Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

čas 15:31:18 – 15:35:44:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, tady už toho bylo hodně řečeno. Já si k tomu dovolím dvě poznámky. První je o tom, jakým způsobem lze snížit nezaměstnanost, respektive jakým způsobem lze snížit nezaměstnanost mladých lidí. První možnost je, že vytvoříme více pracovních míst. To znamená, proti tomuto stavu dnešnímu nějaká pracovní místa přibudou. Ideální by bylo, kdyby místa, která přibudou, obsazovali zejména mladí lidé. K tomu, aby pracovní místa přibyla, tak je musí někdo vytvořit, a pokud se bavíme o EU, tak by je měla vytvořit EU. Pokud si vzpomenete, jaká usnesení jsme dnes dopoledne přijímali, tak v podstatě napříč politickým spektrem jsme přijímanými usneseními nepřímo přiznávali, že konkurenceschopnost EU klesá a je vážně ohrožena. A to znamená, přeloženo do češtiny, když klesá konkurenceschopnost, že je pořád méně a méně výhodné v Evropě vyrábět, a to znamená, že z toho plyne, že spíše bude pracovních míst ubývat než přibývat.

A zvyšování konkurenceschopnosti nelze zabezpečit tím, že budeme věci dotovat, že budeme více přerozdělovat. To lze zabezpečit tím, že prostě naše produktivita práce bude vyšší a že mechanismy, které zabezpečují zaměstnanost, což jsou tržní mechanismy, budou svobodnější a volnější. To se neděje a my jakousi sebevražednou enviromentální, sociální a další korektností jdeme úplně opačným směrem.

Já ubezpečuji, že pokud takto budeme pokračovat, tak sebelepší dotační a jiné politiky nezaměstnanosti nepomohou, protože zkrátka pracovních míst bude ubývat. To je první poznámka.

Druhá poznámka je, že si přiznáme, že pracovních míst prostě nebude přibývat a zároveň chceme zvýšit nezaměstnanost mladých, tak v tom případě je potřeba některé jiné o pracovní místa připravit. To nemůže být jinak, než že se za pracovní místo vymění jiné pracovní místo. Už jsme se tady o tom bavili, že je velmi pochybné, zda bychom to například chtěli dělat vůči lidem, kterým je 50, 52, 55 let, protože tam, když se někdo stane nezaměstnaným, tak je to situace ještě horší a svízelnější, než v případě řekněme těch mladých nezaměstnaných.

A tady je jediná možnost, já ji nepropaguji, pouze ji dávám jako otázku vůči panu ministrovi práce a sociálních věcí. Je pravdou, že zejména ve veřejné správě dneska pracuje spousta lidí v důchodovém věku? Je to otázka, která je legitimní, takhle to prostě funguje. Ve spoustě případů je tomu tak, že tito lidé jsou velmi cenní pro veřejnou správu, protože mají dostatek zkušeností, mají velký přehled, mají velké schopnosti, ale zároveň už mají důchodový věk. Pak je otázka, jestli toto a tuto možnost máme nebo nemáme využít. Já říkám, že na to nemám jasný názor. Na druhé straně moje otázka směřuje k panu ministrovi práce a sociálních věcí, jestli skutečně se tímto chtějí nebo nechtějí zabývat, jestli tomu necháme nadále volný průběh, protože ty možnosti, jak získat pracovní místa pro mladistvé, jsou pouze dvě. Buď navýšíme jejich absolutní počet, anebo, pokud se nám to nepodaří, tak oni nahradí – tím, že dostanou pracovní místo – někoho, kdo už dneska pracuje. Jiná možnost, a to je velmi jednoduchá matematika, není. Děkuji za pozornost.

čas 15:53:52 – 15:56:02:

Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, jenom dvě stručné reakce.

První. Našel jsem si nyní na internetu výsledky Světového ekonomického fóra a zjistil jsem, že zatímco USA jsou z hlediska konkurenceschopnosti na 7. místě a polepšily si oproti minulému roku o 2 příčky, tak z evropských zemí si polepšilo pouze Švédsko jako jediné a pouze čtyři evropské státy jsou těsně nad USA, z čehož statisticky jednoznačně plyne, že tomu nemůže být tak, že by byla EU konkurenceschopnější než USA.

Ale tím vás nechci zatěžovat. Je to prostě jinak, aspoň podle internetu, který jsem si teď prohlédl. My si to případně s paní místopředsedkyní, pokud bude mít zájem, můžeme potom vysvětlit později.

To, co jsem tady já chtěl říci, je věc, o které se bavíme, a trochu mě na ni upozornil i pan senátor Hajda, já mu za to děkuji. A mluvil o tom i pan kolega Škaloud.

Ono je hodně důležité, co se všechno do měřítka konkurenceschopnosti počítá, protože např., kdyby si pan senátor Hajda koupil, ale u něj by to teda nebylo, kdyby si u nás nějaký zemědělec koupil kombajn na brambory, v tom okamžiku se jeho konkurenceschopnost zvyšuje, a on propouští. Je to jasné? Konkurenceschopnost se zvyšuje, a on propouští, to znamená paradoxně inovace a další věci, které mají významnou roli v koeficientu konkurenceschopnosti, způsobují vznik nezaměstnanosti, resp. propouštění. Je to mnohem složitější, než to na první pohled vypadá.

A potom je otázkou, jak to řešit. A jedno z řešení, které jakoby se nabízí, a že to budu říkat já, je možná velmi zvláštní. Ale jak můžeme vyřídit nezaměstnanost, je velmi jednoduché: Nechme všechny pracovat 7 hodin, tím pádem vznikne spousta pracovních míst, akorát všichni budou mít o osminu menší platy. Je to jasné? To je celé, a máme to vyřešeno, protože ještě se nám pracovníků bude nedostávat.