Ústavní zákon – vyšší územní samosprávné celky
27. 4. 2011
Vysočina se bude moci přejmenovat na Kraj Vysočina
27. 4. 2011
Praha, 8. schůze Senátu, čas 11:32:20 – 11:36:27
Praha, 8. schůze Senátu
čas 11:32:20 – 11:36:27
Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já se na ten problém, nebo zprávu, která tady zazněla, dívám z trochu jiného úhlu a podle mého názoru z toho úhlu, ze kterého bychom se na to jako občané ČR měli dívat. Musíme si vybrat. Musíme si vybrat, jestli chceme Českou republiku, která bude konkurenceschopná a schopná zaměstnávat co možná nejvíce občanů, nebo jestli chceme ČR, která, pokud nějaké bohatství nebo nějaké peníze má, je bude dávat někam jinam, například jiným zemím a jiným státům. Přesně o tomto je stanovisko a pozice vlády ČR.
Cíle současné hospodářské a sociální politiky EU jsou tři. První cíl je cíl konvergence, vyrovnávání rozdílů v přerozdělování peněz. Cíl dvě je cíl konkurenceschopnost a zaměstnatelnost. A cíl třetí je evropská územní spolupráce. Pokud vláda ČR řekla, že v tuto chvíli si nemyslí, že je pro ČR vhodné přistoupit k Paktu Euro plus, tak to dělá proto, aby posílila konkurenceschopnost a zaměstnanost, zaměstnatelnost v ČR. Kvůli ničemu jinému. Pokud by vstoupila v tento okamžik do Paktu Euro plus, tak tuto konkurenceschopnost a zaměstnatelnost oslabuje. O ničem jiném to není. Protože v tom okamžiku nám přibývají buď explicitně nebo implicitně nějaké další povinnosti, které nás jako ČR oslabují. Proto vláda ČR říká – počkejme. Kvůli ničemu jinému. Já bych byl velmi rád, kdybychom si to uvědomili a neříkali některé věci, které nejsou pravdivé nebo které tak rozhodně nejsou myšleny.
K vlastní strategii EU 2020 bych řekl asi toto. Celá strategie EU 2020 navazuje na Lisabonskou strategii a je zaměřena na zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Obsahuje sedm stěžejních nebo tak zvaných vlajkových iniciativ a 10 tak zvaných integrovaných hlavních směrů. Je zajímavé, že strategie EU 2020, a teď se o tom vede veliká diskuse, není kompatibilní úplně s politikou konvergence. Protože konkurenceschopnost a vyrovnávání rozdílů nejde ve všech směrech sloučit. Někdy vyrovnávání rozdílů jde proti konkurenceschopnosti. Neříkejme si, že to tak nikdy není. Sami víte, že když se například učí ve třídě, kde jsou talentovaní a méně talentovaní žáci, tak pokud ty talentované chcete hodně naučit, tak do jisté míry musíte ty netalentované zanedbat, protože na ně nemáte tolik času. A podobně je to ve všech ostatních odvětvích. To je důvod, proč česká vláda dneska říká – počkejme se vstupem do Paktu Euro plus.
Takže tolik z mé strany jenom velmi stručné vysvětlení, nebo dovysvětlení toho, co tady zaznělo. V tomto směru upozorňuji, že pokud někdo z vás hodlá vyslyšet výzvu, která tady od mé předřečnice zazněla, tak bude hlasovat proti zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti v ČR. Proti ničemu jinému hlasovat nebude. Děkuji za pozornost.
