchodní licenci, také byly pod kontrolou ERÚ, že by se musely řídit § 11, článkem k), že by byly v registru zprostředkovatelů, že by podléhaly jeho kontrole a že by měly povinnosti vůči ERÚ. Nevím o tom nic. To je neuvěřitelné. Ta manipulativnost. Pak mě to nebaví. Já jsem se omluvil, že je to na poslední chvíli, pan senátor mi to tady jasně vysvětlil. My máme 30 dní. Já jsem to musel přečíst, podívat se na to, předpokládám, že mi předsedové podvýboru i předseda výboru potvrdí, že jsem oba upozornil, že jsem tam chtěl přijít, ale že to prostě nedávám. Já nechodím s nepřipravenými věcmi někam, když to prostě není. Řekl jsem také, že dnes to dávám k úvaze a neprosazuji to tady za každou cenu. Já jsem jenom řekl, že situace je tak vážná vzhledem k tomu, co jsem za těch 30 dní zjistil, mimochodem, to normálně nedělám, ale musím, vaše hnutí blokuje 60 dní kromě jiných. Proč nám nedali 60 dní? Sešli bychom se a mluvili jsme o tom. Nemáme je. Měli jste k tomu čtyři roky nebo osm, abychom dostali 60 dní. Nestalo by se tohle to, nestalo, garantuji vám to, bavil bych se s vámi. Nebyl čas. Takže to jsou věci, které prostě nejsou pravda. Vy jste nepředložil do PS ten samý návrh, který sem přišel. Došlo prostě k vytunelování zprostředkovatele. Došlo k dalším změnám, já je všechny nebudu říkat.
A poslední věc, není pravda, že došlo k vypořádání věcí. Existují, a doporučuji to, videa Ondřeje Doležala, kde dlouhodobě popisuje všechny tyto problémy včetně ukázek toho, kde se staly. A jestli vaši lidé je neznají a neznají tu argumentaci a neznají ty problémy, které jsou tam popsané, které já jsem jenom shrnul, tak je něco špatně.
A vy, prosím pěkně, vezměte ty věty jednu po druhé a říkejte, co je špatně. A neříkejte, že to není fér. To není fér, říkat, že to není fér a neříct proč.
čas 11:45:59 – 11:48:31:
Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, mám jenom 3 věci. První je faktická. Když se bavíme o zprostředkovatelské licenci, tak zase jenom fakticky – my se nebavíme o tom, že by zprostředkovatelskou licenci měli mít dodavatelé, to je nesmysl. Dodavatel samozřejmě nepotřebuje, ten dodává. Ale firmy, které dodavatel vlastní, ty by zprostředkovatelskou licenci měly mít, kteří to zprostředkovávají. Tak abychom si to vyjasnili. Čili já jsem nehovořil o tom, že dodavatel má mít zprostředkovatelskou licenci, jako ten dodavatel, ale firmu, kterou on si zřídil, kterou vlastní atd., která potom to zprostředkování provádí. Tam není ten důvod, aby ji neměla. A takhle to bohužel dneska, podle toho návrhu, který my jsme dostali, je. To je první věc.
Druhá věc, kterou k tomu chci říci, je, že není žádná pravda, že tyhle ty výhrady nebyly sděleny. Byly sděleny všem předsedům poslaneckých klubů. Sděloval je Ondřej Doležal dopisem. S tím, že oni na to nereagovali. Já jsem na to reagoval a rok se s ním o tom bavím. To je celé. A s dalšími lidmi. Ti ostatní rok nereagovali. Já to říkám, nereagoval žádný z nich, ale tím pádem nereagoval i ten, který je od vás, že jo? Takže to je druhá věc. Takže neříkejte, že se o tom neví, že to jsou věci, které teď víte teď. Že je to nefér, že teď se to otevírá. Všechny tyhle ty výhrady, samozřejmě v jiné podobě než v té, ve které jsem to připravoval já, existují, rok se o nich mluví. Diskutují se v médiích. Samozřejmě z nějakých důvodů, já tady nechci nikoho malovat, nemají tolik světla, nejsou tak nasvíceny, jak někdy používá pan senátor Fischer, jako některé jiné věci. Ale prostě ví se o nich a mluví se o nich. A všechny ty věci, které já jsem pojmenoval, byly několikrát v posledních měsících znovu některými lidmi označeny jako nesprávné, jako problematické. Ta reakce na to nebyla, respektive v tom zákoně na to reagováno nebylo adekvátně.
A třetí věc, jako věřte mi, to se dá dohledat, fakt to není politické vyřizování účtů, protože je to normální práce, kterou my máme dělat. Nemáme na ni moc času. Proč na ni máme málo času, tady bylo vysvětleno. A přesto ale je naší povinností, že pokud si myslíme, že něco není dobře, tak to tady říct. Že to způsobí takové emoce, to mě překvapilo. Já jsem si myslel, že se mi tentokrát podařilo na úvod předvést projev docela smířlivý, ale asi ne. Děkuji.
čas 11:52:49 – 11:53:19:
Vážený pane předsedající, pokud budu říkat to samé, co jste říkal, tak se omlouvám, protože na mě mluvila legislativa. Já navrhuji, aby to bylo korektní, abychom, pokud to bude projednáno ve výboru a nebudeme muset to změnit hlasování, tento bod projednávali, až projednáme ten bod Vrbětice. Protože tady jsou přítomni starostové. Takže bude přestávka, potom bude bod Vrbětice a pak bychom, pokud bude připraven výbor pro hospodářství s usnesením, pokračovali v projednávání tohoto bodu. To navrhuji, abychom o tomto hlasovali.
